Věhlasný finančník Alan Greenspan by do čela MMF postavil francouzského kandidáta Strausse-Kahna.

Věhlasný finančník Alan Greenspan by do čela MMF postavil francouzského kandidáta Strausse-Kahna. | foto: Profimedia.cz

Greenspan vidí v čele MMF Francouze, ne Tošovského

  • 11
Bývalému šéfovi americké centrální banky Alanu Greenspanovi by vyhovovalo, kdyby v čele MMF stál francouzský kandidát Dominique Strauss-Kahn. Respektovaný finančník to řekl v rozhovoru pro Le Figaro. Šance bývalého premiéra a guvernéra ČNB Josefa Tošovského jsou tak téměř na nule.

MMF se podle Greespana musí přizpůsobit změněným podmínkám ve světě a Dominigue Strauss-Kahn je tím, kdo by tento úkol měl zvládnout.

Obrázek

Francouzský politik je kandidátem Evropské unie a minulý týden ho podpořily i Spojené státy, takže jeho zvolení je již téměř jisté. - více zde

Jeho soupeřem je bývalý guvernér České národní banky Josef Tošovský, jehož nominovalo Rusko. - více zde

"MMF musí znovu promyslet své poslání. Dominique Strausss-Kahn má dobrou průpravu na to, aby rozuměl tomu typu reforem, které se musí zavést," řekl Greenspan.

Bývalý šéf Fedu v posledním týdnu intenzivně vystupuje v médiích v souvislosti s vydáním knihy svých pamětí. - více zde

Finanční sektor je stále nejistý
Greenspan také v rozhovoru pro francouzský list řekl, že problémy v globálním finančním sektoru ještě neodezněly a že na trzích je stále cítit strach. 

Poslední otřesy na finančních trzích podle něj mají mnohé z rysů finanční krize v Asii a v Rusku z let 1997-1998. "Mám grafy z období 1997-1998. Finanční produkty jsou jiné, ale křivky jsou stejné," řekl.

Turbulence podle něj ještě neskončily. "Strach odeznívá, když se snižuje cenová nejistota, to znamená když rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou cenných papírů klesne a stabilizuje se. V takové fázi ještě nejsme," řekl Greenspan.

Nynější potíže začaly na jaře zvýšenou insolvencí u amerických rizikových hypoték. Do zbytku světa se problém přelil proto, že banky prodávaly na globálním trhu investorům strukturované balíky těchto hypoték ve formě cenných papírů. Kvůli krizi hypoték přestaly být tyto cenné papíry obchodovatelné, což vystavilo řadu bank a investorů finančním potížím.

Následkem byl v létě úvěrová krize, kdy si banky v šířící se nedůvěře odmítaly půjčovat i mezi sebou, tržní úroky prudce rostly a investoři hromadně prodávali všechna rizikovější aktiva jak akcie nebo měny s vyššími úroky.

Centrální banky proti krizi, která hrozila podkopáním ekonomického růstu, bojovaly pumpováním zvýšeného objemu krátkodobých úvěrů na peněžní trhy, a tím je zatím stabilizovaly.

,