Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procent. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.
„Případné další zpřísnění protiepidemických opatření by již nemělo mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomůže tomu proočkovanost, tak i dostupné nové formy medikace a i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem fungovat,“ uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že s novou prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku.
Jak centrální banka bojuje s inflací
Inflace se vymyká kontrole
KOMENTÁŘ: Pandemie nemilosrdně odhalila, jak prázdný je český stát |
Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude ČNB podle ekonomů pokračovat. Pro růst základní úrokové sazby o 0,25 pct. bodu hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden hlasoval pro růst o 0,5 pct. bodu, dva pro sazby beze změny.
Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 procenta.
Centrální banka ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Bankovní rada České národní banky je navíc připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání, uvedl Rusnok. Letos má rada naplánované jednání o sazbách ještě v září, listopadu a v prosinci.
Očekávaný krok
Čtvrteční krok centrálních bankéřů se očekával. Oslovení analytici mají za to, že rada bude sazby zvyšovat i na svých dalších zasedáních po zbytek roku tak, aby základní úroková sazba mohla vzrůst na konci roku na jedna až 1,25 procenta. Na druhé straně růst sazeb může na podzim zbrzdit horší pandemická situace.
„Zvýšení sazeb na zasedání příští týden je prakticky hotovou věcí. Srpnové zpřísnění měnové politiky ovšem velmi pravděpodobně nebude letos posledním. Každopádně roste pravděpodobnost, že k dalším zvýšením sazeb dojde jak v září, tak v listopadu,“ uvedl v úterý hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB do konce roku sazby ještě několikrát zvýší. „Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb doposud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl. Dodal, že dnešní krok ČNB byl už zohledněn v tržních úrokových sazbách, včetně těch hypotečních. „Proto dnešní zvýšení sazeb ČNB samo o sobě ke skokovému růstu hypotečních sazeb nepovede,“ dodal.
Koruna zbytní
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos se silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,60 Kč/EUR. V květnu odhadovala pro letošek 25,70 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,50 Kč/EUR. Květnové odhady centrální banky počítaly příští rok s kurzem 25,10 Kč/EUR. V roce 2023 ČNB odhaduje průměrný kurz na 24,20 koruny za euro.
Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako slabě protiinflační. Jde o možné výraznější posílení kurzu koruny nebo nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity. Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.
