Daniel Thonat působil jako zástupce správkyně konkurzní podstaty Báňských staveb Most od února 2002. Svou pravou ruku, Petra Tuhého, udělal ředitelem firmy s původním jměním za 338,4 milionu korun. Za jejich působení přišlo o práci 150 lidí.
"Nakonec firmu s obrovským majetkem prodali mimo dražbu za jedenáct a půl milionu korun," vypráví tehdejší šéf odborů stavební firmy Arnošt Kadavý.
Zhruba ve stejnou dobu pracoval Thonat i na konkurzu ZKL Klášterec. Společnost z koncernu ZKL Brno s více než 600 zaměstnanci prodal za 40 milionů firmě Comindustrial, od níž se dostala ke slovenské konkurenci HBT. Kvůli následnému omezení výroby skončilo na dlažbě dvě stě lidí.
Už před tím se světu představil Petr Tuhý. Poté, co se na konci roku 1999 dostal do dozorčí rady Masokombinátu Louny, začaly tu změny, které během několika měsíců firmu úplně zničily. V lednu měla 209 zaměstnanců, ale na počátku srpna v ní pracovali jen čtyři lidé.
"Byl to klasický tunel. Zmizelo zařízení za dvacet milionů a lidi dostali výpovědi. Já už neměl co zachraňovat," hodnotí situaci v masokombinátu pozdější konkurzní správce Antonín Stejskal.
Propouštění z masokombinátu bylo přitom podle zaměstnanců lounského úřadu práce vůbec největším.
Podobná situace nastala až vloni při krachu žatecké šroubárny. Propuštění lidé se přitom podle bývalého ministra spravedlnosti Tomáše Sokola jen obtížně budou domáhat náhrady škod.
"Nejdříve by musel někdo požádat o obnovení řízení. Pokud by při něm byl návrh na konkurz zrušen, mohli by se odškodnění domáhat. Prokazování výše škod je ale obrovsky složité," řekl k případu Sokol.
