Gavi: svěží chuť s citrusovými tóny

Jestliže by se někdo nasytil červených vín Piemontu a zatoužil po osvěžení bílým vínem, nemusí tuto část severozápadní Itálie opouštět. V míře nepatrné, ale významné se zde vyrábí Gavi, svého času považované za nejlepší bílé víno Apeninského poloostrova.

Konkurence dalších vín podobného typu zatlačila význam Gavi v dnešní době trochu do pozadí, přesto se toto víno stále těší velké oblibě a na ligurském pobřeží je vítaným doplňkem pokrmů z ryb a mořských plodů.

Pochází z místní odrůdy Cortese a v italských poměrech patří k nepočetné skupině kyselejších vín. Zpravidla má suchou, svěží chuť s výraznými citrusovými tóny. Jeho výhodou je, že si dostatek kyselin, a tedy i svěžesti, dokáže udržet i v opravdu horkých létech.

Těch překvapivě nebývá v Piemontu tolik, jak by se podle zeměpisné polohy dalo očekávat. Hradba Alp na severu i západě spolu s masivem Apenin na jihu způsobuje, že klima tohoto regionu připomíná více kontinentální prostředí než přímořský kraj.

Mírné svahy umožňují využívat všech orientací - od jižních poloh, které bývají osázeny odrůdami těžších červených vín, až po severní, kde bychom našli bílé odrůdy vhodné pro výrobu sektu. Gavi v tomto směru není výjimkou a zákazníkům nabízí vedle suchých vín i lehce šumivé frizzante, stejně tak jako "šampaňskou" metodou vyráběné Gavi spumante.

Na etiketách zdejších vín můžeme někdy najít nápis Gavi di Gavi, což znamená Gavi z Gavi - v našem prostředí tvrzení zdánlivě stejně matoucí, jakým by byl název Velké Bílovice z Velkých Bílovic. Jeho smyslem je však informace, že příslušné víno pochází přímo z městečka Gavi, a ne z jeho okolí, kde kvalita hroznů bývá nižší.

Pro všechny labužníky ovšem bílá barva v souvislosti s Piemontem automaticky evokuje docela jinou souvislost než víno - bílé lanýže. Jestliže černé lanýže jsou vzácnou a vyhledávanou lahůdkou, potom setkání s jejich bílou variantou představuje pro každého gurmeta skutečné přijímání svátosti oltářní. Ostatně, jednotlivé kousky těchto hub jsou na tradičních aukcích draženy podobným stylem jako starožitnosti nebo drahé obrazy.

Za neobvykle velký, kilogramový exemplář zaplatil nedávno jeden americký restauratér 35 tisíc dolarů. Tajuplný výskyt bílých lanýžů i pozoruhodné okolnosti jejich „lovu“ patří k Piemontu stejně tak jako celá škála znamenitých vín. Ajak jdou dohromady bílé lanýže s bílým vínem z Gavi?

U většiny jídel vůbec ne - výrazné aroma lanýžů volá po silných červených vínech typu Barola nebo Barbaresca. Ale naopak úplně skvěle, pokud si člověk dá lehké jídlo, jakým jsou třeba místní těstoviny tagliatelle smáslem a šalvějí, drobně posypané bílými lanýži. Zcela jednoduché, dokonalé, a ne drahé. Ovšem pouze zde. V jakémkoliv jiném místě světa bude několik plátků těchto bílých hub znamenat v peněžence opravdu pořádný průvan.