Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012.
Důvěra mezi firmami se v dubnu zvýšila proti březnu o 4,3 bodu na hodnotu 103,8. Kladně se na tom podepsala především vyšší očekávání podniků ohledně růstu průmyslové výroby a pozitivní hodnocení aktuální poptávky podniků ve vybraných odvětvích služeb.
Ekonomická nálada průmyslových firem se podle indikátoru důvěry meziměsíčně zvýšila o 5,6 bodu na 99,5 bodu a u podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb, včetně bankovního sektoru, stoupla o 4,4 bodu na 106,7 bodu. V obchodu se důvěra snížila o 1,1 bodu na 100,8 bodu a u firem podnikajících ve stavebnictví klesla o 0,3 bodu na 123,5 bodu.
Česká i světová ekonomika brzdí, obrat k lepšímu čeká MMF až příští rok |
V průmyslu se především zlepšilo hodnocení očekávané poptávky a exportů pro příští tři měsíce. „Zdá se, že po prvotním šoku a po prvotním narušení dodávek v souvislosti s válkou na Ukrajině se situace v průmyslu v dubnu zlepšila, ačkoliv zdaleka nelze hovořit o normálu. Navzdory všem nejistotám, jež stávající situace přináší, se saldo celkové důvěry v tuzemském průmyslu v dubnu vyšplhalo na nejvyšší úroveň od loňského června,“ doplňuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Ve vybraných odvětvích služeb mírně převažují podnikatelé s lepším než březnovým hodnocením aktuální poptávky,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
| Indikátory | duben 2022 | březen 2022 | duben 2021 |
|---|---|---|---|
| Průmysl | 99,5 | 93,9 | 102,5 |
| Stavebnictví | 123,5 | 123,8 | 110,2 |
| Obchod | 100,8 | 101,9 | 95,0 |
| Vybrané služby | 106,7 | 102,3 | 85,9 |
| Podnikatelé celkem | 103,8 | 99,5 | 95,1 |
| Spotřebitelé | 81,3 | 82,4 | 96,4 |
| Souhrnný | 100,0 | 96,6 | 95,3 |
Podle něj ale většina respondentů uvedla, že odhadovat budoucí vývoj je pro ně v současné situaci mimořádně obtížné. Rekordní počet respondentů mezi stavebními a průmyslovými firmy podle ČSÚ ale čeká další růst cen stavebních prací nebo prodejních cen. Podobné to je i ve službách, kde v historii zjišťování bezprecedentně vysoký počet podnikatelů očekává další růst cen v období následujících třech měsíců, uvedli statistici. Další nárůst prodejních cen podle nich předpokládají také obchodníci.
Mezi spotřebiteli důvěra v tuzemskou ekonomiku meziměsíčně klesla o 1,1 bodu na 81,3 bodu. Podle statistiků negativně hodnotí téměř všechny sledované aspekty a nejvíce se obávají dalšího zdražování a zhoršení jak celkové ekonomické situace země, tak své vlastní finanční situace. „Významná část dotazovaných domácností se domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích 12 měsících,“ doplnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Nejnižší dubnová důvěra spotřebitelů za posledních deset let je negativně ovlivněna zejména nejvyšším tempem růstu cen za více než 20 let. „Dvouciferná inflace doléhá nejen na nejohroženější skupiny, tempo zdražování již pociťuje také střední třída. Zásadní jsou také obavy z budoucího nejistého vývoje. Svědčí o tom historické maximum respondentů, kteří se obávají dalšího růstu cen,“ komentuje s odkazem na data ČSÚ Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Schopnost Čechů splácet závazky se zlepšila
Navzdory současné ekonomické situace se Čechům dařit splácet své dluhy. Na konci března 2022 mělo dluhy po splatnosti 5,07 procenta dospělých, zatímco o rok dříve to bylo 5,5 procenta, informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.
Ke konci března bylo v negativním registru fyzických osob Solus zapsáno
447 tisíc dospělých osob s dluhem po splatnosti. Je to o 43 tisíc osob méně než před rokem. Celkový dluh po splatnosti klesl za posledních 12 měsíců o 4,5 miliardy korun na 33,8 miliardy korun.
Šance splatit dluhy levněji se má opakovat. Exekutorům se to nelíbí |
Přes klesající počet osob v registru však roste počet osob s dluhem po splatnosti, které žádají o další úvěr či službu s odloženou splatností u členů sdružení. „Na přelomu roku jsme reportovali informaci o existenci dluhu po splatnosti v průměru u 15 prověřovaných klientů ze sta,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka. I proto nabádá Solus spotřebitele k obezřetnosti. Zhoršující se ekonomický výhled i rostoucí sazby u úvěrů na bydlení, kterým nyní končí fixace, mohou podle něj negativně ovlivnit rodinné rozpočty.
„Rostoucí ceny energií i nákladů na další běžné výdaje domácnosti budou mít významný dopad do rodinných rozpočtů. Stále platí, že není vhodné půjčovat si na dovolenou či jiné nákupy, které nepřináší rodině trvalou a potřebnou hodnotu. A pokud se dostane spotřebitel do problémů se splácením svých závazků, měl by bez zbytečného odkladu kontaktovat své věřitele a hledat společně s ním cestu, jak situaci co nejlépe zvládnout,“ doporučil Stopka.
Přes pozitivní vývoj v posledních několika letech stále panují mezi regiony propastné rozdíly. Procentuálně je nejméně dlužníků ve Zlínském kraji
(3,15 procenta dospělé populace se záznamem v registru) a v Kraji Vysočina (3,22 procenta). Naopak v Ústeckém kraji má záznam o dluhu po splatnosti v negativním registru stále ještě každý desátý dospělý občan (10,16 procenta). V absolutním počtu dlužníků pochází více než polovina záznamů ze čtyř krajů, a to Ústeckého, Moravskoslezského, Středočeského a z Prahy.
Zápis v registru Solus spotřebitele chrání především před dalším neodpovědným zadlužením. Motivuje je ale také k úhradě svých závazků po splatnosti, pokud chtějí mít přístup k dalšímu úvěru či jiné službě s odloženou splatností za výhodných podmínek. Celý svůj závazek po splatnosti nebo jeho část uhradilo v roce 2021 téměř 192 tisíc spotřebitelů, zatímco v roce 2020 to bylo 209 tisíc spotřebitelů.
