Diskuse k článku

Pálit kůrovcové lesy není barbarství, ale cesta k odbytu, říká náměstek

Část lesů v Česku nenávratně mění v palivo kůrovec. V nejkritičtějších oblastech na Moravě a Vysočině je to 53 milionů kubíků smrků, až 80 procent z nich jsou odumřelé stromy. „Nejhůře jsou na tom lesy v červené zóně, která zhruba zahrnuje střední a severní Moravu a velkou část Vysočiny, říká v rozhovoru náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J90a55k64u55b 89K90r69e18j25č51í 3751813228544

Nez prodavat stojate drevo za dotace do spaloven, to uz jej nechte radeji v lesich at zhnije, pro lesni samoobnovu je mrtve drevo dulezitejsi nez to zive. Viz treba Ticha dolina v Tatrach, tedy oblast zdecimovana nejprve vetrnou smrsti a nasledne kurovcem kde nechali vse zcela bez zasahu cloveka se les samovolne vysadil a po 14 letech vypada lepe a roste rychleji nez v oblastech kde se umele vysadili nove stromky! https://www.interez.sk/ticha-dolina-je-po-14-rokoch-od-kalamity-poriadnou-divocinou/

0/0
13.2.2019 0:06

R88a78d93i19m 89P87o83l88á77š97e83k 9596823229299

Spadlé dřevo má pro obnovu lesa nějaký význam maximálně tak ve vysokohorských mezních polohách, s dostatkem srážek a nízkými teplotami. V nízkých a středních polohách, kde jsou produkční lesy, nemá mrtvé dřevo žádný význam. Naopak vemi zhoršuje třeba nebezpečí požáru.

Kromě toho v produkčních lesích je samoobnova lesa nežádoucí, druhové asložení produkčního lesa není nahodilé, ale řízené a to jinak než vysazováním stromků zatím prostě nejde.

0/−2
13.2.2019 12:47

J54a84k64u98b 11K72r11e93j82č33í 3371853858624

Clovek bohuzel stale za vsim vidi penize, takze lesy ktere kdysi vsechny patrili prirode a kde rostly jen ty nejlepsi stromy z nejlepsich, ktere zvitezily ve "vyberovem rizeni" ktere se konalo na kazdem ctverecnim metru kde soutezili stovky seminek o to ktere nakonec vyhraje a vyroste a zastini ostatni, tak tyto dokonale prirodni lesy clovek vykacel a nahradil umelou a neprirozene hustou vysadbou obvykle jednoho druhu stromu ktery se tam ani navic nehodi (napr. smrk do nizin) a tim padem se uz ani nejedna o lesy, ale vlastne o monokulturni plantaze ktere samozrejme snadno podlehaji skudcum a taky samozrejme neplni funkci lesa coz vede mimo jine i k masivnimu ubytku zivocichu a zvirat. Preziti lidstva bude zalezet na tom, zda se dokazeme povznest nad kratkodoby financni zisk a zacneme klast prirodu na prvni misto a podle toho se i chovat. Cas se bohuzel rychle krati. Clovek si hraje na boha a ukazuje se, ze mu to vubec nejde, misto, aby konecne zacal resit priciny stale resi jen dusledky - priletel maly broucek ktery nam sezere zivorici stromy, jake to nestesti, musime je rychle vykacet a pak spalit, protoze jen to dava ekonomicky smysl :-/. Priroda nam vystavuje neustale spoustu varovani, ze delame obrovske chyby a ritime se do zahuby a my delame, ze je nevidime...

0/0
14.2.2019 0:08

J84a28k24u85b 25K90r21e23j56č65í 3381163658854

"Nízké množství ponechávaného dřeva a starých stromů v hospodářských lesích představuje problém pro všechny lesnicky rozvinuté země Evropy. Odhaduje se, že 30 až 50 % všech lesních organismů je vázáno na mrtvé dřevo. Staré odumřelé stromy hrají důležitou roli v rozmanitosti lesa, důležité jsou i pro vodní ekosystém. Management mrtvého dřeva není doposud zakotven v systému lesního hospodaření. Existují sice lesní majetky, zejména ty s certifikací FSC, kde určitá forma managementu probíhá, ale vědecké poznatky ohledně vlivu kvalitativních parametrů mrtvého dřeva na biodiverzitu se teprve v posledních letech začínají prohlubovat. Cílem metodiky Management mrtvého dřeva v hospodářských lesích je poskytnout vlastníkům a uživatelům lesa soubor praktických doporučení vycházejících z výzkumného řešení problematiky ponechávání části dřevní hmoty k zetlení v hospodářských lesích." - https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mrtve-drevo-je-dulezite-i-pro-hospodarske-lesy-cesti-vedci-proto-pripravili-pro-lesniky-metodiku

