Klesající poptávka po hovězím postihuje i ekozemědělce | foto: Lukáš Táborský, MF DNES

Ekozemědělci: naše produkty chce málokdo

  • 1
Ekologickým zemědělcům v Plzeňském kraji ztěžují život přísné předpisy a nedostatek finančních prostředků. Kdo by si myslel, že ekofarmu najde v každé druhé vesnici, mýlí se. Po bioproduktech totiž v tuzemsku není dostatečná poptávka.

Václav Beránek z Klatovska chová skot. Jak ovšem tvrdí, neví, kde jeho zvířata nakonec skončí. Ekologicky chovaný dobytek totiž většinou končí na jatkách mezi zvířaty z normálních chovů.

"Udělat si vlastní jatka je finančně velmi náročné. Veterinární správa klade vůči nám přísné nároky. V současné době prodávám zvířata překupníkům, kteří je vozí na normální jatka," říká Václav Beránek. Ten vidí řešení ve vytvoření odbytového družstva, které by se specializovalo na výkup zvířat z biochovů.

V podobné situaci je i Zdena Bílková z Klatovska, která se svým manželem chová ovce. "Chtěli jsme si udělat vlastní jatka, ale nejsme schopni splnit přísné hygienické podmínky," konstatuje Bílková.

Stejně jako Václav Beránek vidí i Zdena Bílková řešení ve sdružení chovatelů. "V zemi není o skopové maso zájem. Proto vyvážíme ovce hlavně do Německa. Tam je ale dokrmí běžným způsobem, takže naše snažení přichází nazmar," dodává Bílková.

Dobytek ekozemědělců je tedy ekologicky chován, končí však na jatkách spolu se zvířaty normálních chovatelů.

Lidé se odklání od hovězího, i když je bio
Pro biomaso totiž podle názoru ekozemědělců není v zemi odbyt. "Lidé nejsou příliš zvyklí jíst hovězí maso jako takové. Jeho příprava je totiž časově náročnější než třeba u kuřete. Popularitě hovězího nepřispěla ani nemoc šílených krav," říká Beránek.

V Plzeňském kraji však chybí především ekologičtí pěstitelé zeleniny, ovoce a luštěnin. Roman Kepka z Třemošné se ekologickému zemědělství věnoval, už ale skončil. "O naše produkty nebyl zájem," říká Kepka.

A kdo by si chtěl v kraji koupit ovčí nebo kozí sýr přímo na některé z farem, nepochodí. Zpracování ovčího a kozího mléka se tu téměř nikdo nevěnuje.

Produkty ekologického zemědělství si mohou lidé koupit ve specializovaných obchodech se zdravou výživou. Některý sortiment biopotravin nabízejí i supermarkety a hypermarkety.

Chovat jeleny? Žádný problém
Jednou z cest jak vydělat v zemědělství je koupit si třeba pštrosy nebo jeleny. Na Plzeňsku je už několik takových farem. Ale jejich majitelé shodně říkají, že na zbohatnutí tohle podnikání rozhodně není.

"Na chov jelenů nedostáváme, na rozdíl od jiných zvířat, žádné dotace od státu. Co si nevyděláme, to nemáme. Věříme, že časem se situace třeba zlepší a chov začne více vydělávat," doufá Milan Eseny ze společnosti IC Agro, která má jelení farmu v Hlavňovicích u Sušice.

Farma je dnes rozhodně lákadlem mnohých turistů. Vždyť kde jinde člověk uvidí pohromadě desítky či spíše stovky jelenů, kteří často stávají u oplocení při silnici. U Hlavňovic to možné je. Zvířat tam mají na čtyři stovky.

A podobné je to třeba u Koutu na Šumavě na Domažlicku. I tam jsou jeleni k vidění na farmě. "Je to můj koníček," říká jejich chovatel.

Škodí zejména pytláci
Jméno však zveřejnit nechce. Proč? "Čím méně lidí o farmě ví, tím lépe," vysvětluje své obavy, ke kterým má důvod. "Před pár lety mi všechna zvířata někdo vypustil. Začínal jsem od nuly," vzpomíná chovatel.

A podobné zkušenosti mají i v Hlavňovicích. "Před časem jsme přišli o pět jelenů, které nám zabili pytláci. Uřízli jim jen hlavy a těla nechali volně ležet. Šlo jim jen o trofeje," domnívá se Milan Eseny z hlavňovické farmy.

Na rozdíl od chovatele v Koutě na Šumavě však problémy s návratem zvířat do ohrady v Hlavňovicích nemají. "Jsou zvyklá na potravu, kterou pravidelně dostávají. Když utečou, tak se z lesa vracejí zase brzy zpátky," směje se Milan Eseny.

,