V druhém čtvrtletí vydělalo méně než průměrnou mzdu téměř 67 lidí ze sta. Ministerstvo ale počítá pouze s výdělky pracovníků soukromých firem. Nepodnikatelskou sféru do šetření zahrne až na konci roku.
Oba výsledky se liší zejména metodikou. Zatímco Český statistický úřad zjišťuje výši průměrné mzdy na základě mzdových nákladů jednotlivých podniků, které potom dále průměrují, ministerstvo výsledky získává z platů jednotlivých pracovníků.
Šetření ministerstva práce je také jiné v tom, že nezapočítává dobu, kdy zaměstnavatel nevydělával, například z důvodu nemoci. Statistici tento čas do svých výpočtů zahrnují, což nakonec výši mzdy uměle snižuje.
|
ČTĚTE TAKÉ |
|
Mzdy rostly |
Například dělník, který u firmy za šest měsíců vydělal 60 tisíc korun, ale z toho dva měsíce promarodil má podle ČSÚ průměrnou mzdu 10 tisíc měsíčně. Podle metodiky ministerstva práce se ale započítají jen čtyři měsíce, kdy skutečně vydělával a průměrná mzda je proto celých 15 tisíc.
Na výši průměrných mezd mají podle Luďka Merty z ministerstva práce největší vliv finančníci, nástrojáři, elektromechanici a prodavači v obchodech. Zaměstnanci bank a peněžních ústavů patří totiž mezi nejlépe placené vůbec. Za hodinu průměrně vydělají 189,47 koruny hrubého.
U prodavačů a nástrojářů není vliv ani tak dán výší výdělků, jako počtem lidí, kteří v těchto oborech pracují - v každém z těchto oborů našlo místo přes 30 tisíc Čechů.
Nejvíce vydělávali ředitelé a prezidenti velkých podniků. Polovina z nich nebrala méně než 74 tisíc korun. Platy některých manažerů ale přesáhly 268 tisíc. Mezi nejhůře placené patří zaměstnanci bez kvalifikace, uklízečky nebo také švadleny. Jejich mzdy se většinou pohybovaly kolem osmi tisíc korun.
