ÚOHS se případem zabýval od října loňského roku. Nejstarší část mělnické elektrárny o instalovaném výkonu 352 megawattů kupuje ČEZ od Pražské teplárenské patřící pod Energetický a průmyslový holding (EPH). Další bloky elektrárny již ČEZ vlastní z minulosti.
"Jsme samozřejmě rádi, že můžeme definitivně začlenit Energotrans do
Skupiny ČEZ, kam historicky patřil, protože tvoří s naší elektrárnou v
Mělníce jeden celek. Jsme připraveni a schopni zabezpečit spolehlivé
dodávky tepla pro Prahu i do budoucna," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav
Kříž. Konkrétní plány u Energotransu bude podle něj ČEZ ještě upřesňovat.
Součástí dohodnuté transakce byl také prodej půlky německých hnědouhelných dolů Mibrag do rukou EPH (více o transakci čtěte zde)
Energotrans v roce 2010 utržil za prodej elektřiny a tepla dohromady téměř 4,2 miliardy korun. Zisk po zdanění dosáhl 1,2 miliardy. ČEZ před jedenácti lety vlastnil 30 procent Energotransu. Tento podíl prodal Pražské teplárenské za půl miliardy korun. Později Energotrans získal EPH.
O Energotrans se ČEZ zajímal několik let v souvislosti s připravovanou paroplynovou elektrárnou v Mělníku, která v budoucnu zabezpečí dodávky tepla pro Prahu.
Rozhodnutí zatím není pravomocné, uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Podle něj fúze nenaruší soutěž na žádném z trhů, kde firmy působí.
Na trzích výroby a velkoobchodu s elektrickou energií a na poptávkové straně trhu s hnědým energetickým uhlím sice podle antimonopolního úřadu ČEZ zaujímá významné postavení, nicméně tržní podíl firmy se zvýší jen nepatrně.
"Společnost Energotrans se navíc neprofilovala jako výrazně aktivní prosoutěžní element, působí zde další konkurenti a svou roli hrají i další charakteristiky jednotlivých trhů," uvedl Rafaj. Také na dalších trzích, které ÚOHS posuzoval podle Rafaje fúze nevzbuzuje obavy z možného narušení hospodářské soutěže.
