Nezbývá moc času do jara, kdy se může znovu začít rojit kůrovec. Co musíte stihnout?
Do konce března chceme zajistit přijetí novely lesního zákona tak, abychom mohli v dubnu vydat mimořádná opatření představená na konci loňského roku. Novela už je zařazena v systému poslanecké sněmovny a je připravena ke schválení v prvním čtení.
Co z těchto opatření je nejdůležitější?
Takzvaná rajonizace. Na základě odborného posouzení rozdělíme Českou republiku podle stupně napadení kůrovcem do nejpostiženějších a méně postižených zón. Nejhůře jsou na tom lesy v červené zóně, která zhruba zahrnuje střední a severní Moravu a velkou část Vysočiny. V této oblasti chceme vlastníkům a správcům lesů umožnit mimořádný management.
Fotogalerie |
Co to znamená?
Jejich povinnosti, které vyplývají z lesního zákona, se liberalizují. V červených zónách nebudou muset aplikovat řadu přísných ustanovení.
Nebudou muset zpracovávat hmotu z nahodilých těžeb, pokud hovoříme o tzv. sterilních souších, a díky tomu se budou moci věnovat aktivnímu kůrovci. Sterilní souše už kůrovec opustil a neznamenají nebezpečí pro další porosty. Stromy jsou v těchto oblastech z velké části odumřelé.
Nepřichází opatření pozdě, když kůrovec ničí české lesy už několik let?
Nepřichází. V zahraničí byl vždy v minulosti dostatečný odbyt českého dřeva. Okolní země přijímaly i kůrovcové dříví nebo surovinu z větrných kalamit, protože u nich nebyla situace tak vážná. Teď je však německý i rakouský trh zaplavený dřívím a odbyt významně vázne.
Nechceme nutit vlastníka, aby tyto porosty těžil, když to v tuto chvíli není efektivní při boji s kůrovcem. Vlastníkům lesů chceme zároveň umožnit, aby v nejhůře postižených oblastech mohli ustoupit od instalace odchytových zařízení v rozsahu, který již není pro řešení situace efektivní, a aby místo toho mohli spíše vynaložit kapacity na vyhledávání napadených stromů a jejich včasnou asanaci. Zároveň počítáme s možností odkladu lhůty pro zalesnění a zejména pro zajištění obnovovaných lesních porostů.
Za jak dlouho se stromy ze sterilních souší začnou opět těžit?
Pracujeme s verzí, že by zmíněná mimořádná opatření trvala dva roky. Do té doby bude prostor, aby byly těžební kapacity smysluplně využity v místech, kde má smysl bojovat s aktivním kůrovcem.
Nikdo neví, jaká bude situace za pár měsíců. Jak může vypadat nejhorší varianta a jste na ni připraveni?
Situace je závislá zejména na počasí. Lesy neohrožuje jen kůrovec, ale jsou zde také rizika například větrných kalamit. Odhady těžby se pro letošek pohybují mezi 15 a 20 miliony kubíky kůrovcového dřeva. Víme, že jsou v České republice omezené těžební kapacity, které zvládnou zpracovat kolem 20 milionů kubíků dřeva. Je zřejmé, že většina kapacit se musí soustředit na nahodilou těžbu. Úmyslných těžeb zdravých stromů bude minimum.
Cena dřeva za rok klesla o polovinu. Na kůrovci se dá ale i dobře vydělat |
Těžebních kapacit je málo. Bránilo ale něco doposud tomu, aby vlastníci lesa efektivně přesouvali své lidi tam, kde je jich zapotřebí?
Pokud bychom vlastníkům lesa nedovolili, aby mohli odložit těžby tzv. sterilních souší, byli by pod hrozbou sankce dozorových orgánů za to, že nezpracovávají nahodilou těžbu.
Jak velké nejpostiženější kalamitní plochy v Česku jsou?
Bavíme se zhruba o 120 tisících hektarů, kde je kolem 53 milionů kubíků smrkového dřeva, které z velké části zůstanou v lesích. Sedmdesát až osmdesát procent z toho jsou odumřelé porosty. V přepočtu na kubíky představují plné využití všech těžebních kapacit v ČR na dva roky dopředu.
Říká se, že pokud se tyto suché stromy nechají dlouho stát, jejich dřevo bude totálně znehodnocené a nedá se už dál zpracovat.
Máte pravdu, nebude to kvalitní dřevo, použitelné v nábytkářství nebo na pilách. Stromy se postupem času stanou stojícím palivem, které bude spíše využitelné k výrobě tepla a elektřiny.
Právě se bavíme s kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu o tom, že bychom uvolnili dotační podporu pro energetické využití dřevní biomasy. Dnes se s podporou státu štěpkuje pro energetické využití pouze klest, to znamená dříví s tloušťkou do sedmi centimetrů. Pálení dřeva s větším průměrem není podporováno. Kvůli kůrovcové kalamitě je však dobré takzvaný zelený bonus zavést i na takzvané hroubí, tedy silnější dřevo. Jednou z cest, jak zvýšit odbyt kalamitního dříví, je totiž jeho energetické využití.
Není barbarství pálit dřevo, které je naším přírodním bohatstvím?
Pokud nekvalitní dříví nenajde svého odběratele za cenu, která nebude pro vlastníka finanční ztrátou a je nevyužitelné pro klasické zpracování, které je prioritou, musíme hledat jiné cesty. Naší prioritou je zpracování dřeva na pilách, v papírnách, v závodech na výrobu celulózy… Pokud to není možné, musí mít vlastník nějakou alternativu. Tou může být energetické využití.
