V posledních dvou letech někteří dodavatelé upravovali ceníky pro domácnosti i vícekrát za rok, aby do nich promítli prudký vzestup velkoobchodních cen, které tlačí nahoru stoupající ceny emisních povolenek. Zhruba před rokem se však rychlý růst zastavil, burzovní ceny se už několik měsíců pohybují kolem 50 eur za megawatthodinu.
„Na přelomu roku se budou do koncových cen elektřiny pro domácnosti ještě se zpožděním promítat důsledky skokového nárůstu burzovních cen z loňska. Ale rozhodně již ne v takové míře, v jaké jsme to pocítili v závěru roku 2018 a počátkem roku 2019. Celkově očekávám zdražení maximálně do pěti procent,“ říká výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a analytik ENA Jiří Gavor.
Srovnání aktuálních a loňských tarifů osmi nejvýznamnějších dodavatelů, které MF DNES provedla, ukazuje, že elektřina podražila meziročně v průměru o 17,5 procenta. To znamená, že domácnosti, které elektřinu využívají k vytápění v rodinném domě, si připlatí více než pět tisícovek.
S vyššími cenami emisních povolenek musejí kalkulovat i teplárny. Nejvíc se to dotýká těch, co spalují uhlí, což je stále více než polovina teplárenských zdrojů v Česku. „Dosud jsme předpokládali, že by se zdražení mohlo odehrát v rámci snížení DPH na teplo z 15 na 10 procent. Cena pro domácnosti by tak zůstala stejná. Máme zájem, aby se teplo nezdražilo,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Nižší DPH využili jako argument pro snížení ceny tepla pro spotřebitele od příštího ledna opoziční zastupitelé v Plzni. Ale neuspěli, cena pro domácnosti se měnit nebude. Kromě povolenek se u řady tepláren může do ceníku promítnout také plánované snížení podpory pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Podle Hájka bude jasněji během podzimu.
Dražší uhlí, levnější pelety
Více peněz si letos musejí připravit i domácnosti, které vytápějí uhlím. Metrák hnědého uhlí typu ořech 2 nyní stojí kolem 360 korun, to je zhruba o čtyřicet korun víc než před dvěma lety. Ceny se však v jednotlivých oblastech liší, velkou roli hraje cena za dopravu.
Podle srovnání, jež má MF DNES k dispozici, patří uhlí stále k nejlevnějším způsobům vytápění, byť se úspory oproti alternativám postupně snižují. Čeká se přitom, že v rámci boje proti klimatickým změnám zatíží uhlí spalované v domácích kotlích speciální uhlíková daň, což surovinu znevýhodní.
Kůrovcová kalamita naopak tlačí dolů ceny dřeva, což se odráží v nižších cenách za dřevěné pelety nebo brikety. Jde o jediný zdroj tepla, jehož cena během uplynulé topné sezony klesla. Ideální je však nakupovat na jaře, kdy cena oproti topné sezoně klesá zhruba o pětinu.
U cen plynu je situace pro koncové zákazníky v porovnání s elektřinou lepší. „Cena plynu se stabilizovala po teplé zimě, kdy se nevyprázdnily zásobníky. Zásobníky jsou i nyní před nastávající topnou sezonou plné,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
„Plyn prožívá šťastné období, burzovní ceny jsou nízké a nemělo by se zdražovat. Někteří dodavatelé možná vyrukují i s akčními, výhodnějšími nabídkami,“ předpokládá Jiří Gavor z ENA.
Vliv má i odstavení německého jádra
U elektřiny je však situace jiná. „Český zákazník si stále ještě užívá cenové ráje posledních let. Už teď je zřejmé, že úrovně cen silové elektřiny okolo 50 eur za megawatthodinu se v koncové ceně dočká asi až někdy v letech 2021 až 2022. To znamená, že před českými zákazníky je každoroční růst koncové ceny,“ říká analytik J&T Michal Šnobr.
Ceny elektřiny se budou nadále vyvíjet podle emisních povolenek. „Vývoj je do značné míry ovlivněn spekulacemi. Proto je velmi obtížné predikovat, zda je jejich aktuální cena opravdu podložena budoucí skutečnou spotřebou, nebo je nadhodnocena a jejich reálná potřeba bude významně nižší. Pohyb cen elektřiny může být tedy i směrem dolů,“ tvrdí mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.
Podle Šnobra je trh povolenek pod tlakem brexitu a možného oslabení ekonomiky. Je ale možné, že ceny na podzim a pak na jaře porostou. Ceny silové elektřiny navíc podle něj zásadně ovlivní německá energetická politika.
„Před Němci je obecně fatální úkol. V letech 2021 až 2022 mají odstavit všechny jaderné elektrárny, ale zatím to nevypadá, že by se jejich výroba snižovala. Po osmi měsících roku 2019 to vypadá, že vyrobí stejné množství elektřiny jako v posledních letech,“ uvádí Šnobr.
Po odstavení „jaderek“ a s plánovaným koncem uhelných zdrojů nemusejí mít Němci dostatek elektřiny. „Ukazuje se, že nestabilní obnovitelné zdroje a plyn na to zdaleka stačit nebudou,“ říká Šnobr.
Do cen v regionu se začne promítat nervozita, ceny nad 60 eur za megawatthodinu nelze podle Šnobra vyloučit.
Jak se vyhnout růstu ceny
A jak se před růstem cen chránit? Změna dodavatele může pomoci, ale zpravidla má jen dočasný efekt. Všichni dodavatelé totiž musejí dříve či později do svých faktur promítnout vzestup burzovních cen.
Určitou „jistotu“ představuje zafixování ceny silové elektřiny. „Podle našeho názoru budou ceny energií nadále mírně růst nebo stagnovat. Proto je vhodné mít uzavřenou smlouvu s dodavatelem na dva až tři roky, kde je cena fixována. Zákazník bude mít jistotu, že se ho cenové změny dodávky nedotknou,“ říká energetický analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý.
Srovnání fixovaných a běžných tarifů ukazuje, že většině spotřebitelů se úvazek na několik let vyplatil. Fixace je totiž výhodná i pro obchodníka – dopředu ví, kolik elektřiny musí pro klienty sehnat. Klient se jen musí psychicky připravit na cenový skok po skončení fixace. Navíc při dlouhodobém poklesu cen může být situace opačná.
„S rostoucími cenami elektřiny se v posledních letech zákazníci začali více zajímat o fixované produkty. Jejich podíl na celkovém počtu zákazníků se zvýšil,“ říká Gazdík.
Dodavatelé podle Suchého mezi sebou bojují nejenom cenou, ale třeba i délkou nabízených kontraktů či fixací ceny. „Mezi další oblíbené benefity patří různé asistenční služby, zákaznické balíčky nebo slevy,“ říká Suchý. Jak ale ukázal nedávný průzkum portálu Ušetřeno. cz, pro 69 procent spotřebitelů je hlavním faktorem při výběru nového dodavatele cena.
