Pivo, auta a hokejisté nejsou vším, co Česká republika světu nabízí. Země se zapojuje do globální ekonomiky a láká významné zahraniční firmy, které na druhou stranu umožňují schopným lidem postup v kariéře i mimo vlast.
Českých vyslanců ve světovém byznysu proto přibývá, někteří obsazují velmi vlivné pozice a část se začíná vracet zpět. "Českých manažerů, kteří dostávají šanci na vysokých manažerských postech v zahraniční, přibývá," uvádí personalista Zdeněk Kaufmann, který se obsazováním nejvyšších manažerských postů živí.
Vyjmenovává hned dva příklady šéfů, kteří jsou ve své roli sami odpovědni za globální osud svých firem. "Z Čechů v zahraničí se vymykají dva - Petr Šmída v největší ruské privátní bance Alfa Bank a Jan Mühlfeit v Microsoftu. Ti jsou bráni jako manažeři mezinárodního kalibru," uvádí Kaufmann.
Petr Šmída byl po svém českém angažmá u GE Capital Bank povolán do americké centrály tohoto finančního gigantu a zapsal se tím jako jeden z nejprogresivnějších lidí české manažerské elity. Po deseti letech změnil dres a vyměnil obří finanční instituci za dobrodružnější práci v čele ruské banky.
Rusko je pro české ředitele častou zastávkou, cizinci s citem pro místní trh jsou v kurzu. "Čeští manažeři jsou zde v oblibě a jejich komunita se v poslední době rozšiřuje. Mnoho Rusů bere české manažery jako západní management se slovanským přístupem. Mnoho západních firem najímá české manažery a věří, že se zdejším poměrům dovedou lépe přizpůsobit, a to samozřejmě včetně jazyka," uvádí Michal Čupa, bývalý šéf českého Contactelu a nyní provozní ředitel největší ruské "alternativní" telekomunikační společnosti Golden Telecom.
Kdo má rád práci plnou zvratů a nestandardních úkolů, pro toho je Rusko ideální. "Legislativa není příliš vyspělá, prostředí je netransparentní a obtížně předvídatelné. Velkou váhu tu mají osobní vztahy. Existují tady také zjevné konflikty zájmů, korupce," uvádí Čupa, byť země se podle něho rychle pohybuje správným směrem.
Pro ambiciózní lidi pracující pro nadnárodní společnosti je praxe v cizině nezbytnou součástí kariéry. "Mezinárodní firmy mají v české ekonomice obrovský vliv a manažeři si v těchto podnicích musí v určitém stadiu projít globální zkušenost, aby pochopili, jak to funguje v Americe, v Německu či v Indii," říká Petr Kadlec z poradenské firmy Hay Group.
Lidé, kteří takto do ciziny odešli, věří, že výjezd na zkušenou bude mít pro jejich schopnosti rozhodující vliv. "Rozhodně je to práce náročnější a více stresující než pracovat v domácím prostředí. Na druhé straně však přináší daleko bohatší zkušenosti jak profesionální, tak i kulturní," říká Zdeněk Turek, generální ředitel maďarské pobočky Citigroup a šéf divize firemního bankovnictví pro střední Evropu.
Podle Kadlece je zahraniční angažmá jasnou ukázkou, že firma věří v potenciál vybraného člověka a že lze počítat s dalším růstem. "V každém případě je to výsledek dlouholetého úsilí a výsledků, nikoli náhodné volby," dodává Turek.
Úspěšné angažmá v cizině může přivést lidi zpět do vlasti na vyšší posty, byť český rybník bývá pro lidi s globálními zkušenostmi malý. Při expanzi místní pobočky DHL se mezi tuzemské šéfy vrátil bývalý ředitel Alexandr Pilař.
|
Nejúspěšnější Češi v zahraničí "Někde o mně nedávno napsali, že jsem Evropan s německým řidičákem a českým srdcem," říká Jan Mühlfeit. "Doma je ale doma. A to je třeba u rodičů ve východních Čechách nebo na chalupě v Třeboni," říká nejvýše postavený Čech v impériu Billa Gatese, který dnes žije i s rodinou v bavorském Mnichově. Baví ho, že vedle německých známých má přátele z mezinárodní komunity lidí, kteří v Mnichově žijí a pracují. "Je nesmírně zajímavé vést s kruhem podobně kosmopolitních přátel do noci diskuse u lahve dobrého vína. Člověk vždy zjistí, co vše ještě o světě a o životě neví," říká Mühlfeit. Není zastáncem rychlých obědů a má rád italskou a dobrou čínskou kuchyni. Ale více než polovinu hlavních jídel jí na palubách letadel. "Ročně absolvuji okolo stovky letů, je to cestovní maraton. Cestuji rád, jinak bych tuhle práci asi nemohl ani vůbec dělat," říká Mühlfeit. Podle něho je sice vyčerpávající, když je ve čtvrtek už ve čtvrté zemi od začátku týdne, ale naučil se dobíjet baterky i na cestách - běháním, bazénem, saunou a v neposlední řadě u svých kolegů. "Nedávno jsem byl s naším šéfem Stevem Ballmerem na návštěvě v Rusku a od něj, ačkoliv on sám má program ještě více vyčerpávající, jsem nabral tolik energie, že mám zase na rozdávání," dodává Mühlfeit. Podle vlastních slov se rodině snaží věnovat co nejvíc. "Ale pokud byste tuhle otázku položil manželce, určitě by řekla, že mám rezervy," míní Mühlfeit. "A zcela upřímně, největší radost dceři i manželce udělám zrušenou služební cestou," přiznává. Mühlfeit si i v tak vysoké pozici myslí, že svůj potenciál plně nevyčerpal. Dokáže si představit i postup ještě výše. Podle něho je nejdůležitější dělat, co člověka baví. "Takže moje příští pozice v Microsoftu třeba nebude posun nahoru, ale posun horizontální," uvažuje. "Pro mě je důležité hlavně neskončit ve vlastní komfortní zóně a posouvat svoje myšlení a schopnosti stále dál," dodává. |
