Cílem tohoto plánu je energeticky soběstačná Česká republika, která dokáže sama vyrobit maximum energie za přijatelnou cenu. „Jestliže by stát plně ovládl výrobní část ČEZ, bude moci snáze ceny elektřiny regulovat a snižovat je domácnostem i firmám,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Žádný jiný akcionář by mu do cen nemohl mluvit. Zároveň by vláda sama rozhodovala o výstavbě nových jaderných bloků.
„V podstatě není jiná alternativa,“ odpovídá minoritní akcionář a odborník na energetiku Michal Šnobr na otázku, zdali má pro stát smysl ovládnout výrobu elektřiny v ČEZu.
„Dlouhá léta se vytváří dojem, že existuje polostátní podnik ČEZ, ale to je mýlka. Nic takového v právním systému České republiky neexistuje. ČEZ je soukromá obchodní společnost, kde má stát 70procentní podíl a má práva jako všichni ostatní akcionáři. Díky většinovému podílu může na valné hromadě mnoho věcí rozhodnout, ale zároveň je zákonem dáno, co na ní projednávat může,“ vysvětluje Šnobr.
Zásah státu je nevyhnutelný
Stát tak v době vysokých cen energií nemůže ČEZu nařídit, aby prodával elektřinu domácnostem levněji. „Pokud chce stát řešit nějakou energetickou koncepci, bezpečnostní priority a podobně, tak to rozhodně nemůže řešit v rámci soukromé obchodní společnosti, pokud to není v souladu s tím, že by takové kroky byly ekonomicky výhodné i pro ostatní akcionáře,“ míní Šnobr.
Kdyby stát dostal pod svá křídla výrobu elektřiny, prakticky by tím získal prostor k manévrování, co se týče cen energií, a mohl by je snadněji regulovat.
I podle Kovandy je dělení ČEZ nebo nějaké jiné systémové opatření nezbytné. „Takzvaný úsporný energetický tarif, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, je jen dalším dluhem. Neřeší podstatu drahých energií. Ceny energií přitom v EU zůstanou vysoké po několik let,“ varuje Kovanda.
Fiala: Všem pomoci nelze, padnout vás ale nenecháme. Stát vykoupí elektrárny |
Potřebu zásahu ze strany státu vnímá také hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Obecně nejsem příznivcem státních zásahů v ekonomice, ale v momentální ekonomické válce čistě volný trh fungovat nemůže. Dostáváme se totiž do stavu, kdy se není možné spolehnout na dodávky energií z Ruska, a proto jsou státní zásahy bohužel potřeba. Stát totiž musí zajistit energetickou bezpečnost. Musí také podat pomocnou ruku domácnostem a firmám, aby toto období přečkaly.“
Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland, na dotaz iDNES.cz vyloučil, že by stát usiloval o odkoupení i jiných elektráren mimo ČEZ. „Premiérova věta ‚aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren‘ může znít na první poslech hrozivě, neboť se v ní hovoří o celé síti, ale zmínka o klíčových elektrárnách naznačuje, že za klíčové elektrárny považuje ty v ČEZu.“
Jaký bude reálný dopad na ceny?
Plán z pohledu energetické bezpečnosti podle Tomáše Kovalovského z České jaderné asociace smysl dává. „Je to správné. Stát by měl držet v rukou to nejdůležitější, a to je energetická soběstačnost. Bez toho nezajistíme výrobu, tím pádem ani tvorbu HDP. 75 procent elektřiny se spotřebovává do průmyslu, služeb a tak dále,“ míní expert.
Podle Bohumila Trampoty, analytika Komerční banky, by ovládnutí klíčových elektráren státem opravdu mohlo přinést úlevu od vysokých cen energií. „Stát si bude moct se svým produktem dělat co chce a dávat ho za jakoukoli cenu. ČEZ v současnosti nemůže prodávat, za kolik chce, ale z co nejvyšší zisk.“
Energetický konzultant Martin Apko ale upozorňuje, že není jisté, jaký vliv by odkup akcií ČEZ na cenu energií reálně měl. „Pokud by došlo k odkoupení akcií skupiny ČEZ ze strany státu, tak je pak otázka, co by to udělalo s vývojem cen. Problém je totiž v tom, že se energie obchodují na světových trzích. Je sice možné se z těchto trhů stáhnout, pak se ale dostáváme do netržního prostředí. Je to odklon od toho, kam jsme třicet let směřovali,“ řekl pro iDNES.cz Apko.