0/0
14.2.2019 11:41

R57a16d41i86m 94P95o95l89á27š23e52k 9896873849209

Stačí 10 - 20 let a les vzniklý vysázením stromků na zelené louce bez jakéhokoiv mrtvého dřeva je prakticky k nerozeznání od lesa vzniklého vysázením na místě původního lesa s množstvím ponechaného mrtvého dřeva. K kvalitnímu růstu lesa úplně stačí živiny uvolňující se rozpadem geologického podloží plus živiny jako dusík přicházející z atmosférických srážek. Plus k tomu koloběh živin v povrchové vrstvě půdy z rozpadajícícho se listí, jehličí a drobných větví. Problém v růstu lesa a v koloběhu živin by dělal až pečlivý sběr veškerého spadaného dřeva na topení, jak se to dělo ještě před 50 - 100 lety v chudých oblastech a těžba hrabanky, taky na topení nebo jako zimní podestýlka hospodářských zvířat, jak se to dělo běžně ve středověku. Případně využívání lesa k pastvě dobytka, viz taky běžné ve středověku. Dneska to je vidět taky v oborách určených pro intenzívní chov třeba jelenů a další spárkaté zvěře, bylinné patro lesa je spásáno a svrchní humusovitá vrstva rozpadajícícho se lisí a jehličí je kopyty neustále rozrušována, takže se mnohem rychleji rozkládá a většinou prakticky neexistuje, živiny jsou smýván buď do chudé půdy bez humusu nebo rovnou srážkami splachovány.

Místo blábolů v Ekolistu, který je plátek zelených ekofanatiků a cokoliv, co tam napíšou, je třeba velmi pečlivě prověřovat, se raději podívejte do reálného lesa.

Ale dejte si pozor, kde se chcete podívat, prakticky všechny lesy v podhůří a v nížinách u nás v historicky hustěji osídlených oblastech byly před 100 - 150 lety pastviny nebo defakto vykácený a neobnovovaný les, mix pastvin a pionýrských dřevin, protože všechny vyšší bylo soustavně vysekáváno na dřevo na topení. Bo uhlí bylo v té době drahé a pro chudé tak nedostupné, všichni chudší hlavně na venkově topili dřevem. Až teprve s rozvojem těžy uhlí a taky nákladní železniční dopravy se stalo uhlí dostupné plošně všem včetně těch chudých a na těch plochách tak mohl vznikat produkční les.

0/0
16.2.2019 8:22

J84a61k11u97b 36K92r78e68j73č67í 3311183418384

Monokulturni smrkove plantaze ovsem zdaleka neplni funkci opravdoveho lesa. Takto umele vysazeny a spravovany "les" je slabsi, druhove mene rozmanity, zbytecne prehusteny a celkove tedy mene odolnejsi. Podle odborniku na konci doby ledove ve stredni Evrope dominovaly bukove lesy s 66%, nasledovaly dubove lesy s 22% pak louky s 10% a jen 1% tvorily jehlicnate lesy. Dnes je situace u nas zcela opacna, dominuje tu smrk s 52% a borovice s 18%. Tedy nasi vyskoleni lesnici ve snaze maximalizovat sve zisky vysazeli i v nizsich a strednich polohach zcela nevhodne smrkove monokultury, ktere dnes nemaji narok prezit ve stretu s drobnym brouckem. Pres 30 let jsem koukal z okna chaty na severni Morave (450 m.n.m) na smrkovy "les", dnes je tam jen smutne vypadajici holina. O prospesnosti mrtveho dreva i v hospodarskych lesich pisou samozrejme i jinde a dokonce se to uci i na vysokych skolach - viz Ceska Zemedelska univerzita a certifikovana metodika MANAGEMENT MRTVÉHO DŘEVA V HOSPODÁŘSKÝCH LESÍCH - http://home.czu.cz/storage/74451_bace_mmd_2014.pdf. Nebo "Ponechání starých stromů v lesích je třeba zakomponovat do lesních hospodářských plánů či osnov (LHP, LHO)." - https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1107 nebo "Nízké množství mrtvého dřeva v našich hospodářských lesích, tedy v těch, kde se běžně lesnicky hospodaří a nejsou v žádném chráněném území, má za následek vymizení na mrtvé dřevo vázaných skupin organismů z lesa a následně pokles druhové rozmanitosti. Doposud nízké množství ponechávaného dřeva a starých stromů v hospodářských lesích představuje problém pro všechny lesnicky rozvinuté země Evropy. Přínosy mrtvého dřeva v lesích mimo jiné řeší certifikát trvale udržitelného hospodaření v lesích – TUH, kde je zakotven požadavek na ponechávání mrtvého dřeva v lese, a to nad rámec závazného zákona o lesích." http://letemlesem.cz/zajimavosti/mrtve-drevo-vyznamne-napomaha-rozmanitosti-lesu/

