Digitalizace se malých a středních firem dotýká, potvrzuje to i Luboš Kastner, který kromě práce v AMSP také provozuje několik restaurací v Praze a Plzni. „Cítíme to na všech úrovních, bez digitalizace se gastro nepohne,“ říká pro iDNES.cz Kastner.
Jeho pražskou restauraci Červený Jelen denně navštíví stovky lidí, devadesát procent z nich chce platit digitálně, bez moderních technologií by se tak neobešla. „Třeba pro pokladní systémy je digitalizace nutnost, my používáme i možnost placení QR kódem přímo od stolu. Zkoušíme využívat i umělou inteligenci, která nám pomáhá tvořit menu,“ zmiňuje Kastner.
V Červeném Jelenu jsou na své digitální služby pyšní, Kastner si je však prý vědom, že „pražská bublina“ po přejezdu do menších měst či vesnic praská. „Restaurace obecně digitalizaci ani zabezpečení svých systémů tolik neřeší. Hackerské útoky se nás moc netýkají. Jsme si ale těchto hrozeb vědomi a tématem jsou pro nás třeba wi-fi sítě, na které se zákazníci připojují,“ doplňuje Kastner.
Na efektivní digitalizaci jsou závislé i mnohem menší podniky, než je velká pražská restaurace. Pivovar Kladno Kročehlavy má zaměstnanců jen pár, bez moderních technologií se ale neobejde. Jak říká jeho majitel Václav Strnad, stále jsou tu hlavně od toho, aby vyráběli pivo a ne spravovali datová centra.
„IT služby si převážně nakupujeme. Máme e-shop, s fakturami nám dokonce pomáhá systém založený na umělé inteligenci. Každý krok si hodně rozmýšlíme a propočítáváme, protože nám může ušetřit dost peněz,“ vysvětluje Strnad.
Menší české podniky nejen z oblasti gastronomie si podle Kastnera dávají v rámci svých možností pozor, s narůstajícím počtem kyberútoků musí chránit sebe, ale také své klienty a dodavatele. „Máme například aplikaci na správu eventů. Zaručuje větší bezpečnost než Excel nebo papír. Sami jsme si také vyvinuli systém na administrativu, máme v něm všechny smlouvy nebo účetnictví,“ vyjmenovává Kastner.
To v kladenského pivovaru, kde se mimochodem po sedmdesátileté odmlce ve sklepě majestátní budovy konečně zase vaří pivo, na běžné provozní věci Excel stále používají. Setkali se dokonce i s kyberútokem. „I proto jsme se rozhodli mít všechny naše systémy na cloudu. My umíme vařit pivo, zabezpečení sítí raději necháme na Googlu nebo Microsoftu,“ sděluje pivovarník.
Ajťáci jdou za penězi
Malé firmy v průzkumu nejčastěji zmiňují jako bariéru při digitalizaci nedostatek interních odborných znalostí či vědomostí. Nemají specializované útvary na různé podpůrné odbornosti jako například HR, daňové služby, ale rovněž digitalizační procesy. Problém je také s outsorcováním – IT specialisté si raději vybírají korporáty, ve kterých dostanou více peněz.
„Častým problémem jsou však i nedostatečné zdroje na rozsáhlejší digitalizaci, začíná se projevovat současný propad ekonomiky,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR.
Firmy se tak snaží v oblasti digitalizace vzdělat vlastní zaměstnance, proto se v průzkumu projevuje silně důraz na školení a vzdělávání zaměstnanců. Za nápomocné firmy stále považují i dotační podporu. Dvě třetiny českých firem nemají plán digitální transformace. V sektoru služeb to uvedlo dokonce až osmdesát procent podniků.
Podle podniků může zjednodušení firemních IT systémů a snížení nákladů přinést převedení firemních dat do „cloudu“, kdy na rozdíl od klasického pevného disku v počítači nejsou data fyzicky uložena v přístroji. To potvrzuje i Roman Konečný, generální ředitel IT firmy Servodata. „Vypočítali jsme si, že firmám našeho typu přechod do cloudu ušetří až třicet procent nákladů,“ říká Konečný.
