Přenastavení důchodového věku z pohyblivého mechanismu na pevných 65 let pro dnešní čtyřicátníky a mladší vůbec nic neznamená. Vláda v pondělí schválila zastropování důchodového věku na 65 let. Ale ne nadlouho – k první revizi může dojít už v roce 2019.
Zdánlivě to vypadá, že dnešní čtyřicátníci a mladší mají na důchod klidné vyhlídky. Ministři vložili do novely zákona o důchodovém pojištění kouzelnou větičku: „U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let.“ To by však byla velká mýlka.
Zákon totiž zároveň slibuje každých pět let přehodnotit, jestli se Češi náhodou nedožívají čím dál vyššího věku. Odborný výpočet má mít na starosti Český statistický úřad. Jinými slovy – když to podle předpovědi bude vypadat, že se Češi mají šanci dožívat stále vyššího a vyššího věku, půjdou do důchodu později. A kdyby se naopak z nějakého důvodu předpověď pokazila a Češi začali umírat dřív, důchodový věk se může teoreticky i snížit.
Jenže to vypadá na první variantu – a poměrně brzy. „Je téměř jisté, že první Zpráva bude obsahovat doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni 68,6 roku,“ píše se už nyní v důvodové zprávě k zákonu z dílny ministerstva práce.
Čtvrtina života v důchodu
„Za ideální stav považujeme situaci, kdy každý bude moci strávit čtvrtinu svého života ve starobním důchodu,“ uvedl včera premiér Bohuslav Sobotka. Dnešní novodůchodci mají šanci strávit v penzi 23 let, ti budoucí podle toho, jak se posune naděje dožití.
Aktuálně se ženy dožívají podle predikce ČSÚ necelých 82 let, muži 76 let. Podle předpovědi muži budou žít v roce 2030 o 3,5 roku déle než dnes, ženy o 3,3 roku déle. To, v jakém stavu takto staří důchodci budou, návrh zákona neřeší. Jisté ovšem je, že čím dál starší populace bude potřebovat víc zdravotní péče než dnes, což se státu prodraží. To ovšem ministerský model nezohledňuje.
Vláda sice nemusí zmíněné doporučení odborníků poslechnout, ale finanční situace ji k tomu zřejmě donutí. Ministerstvo práce navrhlo zastropování důchodového věku na 65 letech pro všechny v roce 2036 (pro muže a pro ženy s méně než jedním dítětem už dřív, v roce 2030).
Kdyby tento věk zůstal i do budoucna, stát na důchody, které ze zákona budoucím důchodcům slibuje, prostě nebude mít. Důchody se totiž financují takzvaně průběžně – vyplácejí se z toho, co na daních a odvodech zaplatí současní pracující, ne z toho, co kdysi odvedli současní důchodci. To už je dávno „projedené“.
Vzhledem k tomu, že se lidem prodlužuje život (střední délka života; naděje dožití), začala by růst i doba strávená v důchodu. V druhé půlce tohoto století by lidé zůstávali v penzi o čtyři roky déle než dnešní důchodci.
S tím by se státní pokladna jen těžko vyrovnávala. Jestliže dnes podle statistiky ČSÚ vychází, že na penzi jednoho důchodce musí vydělávat tři ekonomicky aktivní lidé (pro zjednodušení lidé ve věku 20 až 64 let), v roce 2030 už budou muset ufinancovat důchod jednoho penzisty jen dva pracující.
Jak z toho ven? V zásadě jsou tři pravděpodobné cesty, které se nejspíš nakombinují. Buď příští vlády zvednou pracujícím daně a odvody na pojistné, aby to měly z čeho zaplatit. To je politicky nepopulární. Nebo si na důchody budou vlády půjčovat. To má ovšem také háček – stát už si dnes půjčuje na své výdaje (včetně penzí) a pravidla EU dovolují zadlužení jen do určitých limitů. A těch se české vlády zatím drží.
Třetí varianta je udělat z důchodců pracující, kteří platí daně – neboli posunout důchodový věk. Je to poměrně bezbolestné (schvaluje se to několik desítek let předtím než ti, kterých se to týká, do důchodu půjdou) a obhajitelné.
Zvýšení neunikneme
Čechům se zvýšení nad 65 let zkrátka nevyhne. Jen to nebude mít na triku Sobotkova vláda, ale některá příští.
Svou roli může také sehrát tlak ze strany Evropské komise. Ta už nám v posledních letech opakovaně doporučuje zvyšovat důchodový věk na kýžených 65 let rychleji, než je dosud nastaveno.
Ve většině evropských států se totiž už dnes chodí do penze v 65 letech, u nás zatím v 63 letech a ženy, které vychovaly děti, o něco dříve. A čtrnáct zemí skupiny OECD (nejvyspělejší státy světa – mezi nimi i několik z EU) plánuje zvýšit důchodový věk postupně na 67 až 69 let.
Česku by tak pomohl od zvyšování důchodového věku jedině zázrak – například kdyby se začalo rodit více dětí, které by na důchody svých rodičů v dospělosti vydělávaly. Pro rok 2065 činí předpověď 1,68 dítěte na ženu, což je sice více než dnes (1,3), ale méně než prostá reprodukce. Jde o čísla z prognózy Borise Burcina a Tomáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Věk se od revoluce posunul už několikrát – v roce 1990 se chodilo do penze v 60 letech (muži) a v 53 letech (ženy s více dětmi). Poslední posun zatím udělala Nečasova vláda, když nastavila zvyšování bez horní hranice zhruba o dva měsíce ročně pro každý další ročník.
