Dražší kosmetika, lihoviny, čokolády, instantní kávy a žvýkačky patří vůbec k nejčastěji kradeným výrobkům.
Hitem číslo jedna jsou podle obchodníků holicí strojky Gillette včetně všech náhradních dílů.
"Jsou maličké a přitom stojí 300 až 400 korun, jsou ideální pro krádež," říká Dušan Setnický z Gillette, který má ve firmě krádeže na starosti.
Ztráty z krádeží připravují o tržby nejen obchodníky, ale trápí i výrobce. Například právě Gillette neškodí ani tak jednotliví zloději, kterým se zrovna nechce platit, ale bandy, jež nakradou větší množství výrobků a pak je prodají levně v bazarech.
České sdružení pro značkové výrobky si proto nechalo zpracovat průzkum sledující, co se nejvíce krade a jak se bránit.
Z testů provedených bezpečnostní agenturou Group4Falck vyplývá, že něco ukrást není tak složité. Když její detektivové v civilu na žádost obchodů zkoušejí, jak snadné je projít pokladnou s kradeným zbožím, uspěje každý druhý.
"Bohužel, pokladní jsou málo školeny v tom, čemu věnovat větší pozornost," říká šéf bezpečnostních služeb v Group4Falck Ivan Flek.
Triky, jak zboží bez zaplacení pronést, jsou různé. "V Delvitě se před několika lety vyskytl i případ zloděje převlečeného za pošťáka, který po prodejně chodil s balíčkem s dvojitým dnem. Balík pak postavil na různé druhy zboží, a když naplnil svou zásilku, odešel i s dalším nákupem přes pokladnu," popisuje Petr Uchytil, mluvčí Delvity.
Více používané jsou však jednodušší a osvědčenější finty. Do kabátů si zloději všívají speciální kapsy, tašky si vystelou alobalem, aby zboží nespustilo alarm, do obalů od levného zboží se vloží něco drahého.
"Významným trendem jsou i organizované krádeže na zakázku, a to zejména u cukrovinek, kosmetiky, elektrotechniky a lyží," říká ředitel bezpečnostního oddělení Aholdu Ivan Kopřiva.
Šéf sítě obchodů Interspar Martin Hruška k tomu dodává vlastní zkušenosti. "Více než dříve jsou časté krádeže typu ‚lyžaři', kdy organizovaná skupina zlodějů naloží do nákupního koše množství lyží a proráží útěkem brány na uzamčených pokladnách," říká.
Pozor na vlastní lidi
Uchránit zboží před krádeží je pro obchodníky o to těžší, že musí dávat pozor i na vlastní zaměstnance. Údaje o tom, která skupina - zda zákazníci, nebo zaměstnanci - má na svědomí větší škody, se liší.
Z provedeného průzkumu vyplynulo, že zákazníci stojí asi za 50 až 60 procenty krádeží. Zkušenosti černých šerifů a výrobců jsou však poněkud odlišnější.
"Samotné ztráty z krádeží v prodejně nejsou tak velké. Právě před měsícem jsme sice chytili člověka, který nakradl mobily a drobnou elektroniku za 70 tisíc, ale to je vzácnost," popisuje Flek z agentury Group4Falck, která má své muže například v Albertech a Hypernovách.
Ve stovkách obchodů mají desítky případů denně. Kolik je to v poměru k těm úspěšnějším zlodějům, se však srovnat nedá. "Zhruba šedesát procent ze ztraceného zboží zmizí už ve skladu," říká i Setnický, který má s krádežemi Gillette bohaté zkušenosti.
Podezírat a namířit bezpečnostní opatření proti vlastním lidem je však velmi citlivý zásah do života celé firmy. Obchodní řetězce k těmto krokům proto přistupují jen nerady.
Na druhou stranu bez viny není nikdo, kriminalita se objevuje i mezi černými šerify. U zaměstnanců i členů ostrahy je společný důvod - velmi nízké platy. Jak prodavači, tak šerifové pracují za výdělky blížící se těm minimálním.
Těžko se dají vysledovat i přesné ztráty z krádeží. Většině obchodníků se nechce odhalovat, na kolik je krádeže přijdou. "Je to v řádu desítek milionů korun ročně," uvedl za Ahold Ivan Kopřiva.
Ostatní pouze odpověděli, že jde buď o částky akceptovatelné (Delvita), či naopak významné (Interspar).
Z průzkumu mezi dodavateli a obchodníky pak vyplývá, že může jít až o jedno procento obratu. To třeba pro Delvitu může znamenat až 90 milionů ročně, ale pro Kaufland až 200 milionů ročně.
Ochrana i škodí
Velké ztráty z krádeží a zmizelého zboží platí převážně obchodníci. A vůbec se jim to nelíbí. "Snažíme se část ztrát přenést i na výrobce, a když to nejde, můžeme dané zboží přestat prodávat," říká jeden z velkých obchodníků.
Jestli se výrobce ubrání nebo ne, záleží jen na jeho síle. Třeba Gillette se sice hodně krade, ale protože mají na trhu 90procentní podíl, nikdo si je zatím z prodejny úplně vystrčit nedovolil.
Některá ochranná opatření sice ušetří peníze, ale mají dopad na tržby jak obchodu, tak výrobce. Třeba v Globusu holicí strojky od Gillette v prodejně nenajdete, zákazník dostane kartičku, zaplatí a na informacích pak dostane žiletky. Výsledek? Menší prodeje, říká za Gillette Setnický.
Podobné je to při používání maket místo skutečných výrobků. "Většinou to vede k diskriminaci jedné značky vůči ostatním," říká Jan Levora, šéf Sdružení značkových výrobců. Příliš se proto nepoužívají.
Tržbám neprospívá ani to, když je zboží v obchodu někde zvlášť vyčleněno ve vitríně či u speciální pokladny a je třeba chodit někoho žádat. Taková opatření se však využívají častěji.
"U velkých hypermarketů je využíván koncept store-in-store, v Albertech jsou lihoviny či cigarety prodávány v obslužném pokladním úseku," říká za Ahold Kopřiva.
Podle Levory je naopak z pohledu výrobců lepší umístit zboží na viditelném místě, třeba u pokladen. Tam je méně ohroženo krádeží. K pokladně se však nevejdou všichni a na druhou stranu to může způsobit, že když zákazník výrobek nenajde na svém místě, tak si koupí jiný.