„Osobně vnímám projev pana Fialy hlavně jako politické prohlášení. Daleko důležitější bude, jestli vláda má v tomto ohledu nějakou dlouhodobou strategii. Vysoké ceny jsou ale nyní i kvůli značným výdajům na investice, a proto nečekám, že státní podnik zajistí dlouhodobě a automaticky nízké ceny,“ doplnil.
Odkup by přišel draho
Otázkou ale je, na kolik by to celé státní kasu vyšlo. Stát aktuálně v ČEZ vlastní sedmdesátiprocentní podíl, zbytek musí odkoupit od minoritních akcionářů. „Vláda bude muset akcionářům nabídnout vysokou prémii. Znárodnění samozřejmě je možné, ale musí proběhnout podle pravidel. Vláda proto bude muset nabídnout odpovídající cenu,“ upozornil Trampota.
K odhadům přesné částky, za kterou by stát mohl zbývající podíl převzít, zatím podle některých oslovených ekonomů není dost informací. Shodují se ale, že stát bude muset nabídnout akcionářům skutečně atraktivní nabídku, aby vůbec svůj podíl chtěli odprodat. Trampota také dodal, že díky plánu na odkup akcie ČEZ v nejbližším období posílí. I to s sebou nese vidinu vysokých výkupních cen.
„Ohledně odkupu čekám velká jednání. Nevím, jestli by akcionáři byli ochotni své podíly vůbec odprodat. Nedokážu říct, jestli je to reálné. Je to otázka ceny a politiky,“ myslí si Kovalovský.
Růst cen energií se nezastaví, vedle státní pomoci budou třeba úspory |
Konkrétnější byl ve svém vyjádření ekonom Křeček. Ten nepředpokládá, že by se v současné době skutečně vykupovaly všechny akcie společnosti ČEZ. Bylo by to zkrátka moc drahé. „Tržní kapitalizace této polostátní firmy se momentálně pohybuje okolo 630 miliard. Za současné situace by se muselo vykoupit až třicet procent, a to není reálné. Stát se podle mého pokusí ovládnout ty nejvíce klíčové elektrárny a celá transformace české energetiky by se měla zvládnout do pěti let,“ míní.
Podle Šnobra je možné, že se o rozdělování ČEZu nebo o jeho úplném zestátnění bude rozhodovat na valné hromadě v následujících měsících. Ukazuje na to fakt, že ministerstvo financí na poslední chvíli navrhlo zvýšení dividendy vyplácené ČEZem z 44 korun na 48 korun a hlavně posunutí jejího vyplácení ze srpna na listopad.
„Je tu varianta, že v létě bude valná hromada, na níž se bude jednat o tom, že peníze, které měl ČEZ připravené na výplatu dividendy, bude narychlo potřebovat na něco, co souvisí se záměry státu s ČEZem,“ míní Šnobr. „Jsou to spekulace, ale zároveň náznaky toho, k čemu by v následujících měsících mohlo dojít,“ dodává akcionář.
| Elektrárna | Druh | Instalovaný výkon v MW | Vlastník |
|---|---|---|---|
| Temelín | jaderná | 2250 | ČEZ |
| Dukovany | jaderná | 2040 | ČEZ |
| Počerady | hnědé uhlí | 1000 | Sev.en Energy |
| Počerady (paroplynový cyklus) | zemní plyn | 838 | ČEZ |
| Chvaletice | hnědé uhlí | 820 | Sev.en Energy |
| Tušimice II | hnědé uhlí | 800 | ČEZ |
| Ledvice | hnědé uhlí | 770 | ČEZ |
| Prunéřov II | hnědé uhlí | 750 | ČEZ |
| Dlouhé Stráně | vodní (přečerpávací) | 650 | ČEZ |
| Dětmarovice | černé uhlí | 600 | ČEZ |
| Zdroj: ČEZ; Sev.en Energy | |||
