Pokud by Brusel známky skutečně udělil, čeští producenti by se museli při výrobě držet registrovaného postupu, což by mohlo znamenat nové investice.
Polsko usiluje o ochrannou evropskou známku u populárního točeného salámu, známého jako kabanos, a u mysliveckých klobás. Slováci zase chtějí ochrannou známku pro spišské párky, lovecký salám, inovecký trvanlivý salám a špekáčky.
"Znamenalo by to, že výrobci z jiných států by tyto speciality museli buď přestat vyrábět, nebo je přejmenovat, nebo k jejich výrobě používat schváleného a registrovaného postupu. To by zvlášť těžce dopadlo na české výrobce, kteří většinu zmíněných výrobků vyrábějí v české mutaci, a tedy odlišným postupem," uvedl Březina.
Slováci chtěli ochrannou známku na šunkový salám
Slováci původně usilovali i o ochrannou známku u šunkového salámu, ale Češi je prý nakonec přesvědčili o stažení tohoto požadavku.
"Je nejvyšší čas, aby se do celé věci rozhodným způsobem vložila česká diplomacie. Ve hře jsou hospodářské zájmy českých výrobců, právo českých spotřebitelů na tradiční domácí kvalitu a v neposlední řadě prestiž České republiky jako státu schopného bránit své zájmy," uvedl český europoslanec.
Pokud by podle něj slovenské a polské žádosti uspěly, museli by čeští výrobci buď uvést výrobu do souladu s registrovaným postupem, nebo výrobu pod tradičním názvem zcela zastavit.
Většina uzenářských výrobků, o jejichž registraci Polsko či Slovensko usilují, byla údajně vyvinuta v období existence Československa a byla tehdy vyráběna podle jednotných technických norem. Od zrušení těchto norem v souvislosti s rozdělením Československa jsou tyto výrobky vyráběny na území více států podle různých receptur.
