Pětadvacet evropských komisařů mělo v úterý hlasovat, zda má Česko zvýšit daň z přidané hodnoty u plen. Dnes Češi platí DPH pět procent, podle evropského komisaře pro daně Lászlo Kovácse by ale měli platit aspoň patnáct procent.
Špidlova vláda při vstupu do EU totiž nevyjednala na pleny výjimku. Špidla, v současné době další z členů komise, však nesouhlasí. "Pleny by měly zůstat v nižší sazbě, a to s ohledem na demografický vývoj v Evropě a v době, kdy se snažíme zlepšit situaci rodin z dětmi," řekl.
Česká vláda si směrnice vykládá tak, že pleny jsou hygienické potřeby a na ty platí daň pětiprocentní. Kovácsova mluvčí Maria Assimakopuluová říká: "Česko si výjimku na pleny nevyjednalo a o zařazení plen do nižší kategorie nepožádalo."
Kdyby Kovács vyhrál, daň stoupne nikoli na 15, ale na 19 procent. Taková je totiž nyní v Česku základní sazba DPH. Spor může jít tak daleko, že se komise bude s Českem soudit. To podle Špidly může trvat roky.
"Nevidím žádný důvod pro přeřazování do vyšší sazby. Trváme na naší interpretaci směrnice a nejsme v Evropě sami," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.
Zádrhel je v překladech směrnice. Česko vychází z jejího anglického překladu, kde je obecný termín hygienické potřeby. Ale komise se drží francouzského znění, které mluví jen o dámských hygienických potřebách.
"Jde v podstatě o právnický problém, než že by nám skutečně hrozilo přeřazení do vyšší sazby. Vlastně by bylo dobře, kdyby věc dospěla až k soudu, který rozhodne o jasném výkladu směrnice," řekl český diplomatický zdroj.
Pokud by měly v Česku ceny plen stoupnout o čtrnáct procent, byly by v tu chvíli dražší než v některých západních zemích Evropské unie. Už dnes, tedy pouze s pětiprocentní daní, jsou pleny v Česku v podstatě stejně drahé jako například v Belgii.
Pro srovnání: balík plen Pampers o 46 kusech stojí v Česku obvykle kolem 300 korun, v Bruselu je to v přepočtu 290 korun. Důvodem je zřejmě marže, kterou na pleny nasazují výrobci plen a čeští prodejci.
V případě, že Česko nižší daň v Bruselu neobhájí, zdražení plen nenastane ze dne na den. Procedura pro porušení práva má tři stupně. Po formálním upozornění následuje varování. Pokud ani po něm nedojde k nápravě, obrací se komise na Evropský soudní dvůr, který může uvalit na provinilý členský stát vysoké každodenní pokuty. Podobné hrozbě čelí také Portugalsko, Polsko, Maďarsko a Malta.