0/0
16.2.2019 13:03

P97ř69e93m16y24s46l 76H91r49o90m88a65d93a 2114116428341

Proč tedy LČR a VLS neumožňují lidem samovýrobu dřeva na palivo? 8-o

Údajně nestíhají, ale stíhat dědky co sbírají klestí, to stíhají 8-o

Prodat povolení prý nemají povoleno 8-o

Jojo, dotace to vyřeší. Přijede mašina sesbírá to na hromadu a vypustí olej a smrad. Pak přijede další mašina rozštěpkuje to a naloží to na další mašinu, ta to vyveze z leza a další mašina to přeloží na kamion. Kamion to odveze 300 km do spalovny, kde to vyloží další mašina a pošle pásem spálit. Kdyby rovnou vyráběli to teplo z nafty, tak to vyjde na stejno. To by z toho jeden vzteky zezelenal.

+2/0
10.2.2019 22:37

J13i35ř12í 71K13u36b18í38č92e77k 3468669294731

Barbarství a cesta k odbytu se nevylučují, spíš naopak.

+1/0
10.2.2019 11:24

B87o64h61u28m52i57r 82M72a48l43ý 6912216207182

A co výroba dřevěného uhlí, to by se dalo i skladovat.

0/0
10.2.2019 10:17

J70i97ř77í 66V40a42n28k 8810393659932

Nevím jestli EU bude chtít obětovat některé spojence kde už výroba kontrolovaně probíhá a to že Češi zažívají kalamitu na které by mohli ohrozit nějakou Německou nebo Belgickou eko výrobnu dřevěného uhlí nebudou tolerovat.Ano mohlo by se na tom vydělat a z kalamity vytvořit produkt ale to se 'spojencům 'líbit nebude.EU

0/0
12.2.2019 1:26

L42e85o76š 31L67i39t34e30r26á11k 5109426811572

Všude se píše o suchu a potřebě zadržet vodu v krajině. A když je příležitost, pan náměstek zavelí pálit. Přitom ležící a pomalu hnijící dřevo to dokáže. A takový přirozený les vypadá líp než monokultura.

+7/−1
10.2.2019 7:57

R84a51d39i86m 68P78o90l25á10š67e93k 9106783369869

Množství zadržené vody v hnijícím dřevě je minimální a přirozeně vyrostlý les je sice pěkný na pohled pro nějakého městského lufťáka, ale z pohledu majitele toho lesa je to ekonomický průšvih.

0/−1
10.2.2019 8:04

P55e15t35r 94M33a20l71i15š51k80a 6131675901933

A proto je dobré zase vysadit monokulturu smrčinu a zase očekávat kůrovce. A to se vyplatí.

+5/0
10.2.2019 8:12

R16a69d65i94m 19P55o89l87á94š69e85k 9126263849199

Není nad to mít hlavu vymytou všelijakými zelenými aktivisty s bláboly o smrkových monokulturách.

Za prvé hlavní příčinou kůrovcové kalamity není kůrovec ani globální oteplování, ale to, že určití lidé a určité ekonomické či ideologické kliky prosadili vyjmutí a odstranění těžařských useků z organizační struktury Státních lesů. Státní lesy tak ztratily možnost operativně do několika dnů od objevení, zasáhnout v lese a stromy napadené kůrovcem zpracovat a kůrovce tím zničit. Museli provádět klasická výběrová řízení, které trvají běžně několik měsíců, čímž se stalo zsahování proti kůrovci prakticky neúčinné.

