Bývalý agronom JZD Sobotka a vášnivý ochránce biodiverzity, hospodaří se spolumajitelkou Zdeňkou Nikodémovou na 30 hektarech, kde pěstuje také léčivé rostliny. Firma s obratem do pěti milionů v letní sezoně na polích zaměstnává až dvanáct lidí. Ti z části za pomoci čínského kombajnu na rýži a z části ručně, například pomocí vysavače na ochmýřené semeníky, sklízejí zralé rostliny.
„Neuzrávají u každého druhu najednou. Navíc musíme hlídat, aby se semena nevystřílela, nevypadala ze semeníků anebo je neodnesl vítr,“ naznačuje obtížnost sběru Bradna.
V zimě počet pracovníků klesá zhruba na polovinu a věnují se čištění usušeného materiálu a třídění semen. Pomáhají k tomu přístroje, které je dokážou oddělit podle váhy, tvaru, délky nebo třeba koulivosti. Další přístroje obrousí chmýří nebo ostny, a tím semena odtrhnout od sebe. „Pokud je jich jen pár, čistí se ručně,“ dodává Bradna.
Semena pak uchovává v „bance“, malé místnosti na půdě statku, kde jsou v policích asi dva tisíce skleněných lahviček různých velikostí s ručním popisem, ve kterých se zřejmě vyzná jen majitel. Ten zde pak míchá louky podle poptávky zákazníků z e-shopu a také do malinkých sáčků pro domácí zahrádky. Ročně prodá několik tun bylin a trav.
Semena však nelze uchovávat věčně – na jaře se ve fóliovníku dělají testy klíčivosti. Andělika například klíčí jen rok, komonice a jetel plazivý i po dvaceti letech, běžné druhy jako kopretiny, šalvěj či svízel tři až čtyři roky.
Na farmě pořádá Bradna exkurze a zájemce zasvěcuje do zakládání květinových luk. Varuje, že divoké květiny se nedají dosévat do běžného trávníku, louka se musí vysít nanovo, do připravené půdy. I pak je třeba mít trpělivost a porost sekat podle návodu.
Jako první vzejdou silnější plevely, květiny vyrostou v plné kráse až druhý rok. Do luční směsi se přimíchávají i travní druhy, které na louku patří, a navíc alespoň částečně omezí výskyt plevelů. Doporučuje se sít 1 až 2 gramy na metr čtvereční, tedy 10 až 20 kilogramů na hektar.
Březnový mráz kazil zahradní byznys, pěstitelům narušil hlavní sezonu |
„Pokud by se to selo moc hustě, zvítězily by rychlé druhy, zejména jeteloviny,“ vysvětluje zemědělec. Nejdráž vyjde Bílá a Žlutá louka, kilo přijde na 3 850 korun. Nejoblíbenější je směs Česká květnice, která obsahuje 60 květin včetně vzácné zeměžluči nebo kozí brady. Ale pozor – ne všechny druhy vzejdou.
„Záleží na podmínkách stanoviště – přírodě nabídneme trochu více druhů a sama si vybere,“ říká Bradna. Jeho chloubou je místní louka v Šancích, kdysi údajně keltská svatyně. Magickou sílu místa naznačuje dvojnásobně rychlý vývoj vysetých rostlin. Navíc tam prý vzešly téměř všechny druhy, které byly zasety.
Sterilní trávníky je nutné hodně zavlažovat
Vzrostlou louku se doporučuje sekat po částech v různých termínech – kvůli hmyzu, aby měla šanci se vyvinout, a také aby si majitel květů užil co nejdéle.
Květnaté louky z krajiny postupně mizí – z části kvůli dusíkatým hnojivům a také proto, že se postupy v zemědělství změnily.
Podle Rudolfa Pucholta, jednatele semenářské společnosti Oseva Pro, se květná louka nehodí ke krmení hospodářských zvířat. „V zemědělství jde o výnos. Sejí se travní směsi pro pastviny nebo luční směsi na sečení – mají dva- až třikrát větší sklizeň sena než z květnaté louky,“ vysvětluje, proč se sejí trávy jako jílek, bojínek, lipnice, psárka či psineček.
Kvůli úbytku luk mizí z přírody další hmyz, což následně narušuje přirozený potravní řetězec i pro další drobné živočichy. Na udržení motýlů v přírodě postavil svou letošní televizní reklamní kampaň výrobce Lučiny firma Savencia, která vysela květinovou louku u Cvikova na Českolipsku.
Podle Marie Strakové, spolumajitelky Agrostis Trávníky z Rousínova u Vyškova, je zakládání květnatých luk stále populárnější – jak v souvislosti s návratem k přírodě, tak kvůli suchu.
„Sterilní trávník musíte hodně zavlažovat. Když tam jsou kytky, je to zelené i v létě,“ říká. Její firma pěstuje na semeno 80 druhů divokých květin a zahradním architektům dodává směsi pro výsev luk a trávníků – například pro Kroměřížskou květnou zahradu, pražskou Stromovku nebo pro zámek v Uherčicích.
Březnový mráz narušil pěstitelům záhonových a balkonových květin sezonu:
