Podle středečních údajů amerického ministerstva práce se ceny v USA v březnu meziročně navýšily o pět procent. Růst cen je sice nejnižší od května roku 2021, stále se ale nachází vysoko nad tolerančním pásmem americké centrální banky.
Podle experta na fungování světového kapitálového trhu Daniela Gladiše si ale spotřebitelé budou nejspíš muset v dlouhodobém horizontu na takto vysoká čísla zvyknout, a to zvlášť v porovnání se situací před rokem 1945.
Gladiš ve svých propočtech vychází z oficiálních amerických dat, jež se zaměřují na vývoj americké inflace po jednotlivých letech od roku 1800. Po druhé světové válce se podle něj kumulativní nárůst cen za předchozích 145 let vyšplhal těsně pod desetiprocentní hranici, nicméně na konci roku 2022 byl sledovaný index inflace 16,3krát výše než v roce 1945.
Obáváte se dalšího růstu inflace?
„Mezi roky 1945 a 2022 americká inflace běžela průměrným ročním tempem 3,7 procent. Před tím v podstatě žádná nebyla. Mimo jiné se také dá říct, že prakticky veškerá inflace za dobu existence USA se objevila až po roce 1945,“ říká pro iDNES.cz Daniel Gladiš.
Jaké jsou podle Vás příčiny tohoto fenoménu?
Z dlouhodobého hlediska lze vypozorovat úzký vztah mezi rostoucí rolí států v ekonomice, stoupající rozpočtovými schodky, vzrůstající úrovní dluhu vůči HDP a větší ochotě přímo monetizovat část dluhu tištěním peněz a mezi výší inflace a tempem, kterým se znehodnocuje kupní síla peněz. To jsou podle mého hlavní příčiny, proč je pro USA tento fenomén aktuálně příznačný.
Inflace a ČeskoV centrálním plánování před rokem 1989 se ceny měnily administrativně a s nabídkou a poptávkou nesouvisely. Změnu přinesla až liberalizace pro roce 1990. Podle údajů ČSÚ se ceny v České republice zvedly od roku 1993 do roku 2022 zhruba 3,5 krát. |
Jaký odhadujete vývoj do budoucna?
Je velmi těžké dělat takto dlouhodobé předpovědi. Svůj názor stavím hlavně na předpokladu, že trend žití na dluh a tištění peněz jsou natolik návykové, že z něj bude velmi těžké, možná nemožné, vystoupit. Nevidím k tomu ani politiky ochotné se do toho pustit, ani voliče ochotné je opakovaně zvolit.
Spíš to bude ještě horší než dosud. Proto vidím inflaci dlouhodobě spíše vyšší než nižší. Pokud by byla průměrná inflace o procento vyšší než 3,7 procent od roku 1945, pak by příští šestnáctinásobek trval 61 let.
Jak se k tomuto fenoménu vlastně stavíte? Vnímáte jej pozitivně nebo negativně?
Jediná pozitivní věc na vysoké inflaci je ta, že rychle umazává dluhy, včetně těch státních. Jinak to má spoustu negativních dopadů. Je to velmi asociální jev, který více postihuje chudší a střední vrstvy obyvatel, zvýrazňuje majetkové rozdíly a motivuje stát ke škodlivým zásahům.
Vaše předpověď se týká Spojených států. Jak jsme na tom v Evropě a jak je na to třeba Asie?
Inflace mimo USA je velmi pestrá. Z dlouhodobého pohledu existuje jen málo zemí, které mají vlastní historii nenarušenou událostmi, jako jsou znárodnění, hyperinflace, měnové reformy, války a podobně a kde tak lze sledovat vývoj inflace bez těchto externích vlivů.
V podstatě se sem dají zařadit jen USA, Kanada, Británie, Švédsko, Švýcarsko a Austrálie. Ostatní země si prošly jedním nebo i více z těchto šoků. Obecně se ale dá říct, že takové příčiny platí více méně všude a také se takto projevují.
Že má například Japonsko dlouhodobě inflaci nižší a země jako Turecko nebo Argentina dlouhodobě vyšší, to má své lokální důvody, všude je však hlavní příčinou deficitní rozpočtové hospodaření, rostoucí státní dluh a tištění peněz. To jsou jediné věci, které státy umí velmi dobře.
8. ledna 2023 |
