Justice soudí pětašedesátiletého muže, který kdysi vystoupal na post špičkového manažera a poradce exkancléře Gerharda Schrödera pro tvrdé reformy pracovního trhu.
Jde o první proces v aféře koncernu VW, ve které původně šlo jen o úplatky a nastrčené firmy bývalých manažerů. Skandál předloni odstartovalo odhalení, že personální šéf dceřiné Škody Auto Helmuth Schuster a manažer VW Klaus-Joachim Gebauer žádali úplatky za zakázky a prostřednictvím sítě nastrčených firem převáděli peníze na svá vlastní konta. Pak se dospělo i k delikátním odhalením návštěv nevěstinců a zábavných cest na útraty VW.
Za žalované skutky může Hartz dostat až pět let vězení. Právníci ale soudí, že vyvázne s podmínkou. Už i proto, že se neobohacoval. Hartz údajně cítí velký stud. Aby zabránil před soudem přetřásání špinavých historek o zábavě s prostitutkami na útraty koncernu, dohodl se se státním zastupitelstvím na tom, že vyšetřovatelé ze žaloby nevěstince vyjmuli. Za to Hartz objasní hospodářskou kriminalitu a přizná se.
I to stačilo k vypracování spisu se 44 případy zpronevěry. Hartz si přiznáním ušetřil nejen trapná vystoupení pochybných svědkyň, ale i vleklý proces. Jednání bylo stanoveno na pouhé dva jednací dny a nejpozději 25. ledna by měl být vynesen rozsudek.
Dohoda s prokuraturou také ukazuje, kde spočívá jádro skandálu VW, a to v kuriózním kupování vlivné podnikové rady. Jinými slovy ve vyřazování těch, kdo o chodu koncernu spolurozhodovali za zaměstnance.
Podle žaloby Hartz podplácel v letech 1994 až 2005 tehdejšího šéfa zaměstnanecké rady Klause Volkerta, který postupně inkasoval 1,95 milionu eur (55 milionů korun). Dalšími 400 000 eury si přilepšila Volkertova brazilská milenka. K uskutečnění plateb Hartz využil tehdejšího personálního manažera Klause-Joachima Gebauera.
Proces s Hartzem je tak jen úvodem právní dohry koncernového korupčního skandálu. Vyšetřovatelé si vzali na mušku 14 obviněných, mezi nimiž nedávno uvízl také sociálnědemokratický poslanec Hans-Jürgen Uhl. Také on se mimo jiné účastnil erotických dýchánků na útraty VW.
Právně a politicky zajímavé není ani tak žalování Hartze za zpronevěry, nýbrž za zvýhodňování špiček podnikové rady. V německé justiční praxi to zatím nemá obdoby. Soudy dosud mají zkušenosti s poškozování členů zaměstnaneckých rad, ale se zvýhodňováním nikoli.
Korupci podnikové rady umožnila přezaměstnanost v koncernu na počátku 90. let, kdy tehdejší nový šéf VW Ferdinand Piëch hledal řešení problému. Nabídl mu ho Hartz, který vymyslel s Volkertem zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Požehnání odborů pak dostal mimo jiné sporný nákup luxusních značek Bugatti a Lamborghini.
Z tohoto modelu měli podle médií užitek všichni: podnik, který nekontrolovali zaměstnanci, podniková rada, zaměstnanci sami a také politika. Tu představoval velký akcionář - spolková země Dolní Sasko, kterou v dozorčí radě tehdy zastupoval pozdější kancléř Schröder.
