Investice na Islandu jsou nepatrné, uklidňují fondy.

Investice na Islandu jsou nepatrné, uklidňují fondy. | foto: AP Photo/Daniel Roland, ČTK

České fondy prodělaly v září osm miliard

  • 124
České podílové fondy jsou pod palbou finanční krize. Od roku 2001, kdy trh padal kvůli teroristickým útokům v USA, nebyly v horší situaci než dnes. Jen za září fondy prodělaly téměř osm miliard korun.

Kromě masakru cen akcií, jejichž propady po celém světě tento týden stanovují nové historické rekordy, totiž fondy ohrožují problémy některých zahraničních bank, do jejichž dluhopisů investovaly.
Peníze, které v nich mají lidé uloženy, se tak postupně rozplývají.

Částka osm miliard vyplývá to z výpočtů MF DNES, které zohledňují jak meziměsíční vývoj vlastního kapitálu fondů, tak odliv peněz, které z nich investoři vybrali.

"Je to masakr. Ale peníze tam nechávám, ať třeba shnijí," říká Marek Šálek z Prahy, jenž na investici do fondu prodělal už čtrnáct procent.

Podle makléřů je teď taková strategie u akciových fondů správná. Pokud si člověk může dovolit nechat v nich peníze ležet, není kam spěchat. S opětovným dosažením zisku však lidé musí počítat v řádu let.

Je totiž co dohánět. Například akciový Sporotrend, jenž patří do skupiny České spořitelny, prodělal za poslední rok téměř 54 procent. Větší fond ING International Český akciový je v minusu o 40 procent.

Dopady cítí i peněžní a dluhopisové fondy
Situace není dobrá ani pro ty, kteří se rozhodli investovat konzervativně do peněžních a dluhopisových podílových fondů. V některých se totiž s gradující finanční krizí začaly objevovat toxické bankovní a firemní dluhopisy, které jim ukrajují z ročních výnosů.

V podstatě jde o půjčky, které fondy daly společnostem, jež následně zasáhla finanční krize, včetně bank na Islandu. Teď je otázka, kolik peněz se jim podaří dostat zpět a jak tyto cenné papíry ohodnotit.

"I kdybychom v těchto rozkolísaných aktivech ztratili všechny investice, nedostaneme se do záporného výnosu. Pořád bude plusový," říká za peněžní fondy šéf asociace pro kapitálový trh Josef Beneš.

To je sice pravděpodobné, ale výnosy některých peněžních fondů jsou kvůli krizi nižší, než kdyby člověk vložil peníze na bankovní termínovaný účet.

Oblíbený Sporoinvest, který má velikost téměř 40 miliard korun, za poslední rok vydělal 0,29 procenta. IKS Peněžní trh Plus, za nímž stojí Komerční banka, zhodnotil investici za stejnou dobu o necelé procento.
Stále se přitom zvětšuje počet bank, které nabízejí úrok přesahující tři procenta.

Na bankovní účty se přitom v budoucnu ve velkém opět budou soustřeďovat i peněžní fondy. "Půjde se stále více do depozit u bank a krátkých státních dluhů," odhaduje jejich další vývoj Beneš.

V posledních letech si některé peněžní fondy vyšláply více do firemních dluhopisů, které jim dříve přinášely slušné výnosy, ale teď jim dělají starosti.Podle Beneše se tímto krokem nepustily do většího rizika pro klienty, jen dopustily větší rozkolísanost výnosů, než by měly mít.

Kterých fondů se to momentálně nejvíce týká, nemají investoři příliš šanci zjistit. Kusé informace o složení svých investic publikují jen některé z nich a detailní, i když zastaralý přehled nemusí být ani v jejich výročních zprávách.

Na dotazy MF DNES po aktuálních pozicích vůči krachujícím islandským bankám nechtějí příliš odpovídat. Správci peněžních fondů se s aktuálními daty "zakopali", ačkoli šéf asociace pro kapitálový trh Beneš volá po transparentnosti.

Fondy: Investice na Islandu jsou nepatrné
"Jen to nám může zachovat důvěru lidí, která je významně ohrožena," uvedl ve středu Beneš.

Získat konkrétní odpověď od jednotlivých fondů však je problematické. Například správci fondů ING, které jsou vedeny v českých korunách, jenže mají právně domov v zahraničí, se odvolávají na lucemburskou legislativu. Podle ní nemohou výběrově zveřejňovat nic nad rámec povinností daných zákonem.

"Vliv aktuálního dění na Islandu na ČSOB je nepatrný, číselné údaje publikujeme pravidelně čtvrtletně," omezil se na krátké konstatování mluvčí banky Ivo Měšťánek.

Stejně odpovídají zástupci Investiční kapitálové společnosti Komerční banky. "Expozice naší skupiny vůči Islandu je nevýznamná. Nebude mít dopad na výsledky hospodaření banky," říká mluvčí Monika Klucová.

Všichni se odvolávají na zlomky, které islandské investice z jejich portfolia tvoří. Pokud se však za ně stát nezaručí, budou je muset odepsat. Na rozdíl od akciových fondů, které mají naději v opětovný růst cen akcií, takové odpisy už nikdo nenahradí.

,