Dřevo ze sterilních souší už není možné na nic jiného použít?
Pokud dřevo bude na místě dva roky stát, už spíše jde o stojící palivo. Dřevo je obtížně využitelné pro papírenský a dřevařský průmysl. Dobře využitelné je dřevo ještě ve chvíli, kdy se vytěží s aktivním kůrovcem, který je pod kůrou. Takové dříví se odkorní a samotná surovina výrazně neztrácí na kvalitě.
Co se s dřevem na energetické účely stane?
Dřevo se rozštěpkuje a rozveze do spaloven, které dřevní hmotu spálí. Spalovny na to dostanou státní dotaci ve formě takzvaného zeleného bonusu. Promítne se to i do výkupních cen dříví, tedy do vyšších plateb vlastníkům lesů.
Jak vysoký zelený bonus bude?
Cena, za kterou by vlastník mohl rozštěpkovanou hmotu prodávat spalovně, by se mohla pohybovat mezi 700 až 800 korunami na kubík.
Vyrábí se z nejhoršího dřeva i pelety na zátop?
Možné to je, ale také tuzemské podniky na výrobu pelet mají plně využity své kapacity. Producenti pelet mají v tuto chvíli podle našich informací zajištěné dodávky. Dřevo, u kterého předpokládáme energetické využití, se jinde neuplatní, ani u výrobců pelet.
V jaké fázi jsou jednání o možnosti energetického využití dřeva?
V současnosti jednáme s ministerstvem průmyslu a obchodu o změně vyhlášky, stanovující podpory pro energetické využití dřevní hmoty. Vyhláška je v gesci tohoto resortu. Změna vyhlášky je možná v horizontu týdnů, maximálně měsíců.
Jak to zatíží státní rozpočet?
V případě, že se podpora rozšíří i na hroubí, tak se bavíme zhruba o jedné miliardě korun ze státního rozpočtu navíc.
Které podniky budou podpory využívat?
Podniků je víc. Hodně se mluví o ČEZ, ten ale není zdaleka jedinou spalovnou. Jsou tady desítky soukromých firem se zaměřením na biomasu a dřevní štěpku. Nebavíme se o využití pouze v rámci energetiky, ale i o výrobě tepla. Tepelných elektráren na úrovni obcí a měst je celá řada. Ti všichni by mohli být příjemci mimořádné podpory.
Státní lesy prodělávají. Stamilionové zisky spolkl boj s kůrovcem a sucho |
Jedno z opatření na zvýšení odbytu už platí od února. Může kdokoliv do lesa přijet a odvést si více dříví?
Od února Lesy ČR zvýšily limit takzvané samovýroby. Lidé si dnes mohou u státního podniku dřevo zakoupit a vytěžit. Dosud to bylo omezeno objemem 30 kubíků, od února se limit zvedl na 200 kubíků. Nabídka pro místní obyvatele se tím zvýší.
Mluvilo se i o tom, že by stát vlastníkům lesů kryl ztráty z hospodaření na lesních pozemcích kvůli kalamitě. To už je mimo hru?
Není. Kromě toho, že se vlastníkům v národních dotacích navyšovaly peníze na obnovu lesů na dvojnásobek, loni v souvislosti s kalamitou v lesích požádali o podporu ve výši tří miliard korun na krytí ztrát.
Jednali jsme s Evropskou komisí o tom, zda je to možné. Ve spolupráci s vlastníky lesů nyní dáváme dohromady nový mimořádný program pomoci nestátním vlastníkům lesů, který by měl kompenzovat jejich ztráty. Podporu budeme řešit na úrovni vlády s ministerstvem financí. Nemáme dopředu žádné zprávy o tom, že by prostředky neměly být poskytnuty.
Sníží se DPH na palivové dříví o pět na deset procent?
Je to další z možností, jak řešit situaci v lesích. Pan ministr Toman o tom právě jedná s ministryní financí Alenou Schillerovou, jak to zohlednit v rámci legislativy. Letos chceme tuto záležitost dořešit. Máme zájem, aby sazba DPH u palivového dříví klesla z 15 na 10 procent. S tímto návrhem přišli na konci loňského roku vlastníci lesů.
Jaký efekt by to mělo mít na prodeje?
Nechci střílet nějaká čísla od boku. To by ukázal až další vývoj na trhu s palivovým dřevem.
Česko hodně surového dřeva vyváží a dováží finální výrobky. Přichází tím o pracovní příležitosti i daně. Usilujete o podpoře domácí produkce?
Kompetence k tomu mají kolegové z ministerstva průmyslu a obchodu. Nejsme v tom však nečinní. Jsme součástí takzvané malé tripartity, v níž zasedají i zástupci lesnicko-dřevařského sektoru. Zpracovatelé mluví o nutnosti více podporovat nové výrobní kapacity a vybavení pro zpracování dřeva.
Ministerstvo průmyslu otevřelo nové dotační programy, které motivují podniky k investicím do technologií a výstavby dalších kapacit na zpracování dřeva. Například díky stavbě nové pily ve Štětí se zvýší kapacita o jeden milion kubíků ročně.
Proč Lesy ČR odváděly loni miliardy do státního rozpočtu, když čelí nejhorší katastrofě za stovky let a řeší, kde si samy půjčí?
Důvod je prostý. S odvodem počítal rozpočet na rok 2018, který byl schválen už v roce 2017. S penězi se počítalo ve státním rozpočtu. Ovlivnit jsme mohli letošní a příští roky, pro které trváme na tom, aby Lesy ČR po dobu kalamity neodváděly do státního rozpočtu ani korunu.
