Vodopády Iguaçu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií

Vodopády Iguaçu na hranicích mezi Argentinou a Brazílií | foto: Cristian Rizzi , Reuters

Loni skončilo na třicet cestovek, hlavně specialistů. I kvůli pojištění

  • 20
Přeplněné pláže a lidé po dvou letech půstu natěšení na dovolenou pomohly jen některým cestovním kancelářím. Ke konci loňského roku jich řada ukončila činnost. Jde zejména o cestovky, které nabízely zájezdy po exotických destinacích nebo třeba lázeňskou turistiku. Pro mnohé pak konec i mnohaletého podnikaní přineslo opakované zdražování povinného pojištění proti úpadku.

„Jako cestovní kancelář jsme přerušili činnost. Kvůli zdražení pojištění jsme se rozhodli, že pojištění pro letošní rok neuzavřeme,“ dozví se klient například na kontaktním čísle cestovní kanceláře Bohemia Resine z Ústí nad Labem. Přestat s prodejem vlastních zájezdů se od ledna rozhodla rovněž plzeňská cestovní kancelář Adria, která se tak stala pouze cestovní agenturou přeprodávající zájezdy jiných. A to i přesto, že její pojištění bude ještě zhruba měsíc platit.

Nabídka prořídla zejména během coronavirových roků. Zatím co v roce 2020 v oboru prodeje zájezdů podnikalo více než osm set cestovek, k letošnímu lednu jde o 578 společností nebo osob, které mohou ubytování s dopravou a dalšími službami zákazníkům samostatně nabízet.

Cestovky nabídly výlety na fotbal do Kataru. Češi se kvůli cenám nehrnou

Nově ze seznamu vypadla také například cestovní kancelář Nomád, která se po tři desítky let specializovala na mimoevropské poznávací zájezdy. Webové stránky kanceláře stále lákají například na zájezd do brazilského Rio de Janeira s návštěvou vodopádů Iguacu nacházejících se na brazilsko-argentinské hranici. Podle majitele Michala Šindeláře ale není jisté, zda se letos uskuteční.

„Cestovní kancelář jsme nabídli k prodeji. Jsou i zájemci a s těmito potenciálními investory nyní jednáme,“ uvedl Šindelář. Zatímco cestovky zaměřené na pobytové zájezdy měly v létě kvůli odložené poptávce žně, specialisté na exotické a specifické mimoevropské destinace měly s opětovným nastartování byznysu problém.

„Služby se obtížně navazují. Je problém s letenkami a spolehlivostí letů. Letadla na sebe nenavazují a čekáte, zdali vás odvezou alespoň další den,“ popsal postcovidovou situaci v turistických službách v exotických destinacích Šindelář. Podle něj se v takovéto situaci nedá ručit za to, že nabízené zájezdy budou dobře zorganizované.

Léto bylo pro evropské cestovky pozitivní, v zimě počítají s nižšími prodeji

Potíže ale nemají jen cestovky, které vozí turisty na opačný konec světa. Ambici prodávat vlastní zájezdy například opustila společnost Bohemia Lázně, která v Karlových Varech provozuje trojici lázeňských hotelů, Slovan, Concordia a Kriváň.“Od 1. ledna jsme pozastavovali činnost cestovní kanceláře a už jsme jen cestovní agentura,“ potvrdila MF DNES Štěpánka Černá ze společnosti Bohemia Lázně. I podle ní je situace v lázeňství obtížnější než v segmentu dovolenkových pobytů u moře.

Pojištění proti úpadku chrání klienty – financuje jim návrat domů v případě, že by se kancelář ocitla v platební neschopnosti během jejich pobytu v cizině. Cena tohoto povinného pojištění v posledních letech stoupá. Podle experta na cestovní ruch Stanislava Zímy jde totiž o jeden z nejnáročnějších produktů v oblasti pojištění. Na pojišťovny klade poměrně vysoké nároky při propočítávání a odhadování reálných tržeb, které mohou jejich klientské cestovní kanceláře během roku mít, a na tuto úroveň nastavit výši pojistky a pojistného plnění.

„V současnosti se zvyšuje sazba zajistného, a to se odráží ve vyšších sazbách pojistného pro cestovní kanceláře,“ uvedl mluvčí Slavia pojišťovny Václav Bálek.

Cestovat po Africe podle Google map se nedá, říká majitelka zážitkové cestovky

Podle konkurenční ERV pojišťovny se od roku 2019 ceny pojištění zvýšily o pětinu. ERV v současnosti pojišťuje na sedm desítek českých cestovek z řad velkých nebo středně velkých cestovních kanceláří.

Samotné pojišťovny totiž využívají nadnárodních zajišťoven, aby je nezaskočil nedostatek kapitálu v případě například hromadných neštěstí, která by lokálně působící pojišťovny mohla finančně vyčerpat.

Problém je, že nároky zajišťoven na poskytování financí pro cestovatelský byznys citelně rostly už během covidových období. Tehdy byznys cestovek nepovažovala za perspektivní a finančně návratný ani celá řada bank. Před cestovkami je navíc další nejistý rok, který mohou pokazit obavy lidí z všeobecného zdražování. Dovolená se v takovém případě stává jednou z prvních voleb, jejímž odložením může rodina dosáhnout úspor.