Před Vánoci se mnoho tuzemských firem i fyzických osob chlubí svými příspěvky na charitu. Některé společnosti se však snaží pomáhat po celý rok, a to nejen finančně, a hlásí se k tzv. společenské odpovědnosti.
České nadace a firmy daly letos na dobročinné účely 900 milionů korun. To je skoro stejná částka, jakou daly na veřejně prospěšné účely v loňském roce. Instituce většinou podporují vzdělávání, životní prostředí nebo rozvoj kultury a sportu v regionech. Některé firmy dávají maximálně jednotky procent ze svého zisku. To je pořád o něco míň, než na tyto účely věnují zahraniční společnosti.
Nejčastější oblasti, do kterých nadace, fondy i firmy každoročně posílají několik stovek milionů korun, jsou opravy dětských hřišť nebo sázení stromů. Nakupují také nové učebnice a pomůcky pro žáky základních a středních škol, které postihly třeba povodně.
Tyto dary si mohou odečíst od základu daně. Jen některé z nich však mají jasno v tom, kam přednostně tyto prostředky vkládat, a chovají se podle definice společenské odpovědnosti: do své firemní strategie zahrnují i sociální a environmentální hlediska, budují si tak dobrou pověst a důvěru lidí, kteří v ní pracují či žijí v místě, kde firma podniká. Získávají tak konkurenční výhodu proti firmám, které se takto nechovají.
Od velkých nadací po podporu zaměstnanců
Jak vyplynulo z příspěvků, možností, jak se přihlásit ke společenské odpovědnosti, je celá řada. Především pro velké firmy je vhodnou formou založení vlastní nadace. Největší nadací v ČR je přitom Nadace ČEZ, která vloni rozdělila 160 milionů korun.
Vlastní nadaci má už přes tři roky i holding Agrofert. „Filantropické činnosti se Agrofert věnuje už déle, ale teprve před třemi roky jsme si zpracovali vlastní strategii, která je založena na čtyřech pilířích – podpoře dětí a mládeže, znevýhodněných osob, zejména seniorů, podpoře zdraví (předevšímnákupy přístrojů pro nemocnice) a podpoře regionálního rozvoje,“ uvedla ředitelka nadace Zuzana Tornikidis s tím, že zvolenou formou pomoci se snaží formovat společnost, například tak, že podporují přednostně výchovu dětí v rodinách, ne v ústavech.
Stále více aktivit nadace podle ní směřuje také k zaměstnancům – nyní třeba spolu s nimi kupují dárky pro děti, jejichž matky jsou v těžké sociální situaci.
Podpora vlastních zaměstnanců je vhodnou formou pomoci i pro menší firmy. V advokátní kanceláři Vyroubal Krajhanzl Školout si například vychovávají budoucí zaměstnance – vytipují si vhodné studenty, a ty podporují na studiu a pak zaměstnají. Advokátkám na mateřské zase umožňují práci z domova.
„Nezáleží na velikosti firmy, každá si může najít segment, který může podporovat,“ řekla partnerka kanceláře Petra Buzková.
Svéráznou definici společenské odpovědnosti firem pak představil Pavel Makovec z firmy Arca Capital.
Pozor na odliv kapitálu
„Společenská odpovědnost firem by se měla projevovat i v tom, že budou své zisky maximálně reinvestovat v ČR a nebudou je vyvádět do zahraničí, zejména do daňových rájů, jak je zde zvykem,“ prohlásil Makovec a dodal, že z firem se zahraničními vlastníky odchází dle ČNB 300 miliard na dividendách a minimálně stejná částka dle odhadů odtéká jiným způsobem, prostřednictvím přemrštěných nákladů na různé služby.
Odliv kapitálu pak podle něj podkopává možnosti ekonomického růstu české ekonomiky.