V oblasti digitalizace se v posledním roce hojně skloňuje také využití umělé inteligence. Malé a střední firmy přiznávají, že zavedení AI skutečně může přinést úsporu nákladů, zvýšení efektivity či produktivity a lepší analýzu dat. 4 z 10 firem však zároveň uvádí, že jejich práci AI v dalších pěti až deseti letech neovlivní.
„Dle průzkumu téměř polovina malých a středních podniků neví, zda AI a cloud computing ovlivní v budoucnu jejich podnikání, nebo si myslí, že jej neovlivní vůbec. Je však pravděpodobné, že AI malým a středním podnikatelům již nějakým způsobem pomáhá a v blízké budoucnosti promění jejich podnikání,“ komentuje Petr Šmíd, Country Marketing Manager ze společnosti Google.
Menší firmy nezálohují
Z průzkumu dále vyplývá, že nejvíce s plánem digitalizace pracují výrobní firmy. „Je to asi přirozené. Výroba je ze zkoumaných sektorů asi nejkomplexnější obor a digitální nástroje tyto firmy mohou zavádět v mnoha stupních předvýrobního, výrobního, prodejního a servisního procesu,“ míní Svobodová.
Největším tahounem pro digitalizační snahy je touha po zvýšení efektivity a produktivity, což jde ruku v ruce s důležitým cílem snížení nákladů. „Je povzbudivé vidět, že třetina našich firem má již připravený plán pro digitální transformaci. Zajímavé jsou také výzvy, které jsou spojeny s procesem digitalizace a s oblastí kybernetické bezpečnosti, kde je nejdůležitějším rizikem z hlediska zabezpečení lidský faktor,“ sděluje Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu pověřený řízením agentury CzechInvest.
Mezi státní investice do technologií zmínil Očko projekt Technologická inkubace. Ten podporuje startupy z oblasti AI a dalších klíčových oblastí.
Malé podniky jsou si zároveň vědomé hrozeb spojenými se stále častějšími kyberútoky. Řada z nich jim už také musela čelit. Do IT bezpečnosti ale stále moc neinvestují. Pětina jich neví, kolik měsíčně za bezpečnost svých systémů utrácí, třetina investuje nad pět tisíc korun. Jen šest procent z dotazovaných firem dává do kyberbezpečnosti nad dvacet tisíc.
„Jen o něco více než polovina firem systematicky zálohuje svá data. Tam je jistě prostor pro zlepšení,“ říká Svobodová.
Dvě třetiny firem podle průzkumu nikdy nevyhledaly externí pomoc, která by jim pomohla s kybernetickou bezpečností. Nejčastěji se firmy setkávají s kybernetickým pirátstvím v oblasti phishingu, ransomwaru či malwaru. Jako hrozbu firmy vnímají také poměrně slabá hesla.
„Zmiňují i nedostatečnou edukaci lidského faktoru, který bývá obecně nejslabším článkem v celém procesu kybernetické bezpečnosti,“ doplňuje Svobodová. Firmy, které vyhledaly externí pomoc, uvádějí, že šlo o celkové zlepšení zabezpečení firmy, netýkalo se tedy nutně jen samotné kyberbezpečnosti.
Lidský faktor jako slabina
Nejčastější podvody, se kterými se firmy setkaly, byly formou podvodných faktur či falešných objednávek, které vedou na číslo účtu podvodníka. Velmi závažnou formou kyberútoků je napadení firemního systému či nechtěná instalace škodlivého softwaru někým ze zaměstnanců.
Neobvyklé není ani zašifrování a požadavek na jejich „vykoupení“. S těmito vyděračskými praktikami se setkala nejméně pětina firem. Za nejslabší článek celého kybernetického zabezpečení považují malé firmy stále lidský faktor, to ukázaly odpovědi více než poloviny respondentů.
„To riziko si firmy uvědomují, pravidelně vzdělávají, ale i přesto se nelze na tuto bariéru spolehnout stoprocentně,“ uzavírá Svobodová.
