Dojde v Evropě k blackoutu? Není otázkou zda, ale kdy, říká Drábová

  • 923
Budoucnost jaderné energetiky v Evropě je momentálně nejasná. Poté, co některé státy reaktory zavírají, jiné se vrací k jejich stavbě. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové mohou evropský postoj k jádru ovlivnit i aktuální vysoké ceny energií. V pondělním Rozstřelu varovala také před evropským „blackoutem“.

„Co se týče blackoutu, není v současné Evropě otázkou zda, ale kdy. Zdrojová připravenost se začíná vytrácet,“ komentovala Drábová postupný přechod kontinentu na čisté zdroje energie. I kvůli tomu by podle ní mělo být na evropské úrovni uznáno jádro jako bezemisní zdroj energie.

EU chce rychle řešit vysoké ceny energií, ministři hledají společnou cestu

„Bude to však veliký boj,“ uvedla. Zástupci dvou největších evropských ekonomik totiž mají na jadernou energii značně odlišné názory, zatímco Francie je jejím velkým zastáncem, Německo ji odmítá. U našeho západního souseda by měly jaderné reaktory napřesrok skončit.

„Podle mě ta současná generace německých jaderných elektráren doslouží na konci roku 2022 jak je plánováno, ledaže by došlo k velké nestabilitě dodávek,“ řekla Drábová. Naopak Francie svou výstavbu  jaderných reaktorů v příštích desetiletích obnoví.

„Země má zkušenost s tím, že jaderná energetika může stabilizovat energetiku jako takovou. Převážná část francouzských jaderných elektráren vznikla po zkušenosti s ropnými šoky v 70. letech,“ uvedla šéfka státního jaderného úřadu. Většina francouzských reaktorů tak podle ní v příštích dekádách doslouží.

Uhlí v budoucnu stejně dojde

Zopakovala svůj postoj, že jaderná energetika je cestou k naplnění přísných evropských klimatických cílů i pro Česko. „Náš ústup od uhlí není nutný jenom kvůli klimatickým cílům, ale i proto, že uhlí prostě nebude,“ míní Drábová. Dodala, že dovoz uhlí do vnitrozemí není levnou záležitostí, v přechodném období do vzniku nových jaderných zdrojů v Česku by měl podle ní pomoct plyn.

Česko řeší změnu energetiky bez dopadu na domácnosti, ceny se blíží průměru EU

„Toto období by však nemělo být příliš dlouhé, protože pokud se započítají emise z celého životního cyklu plynu, tak to možná vychází ještě hůře než u uhlí,“ řekla. 

V pondělním Rozstřelu také přivítala vyřazení ruské společnosti Rosatom z uchazečů o dostavbu tuzemské jaderné elektrárny Dukovany. „Rosatom není jediný ani výrazně úspěšnější než jiní dodavatelé, ale v Česku si dokázal udělat agresivní PR, že to bez Rusů nepostavíme,“ uvedla Drábová. 

Jaderná energetika je podle ní jedním z nástrojů, kterými se Kreml snaží prosadit své zájmy ve světě. „Měli bychom si najít partnera, který má alespoň elementární úctu k právu,“ tvrdí.

,