Za druhé majitelé lesů se sice bláboly ekologických aktivistů neřídí, ale taky umějí počítat. Například už dávno, po předchozích vlnám přemnožení kůrovce, začali některé kalamitní plochy osazovat litnáči.

Za třetí, jakmile bude opět obnovena schopnost správců lesů zasáhnout operativně a po objevení napadených stromů je do pár dnů vytěžit, podstatné množství ploch s dnešními smrkovými monokulturami, hlavně ty na chladnějších a vlhčích pozicích vystavených méně větru, bude možné těmi smrkovými mnokulturami nebo aspoň smíšenými lesy s převahou smrků opět bez problémů osadit. Ochrana proti kůrovci bude prostě stačit na to ty porosty udržet zdravé až do mýtního věku a majitelé těchto parcel proto budou určitě zase preferovat smrk jako naši z hlediska produkce dřeva nejrentabilnější dřevinu.

+3/−3
10.2.2019 8:38

J36i66n60d97ř43i70c95h 74Š46k57o47p22e46k 4875161650215

Ty jsi taky blábol.

Že smrk nepatří do poloh, kde je pěstován, je prostě fakt. Další fakt je, že mělce kořenící stromy prostě suchu odolné nejsou.

+2/−1
10.2.2019 10:28

R10a31d93i96m 38P15o69l79á95š67e20k 9646183309929

Mně na nějaké aktivistické bečení typu : Smrkové monokultury špatné, béééé, ostatní lesy dobré, bééé nijak moc neužije.

Ve skutečnosti smrk v našich zeměpisných šířkách se přirozeně vyskytuje ve vyšších horských polohách hlavně z tohoto důvodu, že v nižších teplejších polohách mají smrkové semenáčky v ostatních semenáčcích jiných dřevin, keřů a bylin příliš silnou konkurenci, ve které neobstojí a proto se v přirozených podmínkách v nižších polohách smrkový les neobnovuje. Smrkový semenáček totiž v prvních letech kolem sebe potřebuje volný prostor.

Dostatečně dobré podmínky, hlavně dostatek vlhkosti má smrk ještě v nižších horských polohách, tam, kde před 200 - 400 lety rostly jedlobukové lesy. A které jsou dnes zalesněny produkčními smrkovými monokulturami. Mimo extrémy, tam, kde je silný srážkový stín nebo kde je geologické podloží rozpukané a podzemní voda se tam stahuje do hloubky.

Níže, kde původně byly čistě listnaté luhy, v nížinách a nízkých pahorkatinách, je to už horší. Ty už jsou skutečně v průměru příliš suché. Tam skutečně smrku vyhovují jen místně menší plochy, které jsou dostatečně vlhké a méně teplé, třeba severní svahy nebo uzavřenější rokle.

Takže významná část dnešních smrkových mnokultur je vysázena na místech, která jsou pro smrk stále optimální a kde, pokud se ochrana proti kůrovci provádí správně, lze smrkové mnokultury bez problémů udržet.

+2/−4
10.2.2019 12:01

J86i95n24d23ř51i68c56h 33Š19k93o28p46e70k 4435531980885

tvůj problém že nejsi schopný vidět rozdíl mezi argumenty a bečením

Smrkový semenáček v prvních letech žádný prostor kolem sebe nepotřebuje, podívej se na plochy kolem např. cest, kde jsou samonaseté semenáčky a jsou husté jako koberc

Smrku nižší polohy vadí hlavně kvůli teplotě a množství srážek. Listnatý strom, když je nejhůř, tak shodí listy a jde zimovat. Navíc má kořeny hluboko, mnoho listnáčů jsou teplomilné. Smrk není ani jedno

Smrkové monokultury nejsou na vhodných místech vysázeny ani náhodou. Když máš smrk plantážnickým způsobem nasázeny v nadmořské výšce třeba 500 m a není mokrý rok, tak ty smrky prakticky trpí neustále. A takovýhle porost neuchráníš ani náhodou

+3/−1
10.2.2019 15:38

R14a74d12i93m 89P21o96l60á89š27e46k 9136853209379

Právě kolem cest ve středních polohách má smrkový semenáček volný prostor, zatímco uvnitř lesa ne..

Ale zkus si zajít do smrkového lesa v nějaké nízké poloze, 300 - 400 metrů vysoko nad mořem. Nenajdeš tam ani jeden smrkový semenáček, ani uvnitř lesa, ani na jeho okrajích kolem cest. Zato tam, kde není smrková monokultura úplně nebo v neošetřených vývratech, najdeš plno bouřlivě rostoucích listnatých semenáčků, jeden na druhým.

