I přesto se kolem něj rozproudila dlouhá debata. Rozprava byla živá, přestože ODS chyběl tradiční hlavní kritik vládních kroků Vlastimil Tlustý, který dal přednost cestě do Spojených států.
Vládní koalice měla k dobru i hlas nezařazeného poslance Petra Kotta, kterého nedávno ODS vyloučila za opilství ve sněmovně.
"Deficit 115 miliard je skutečně hrozivý. Natolik jsem ještě ódéesák, že pro něj nemohu zvednout ruku. Na druhou stranu je ale třeba tuto vládu podpořit, protože se snaží o reformní kroky," řekl Kott.
Ale i vládní tábor měl odpadlíka - unionistu Tomáše Vrbíka, který rovněž chtěl sněmovnu při hlasování opustit. Více než stomiliardový dluh nebude mít Česko poprvé. Letos měl stát podle plánů utratit o 111 miliard více, než získá na příjmech, konečný propad bude ještě o 20 miliard větší.
Na dluhy vláda vybere z vyšších daní
Česko si může připsat na svou ekonomickou vizitku nezáviděníhodný rekord. Příští rok bude stát hospodařit se zatím největší ztrátou v historii.
Poslanci ve středu vládě po několikahodinové rozpravě odkývli schodek státního rozpočtu ve výši 115 miliard korun. Jakákoliv další jednání už budou znamenat pouze přesuny peněz mezi stovkami položek v tlusté knize státních financí.
Hladké schválení rozpočtu se očekávalo. Na jednání chybělo několik poslanců ODS i komunistů a poslanci vládní koalice měli jasnou převahu. Přesto se ministr financí Bohuslav Sobotka snažil poslance přesvědčit, aby obří schodek schválili.
"Věřím, že sněmovna, která dlouho volala, aby vláda přestala jen pasivně sledovat negativní trendy, tento rozpočet podpoří. Je totiž reformní a znamená obrat k lepšímu," uvedl s tím, že nebýt vlády byl by schodek 183 miliard korun.
Poslanci ODS však jeho slova nepřijali s pochopením. "Rozpočet na příští rok je nejrozpínavější v historii," kritizoval Martin Kocourek. Nakonec rozpočet kvůli plánovanému zvýšení daní označkoval jako "velký říjnový socialistický".
Schválením rozpočtu tak příští rok ještě vzroste dnešní dluh ve výši 45 tisíc na hlavu každého Čecha. Všech deset milionů lidí by na jeho splacení muselo věnovat skoro čtyři průměrné měsíční mzdy.
I když tomu tak doslova nebude, téměř všichni už napřesrok na vlastní kůži břemeno vysokých dluhů státu pocítí. Politici odhlasovali zvýšení daní z cigaret, alkoholu, benzinu, telefonování, instalatérských prací nebo čištění bot. Tím chtějí dostat do děravé státní pokladny aspoň nějaké příjmy navíc.
Peníze mají přinést i škrty ve státních výdajích, ale ty jsou zatím v menšině. Stát příští rok omezí podporu stavebního spoření a více chce hlídat například zneužívání sociálních dávek.
Lidé, kteří žádají o doplacení dávek do životního minima, tak budou muset na požádání doložit, že nemají žádný hodnotnější majetek na prodej, třeba auto či obrazy.
Schodek státního rozpočtu bude příští rok historicky nejvyšší, ale premiéru s více než stomiliardovým deficitem bude mít Česko za sebou už letos. Hospodaření má skončit částkou minus 132 miliard, což je o dvacet více, než se původně plánovalo.
Stejný problém přitom řeší státní úředníci každý druhý rok. Deficit v nějaké výši se schválí, ale výsledek je horší. Tyto způsoby zavedla už vláda Václava Klause, která se sice chlubila vyrovnanými financemi, ale od roku 1996 do roku 1998 více peněz utrácela, než do pokladny vybrala.
Výrazně narůstat začaly státní dluhy před pěti lety. Kromě vyšší sumy peněz proudících na důchody a sociální dávky se na horším vývoji podepsal i úklid v nejrůznějších státních institucích. Od roku 2001 tak státní rozpočet každoročně prohlubuje ztráta České konsolidační agentury, ve které jsou shromážděny špatné dluhy bank a firem.
