"Sebrali jsme zkrátka těm, kteří na to měli," tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES slovenský ministr financí Peter Kažimír (SMER-SD). Dobře vydělávající Slováky zasáhlo zvýšení stropů na pojistné a zavedení progresivní daně, z výdělků do zhruba 90 tisíc českých korun odvádějí 19 procent, nad tuto hranici 25 procent. Živnostníkům se zvýšil vyměřovací základ pro platbu daně a zároveň se jim výrazně zúžila možnost uplatňovat výdajové paušály – maximálně 11 tisíc korun měsíčně.
Většinu z těchto opatření prosadila jednobarevná sociálnědemokratická vláda hned v prvním roce mandátu. V jednom byl její postup spravedlivý – žádné skupině nepřilepšil. Chudí i bohatí platí na Slovensku DPH ve výši 20 procent na většinu zboží a služeb, ve snížené sazbě zůstaly jen léky, knihy a pleny.
Ficův kabinet nespěchá se snižováním základní sazby, kterou na 20 procent vyhnala vláda Ivety Radičové ve snaze zastavit zadlužování. Čím vyšší příjmy, tím nižší deficit a tím méně vysvětlování v Bruselu, jehož přísným regulacím Slovensko jako člen eurozóny podléhá.
Slovenští ekonomové vysoké daně a každoroční daňové změny kritizují. "Daňové prostředí na Slovensku je nestabilní, což odrazuje investory, kteří si vybírají ostatní země visegrádské čtyřky. Na Slovensko už velmi dlouho nepřišla žádná nová významná zahraniční investice," všímá si Radovan Ďurana, ředitel slovenského ekonomického institutu INESS.
Majitel Student agency a RegioJetu Radim Jančura, který působí i na Slovensku, daňovou přísnost kvituje. Je také přesvědčen, že chtít od firem minimální daně je na místě. "Stát má povinnost zajistit trh, aby mohly firmy fungovat, a to něco stojí – finanční úřad vás musí registrovat, evidovat, kontrolovat. I když nic nevyděláte, je to smůla, pro stát jste nákladem," říká.
Místo daňové loterie kontrola tržeb on-line
Česká vláda se chce na Slovensku inspirovat. V koaliční smlouvě sice zmiňuje zavedení sektorové daně a minimální daně pro živnostníky, ale prozatím chce od Slovenska převzít jen větší přísnost na daňové poplatníky.
České Ministerstvo financí už navrhlo zavedení kontrolního výkazu pro plátce DPH, který letos spustili na Slovensku.
Díky kontrolním výkazům dnes umí slovenská finanční správa najít podezřelou firmu od stolu, jen údaje o fakturách firem prožene svým analytickým softwarem. Od neprověřených firem, které se nově hlásí do registru DPH, také Slováci vybírají vratné kauce – to aby nevznikali bílí koně, kteří DPH kradou do vlastní kapsy.
Velké téma jsou pak registrační pokladny, které Slováci mají od 90. let. Daňovou disciplínu však příliš nezvedly, neboť nejsou on-line, a tím pádem zde zůstává prostor pro manipulaci. Ficova vláda se proto pokusila do kontroly poctivosti obchodníků zapojit i občany a loni zavedla účtenkovou loterii. Bez velkého úspěchu.
Kdyby mohli začít znovu, pořídili by si Slováci nejspíš on-line kontrolu tržeb. Teď však nechtějí podnikatelům přidělávat náklady – ti jsou už tak rozezlení, že do pokladen musí kvůli změnám zákonů každých pár let investovat znovu.
V Česku má elektronická evidence tržeb fungovat od roku 2016 – bude inspirovaná chorvatským modelem a bude on-line. Podnikatelé si budou muset pořídit do svých provozoven internet a elektronické zařízení připojené na tiskárnu účtenek.
Bič se pak v Česku chystá na velké podvodníky, na které na Slovensku posílají "daňovou Kobru", tedy elitní tým policistů a daňových detektivů.
Kroky proti daňovým podvodům na DPH jsou podle Ďurany správné. "Jsou to opatření, která bohužel dosavadní vlády odkládaly," myslí si ekonom.
O své zkušenosti se s námi chce Slovensko podělit. "Na posledním společném jednání vlády Česka a-Slovenska jsme se dohodli na jmenování společného koordinátora pro boj s daňovými úniky. Budeme spolu sdílet i některé lidi a vyměňovat si zkušenosti," uvedl ministr Peter Kažimír. Potvrdilo to i české Ministerstvo financí s tím, že věc je v přípravě. Slovenská strana navrhuje Daniela Čecha, slovenského ředitele finanční správy pro daně a cla.