0/−1
13.2.2019 12:36

L36e53o35š 49L72i91t23e52r53á97k 5839136191672

Ležící kmeny tvoří bariéry vodě, která tak při deštích pomaleji odtéká. Dále obrůstají mechy, které vodu zadržují ve velkém.

+1/0
10.2.2019 18:33

J97i46n52d67ř30i59c43h 28Š97k95o83p26e61k 4605501190295

Suché dřevo, kvůli kůrovci odkorněné, tleje opravdu dlouho.

Nelze srovnávat s rychlostí tlení stromu s kůrou

+1/0
10.2.2019 10:14

D33a83v90i19d 27P17e13t35r 7960906310585

Hnijící dřevo je líhní kůrovce a dalších škůdků dřeva (nejen smrků). To co můžete v hospodářském lese udělat nejhoršího, to je nechat tam staré tlející stromy.

0/−1
10.2.2019 14:03

P95e16t18r 87V92o91n80d93r44a64c59e92k 7185541383650

Takže budeme platit za to že se dřevo spálí ve spalovně - a už někoho nadlo když už pálit - spálit klestí na pasece v lese jak se to dříve dělávalo ??

Jo - a na ministertvu měli také suer nápad umožnit lidem samotěžbu - někde jsem viděl jak nabíézeli tohle dřevoza 1200kč kubík a strašně se divili že není zájem 8-o

+7/0
10.2.2019 7:29

R55a39d61i11m 43P77o60l28á28š58e80k 9386483419339

V produkčních lesích mrtvé dřevo jen překáží.

Nechrání ani proti erozi ani není významným zdrojem živin pro budoucí les.

Je naopak překážkou pro obnovení lesa, protože v produkčním lese nelze provozovat vznik nového lesa přirozenou obnovou, výtěžek z takhle založeného porostu s nahodilou druhovou strukturou by byl výrazně nižší než výtěžek z řízené obnovy lesa vysázením stromků s ekonomicky optimální druhovou strukturou.

0/−1
10.2.2019 4:40

V68l22a69d12i89m75í38r 68Z68a69u25š84k67a 5341962117713

Proti erozi jistě chrání, zejména ve srovnání s rozrytou půdou po těžbě a je i zdrojem živin pro houby a další organismy, které k lesu patří stejně jako stromy.

Nicméně chápu, že z hlediska finančního hospodaření, to není efektivní přístup, proto by se měl použít selektivně, tam, kde těžba stejně není a dlouhodobě nebude finančně výhodná, nebo, kde je namístě zohlednit jené funkce lesa víc, než tu dřevoprodukční.

+4/0
10.2.2019 7:17

R77a47d79i66m 38P30o24l27á54š89e68k 9446213519559

Produkční les je jinde než je vysokohorský smrkový les a proto to je úplně jiný biotop.

Protierozní působení mrtvého dřeva je v porovnání s porostem, kterým po odumření stromů prostor prakticky okamžitě zaroste, úplně zanedbatelné a prakticky stejně totéž je zásoba živin v mrtvém dřevu v porovnání s zásobou živin, která každoročně koluje mezi opadaným listím či jehličím a půdou. Případně v odumřelém lese mezi rozkládajícící se biomasou z rostlinstva pokrývajícího lesem uvolněnou plochu a půdou. Doplňovanou ještě pravidelnou dávkou živin uvolňujících se rozpadem skalního podkladu.

0/0
10.2.2019 7:59
Foto

P12ř41e89m80y47s52l 48Č88e27j69p 8918407288926

I to je důvod, proč bychom se měli naučit zpracovávat, všechny druhy dřeva.

0/0
10.2.2019 7:49

R91a92d31i56m 18P59o10l61á65š39e90k 9546843449859

K tomu dozajista dojde. Náhrada smrkového dřeva listnatým ve stavebnictví podle mne určitě proběhne. Už před takovými 15 lety při předchozích vlnách kůrovce majitelé lesů reagovali a místo smrků napadených kůrovcem a vytěžených vesměs nasadili listnáče. Aspoň u nás.

A pokud místo smrkového dřeva bude dřevo listnáčů, dlouhé řezivo, hlavně trámy, budou mnohonásobně vzácnější a dražší, protože rovné úseky kmenů listnáčů, ze kterých to řezivo půjde nařezat, jsou obecně mnohem kratší než kmeny smrků a většiny jehličnanů. Odpadu bude mnohonásobně více než ze zpracovávání smrkového dřeva. Bude třeba mnohem víc využívat metody, jak takový odpad využívat, buď ho stahovat z pil na nedřevařské využití, do papíren nebo výroben pelet atd nebo v mnohem větší míře rozvinout výrobu všemožných dřevěných lepených profilů.

Na druhé straně to bude pro lidi pracující se dřevem mnohem zajímavější, protože místo jednotného smrkového dřeva tady bude mnoho druhů listnatých dřev, některá tvrdá dřeva s mnohem vyšší užitnou hodnotou než smrkové a na druhé straně některá rychle rostoucí měkká dřeva zase o dost horší než je smrkové dřevo.

0/−1
10.2.2019 8:21

J69i34n57d28ř68i81c36h 43Š25k62o28p39e58k 4625961460885

Jo, ekonomicky optimální struktura nám dělá hezké velkoplošné holiny

0/0
10.2.2019 10:29
Foto

P95a34v62e95l 47M86a12r90t54i50n74e60k 9895915671143

A nezapomente tam znovu vysazet monokulturu, nejlepe smrky. :-/

+2/0
10.2.2019 0:43

V13l57a45d44i22m58í20r 65Z58a15u92š88k30a 5511982687923

Otázka je, zde sa všechno suché dřevo opravdu musí vytěžit. Minimálně v některých místech by bylo lepší jen pokácet(kvůli bezpečnosti) a nechat ležet. Bude z něj ochrana proti erozy a základ pro novou generaci stromů. Spalování s dotacemi moc efektivně nevypadá.

+8/−2
9.2.2019 21:26

P12e58t59r 80N88o31v47a55k 3360247409607

Ono nejlepší by bylo ho nechat stát. Na Šumavě je vidět, že se les lépe obnovuje pokud, tam stojí suché stromy.

+6/−1
9.2.2019 22:07

D82a35v69i60d 35P54e14t61r 7110756470235

Jenže mrtvé stromy by právě byly živnou půdou pro šíření kůrovce. Vůbec vrcholy hor byly dříve bez lesů a zalesňovat se začaly až za Josefa 2. Lesy na hory moc nepatří, taková horská louka je určitě pro přírodu hodnotnější. Lépe by bylo mít mnoho luk (v zimě by tam třeba mohly být sjezdovky). Je jasné, že se dřevo pěstuje hlavně z ekonomických důvodů, ale už asi nepůjde mít všude smrky a hřebenech raději nic- ztíží se tím šíření chorob stromů (stejně je tam těžba nejobtížnějsší a alespoň budou mít turisté výhledy).

+1/−8
9.2.2019 22:10

P96e47t41r 92M22o70l12á51k 9168661877434

Vy asi moc nevíte čím se ten kůrovec živíRv

+7/−1
9.2.2019 22:33

M17a32r23t35i96n 88T85e44s78a14ř 2749793333383

Vážený pane, lýkožrout se živí sacharidy v lýku. Nejsou sacharidy -není lýkožrout.

+3/0
9.2.2019 22:58
Foto

P94ř95e93m16y90s35l 20Č46e83j51p 8898537428656

Nemáte pravdu. Krkonoše nebyly holé. Snad jen větrný vršek. Jinak byly porostlé převážně listnatými dřevinami ... Buk, habr, bříza, jeřabina, vrba a podobně. Pak přišel člověk a vysázel tam smrková párátka. A dnes se diví, že je žere "smrkožrout".

+2/−1
10.2.2019 7:53

R21a88d53i26m 47P35o53l13á41š78e63k 9226893139439

Ale 200 let ty smrkové monokultury člověk účinně chránil.

Dokud nepřišla "ekonomická korektnost" v podobě možnosti, že by lesní závody provozující současně těžbu dřeva byly v konfliktu zájmů a neznalí hlupáci prosadili oddělení těžby od správy lesa a zajišťování těžby metodou výběrových řízení.

+1/−1
10.2.2019 8:03

A91l71e60š 69F83r75ý16b56a 7988742614331

Už jsem se lekl, že je to cesta k blahobytu.

0/0
9.2.2019 21:10
Foto

J70a47r70e44k 53J55a30k32u89b60č58e41k 7969840908648

Opravdu ten pan mluvi o potrebe dotaci na spalovani??...

+15/−1
9.2.2019 20:53

P24a52v78e45l 17S12o91b79o39t83k58a 5880154

Výroba plet je natolik energeticky, časově a technicky náročná, že se vyplatí jedině při dostatečně velkých dotacích.

Pamatujeme z dob bolševika granulované seno a spol, tj. ani ta technologie není nic nového, ale fyzikální zákony se od dob bolševika nezměnily, a tak jsou pelety (lisované granule) stále stejný problém ;-D

0/0
9.2.2019 19:49

R41a53d50i84m 12P81o64l69á44š20e65k 9686793539419

Záleží na koncových cenách pelet.

Stejný problém to není, protože při výrobě sušeného krmiva ( nedá se tomu říkat granulované seno) za komunistů se topilo hlavně topnými oleji nebo plynem. U výroby pelet se topí pouze tím dřevem, takže proces je energeticky soběstačný, nepotřebuje nějaká jiná další paliva.

Energetická bilance při výrobě pelet je taková, že se 5 - 10 % dřeva - štěpky spotřebuje na výrobu potřebného tepla nutného k procesu peletizace těch zbýlých cca 95 % štěpky.

+1/0
10.2.2019 4:45

P23a28v71e97l 83S50o42b56o95t26k25a 5680554

Bludy.

Pro výrobu pelet spotřebujete neskutečně elektřiny a času.

Kdo si koupil peletovací linku, prodělává kalhoty.

Ale nesmíte jít tam, kam vás pošle na exkurzi prodejce - dostávají procenta, takže vám pravdu neřeknou.

+1/0
10.2.2019 8:44

R90a15d68i96m 40P27o57l16á17š56e93k 9126363939799

Nojo, pelety jsou ušlechtilé palivo. Jen naivní hlupák by očekával, že kilowathodina tepla z pelet bude cenově na stejné úrovní jako kilowathodina tepla z nějakého palivového dřeva, navíc ještě dřeva se samovýroby v lese.

https://oze.tzb-info.cz/peletky/17027-tricet-ceskych-peletaren-hlasi-rekord-drevnich-pelet-se-u-nas-loni-vyrobilo-365-tisic-tun

+2/0
10.2.2019 9:12

P42a22v75e37l 57S59o66b20o21t59k15a 5630984

Klidně si to kupte.

Ale já vás varoval.

+1/0
10.2.2019 9:55
Foto

B96o54h68u86m23i19l 78P39r50o68c38h61á95z34k15a 9712779954570

Ano, pojďme při těžbě zplundrovat technikou i ten zbytek toho lesa, co přežil kůrovce ;-D

Jinak je to celkem jasné - nasazovat se dají zkrátka ty odrůdy, kterým kůrovec nemá šanci uškodit. Koneckonců, nejsme Aljaška, ale středí Evropa.

+9/0
9.2.2019 19:42

D56a61v24i82d 50P86e20t94r 7340936570465

Lesy, zvláště smrkové, opravdu na hory moc nepatří (jsou tam tak posledních 200 let). Když už stromy (kvůli výdělku), tak jedle+ buk, které tam byly dříve (popřípadě určité typy smrků, ale v omezené míře).

+1/−2
9.2.2019 22:14

M35a63r57t19i62n 87T17e88s26a25ř 2509903533463

Cože? Pásmo smrku nad 700 m n.m. u nás nemáme? Od kdy? Jedlobučiny patří do nízkého Jeseníku, ne na Šumavu nebo do Krušných.

0/0
9.2.2019 23:02
Foto

P74ř61e35m60y47s43l 63Č57e17j47p 8818707278986

David, ale mluví o tom. Co tam bylo před tím ...

0/0
10.2.2019 7:56

P12a23v53e44l 91S32o13b97o48t25k52a 5830704

Od dob oteplování.

Dnes sází smrky jen hlupáci.

0/0
10.2.2019 8:45

V17l40a40d21i32s39l13a21v 58Ž69i73d55e24k 3828760550

Kolem 700-900 je na mnioha místech u nás původní les bučina různých typů. Třeba v Beskydech. Výše víc smrková bučina a smrčina.

https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=398b9ea6246321d593c0458c2a156752

0/0
11.2.2019 16:09

R20o36b90e69r17t 85B13a71l15a97b31á43n 9762233192

Takže skončí ty nestoudné výhrůžné dopisy drobným majitelům lesů ?

0/0
9.2.2019 19:07

Najdete na iDNES.cz