Tamní průměrná reálná mzda se snížila o dvě procenta.
Pro českého zaměstnance to byl největší nárůst od roku 1996. Při kolektivních vyjednáváních totiž odbory předloni vsadily na daleko vyšší odhad inflace, která nakonec činila jen ročních 0,1 procenta, a tak platy vzrostly téměř o tisícikorunu na 16 900 korun. Slováci mají o třetinu nižší mzdu.
Stále je však česká průměrná mzda až za Slovinskem a Polskem a ve srovnání s platy v Evropské unii až několikanásobně nižší. V porovnání s Německem, které je nejbohatší ekonomikou unie, si český zaměstnanec za svůj plat koupí jen polovinu toho, co Němec s průměrným příjmem.
Podle studie německého institutu pro hospodářský výzkum Ifo se výše mezd v Polsku a Česku srovná se sousedním Saskem až za deset nebo dvacet let. Někteří ekonomové mluví o srovnání životní úrovně během jedné až dvou generací.
| VELKÁ GRAFICKÁ PŘÍLOHA PLATY ŽEN A MUŽŮ |
Ženy berou o čtvrtinu méně než muži
Svých žen si v Evropě nejvíce cení ve Slovinsku. Tato země platí ženy v průměru jen o devět procent méně než muže.
České ženy by jim mohly závidět, vydělají si průměrně o 25 procent méně než muži. Podle socioložky Marie Čermákové se rozdíly prohlubují s vyšším vzděláním a postavením. "Ženy ve vedoucích pozicích berou dokonce jen 59 procent platu mužů," podotýká Čermáková.
Podle studie Evropské nadace pro lepší pracovní a životní podmínky škudlí zaměstnavatelé nejvíce na ženách v Rakousku. Tam jsou mzdy mužů o 32 procent vyšší než mzdy žen. Následuje Slovensko, kde je největší rozdíl v průměrných platech mezi novými členy EU.
Přibližování je pomalé
Experti nadace konstatují, že situace se zlepšuje, ale žádné zázraky se čekat nedají. "Jakkoliv je princip stejné odměny za stejnou práci daný zákonem, rozdíly trvají a budou se smazávat velice pomalu. I přes občasné úspěchy je jasné, že cesta k platové rovnosti bude složitá," uvádí studie.
Podle poznatků nadace ženám v Evropě k lepším platům příliš nepomáhají soudní pře, naopak prevence funguje. V některých zemích se od firem vyžaduje, aby nižší plat žen firmy ospravedlnily. "Podobná opatření jsou stále v plenkách, ale patrně sblíží platy obou pohlaví více než opatření na dobrovolné bázi," píše se ve studii.
Zkušenosti potvrzují, že nejúčinnější jsou dvě cesty: jednak odstranit nerovnost v postavení mužů a žen a dostat více žen na vyšší funkce, jednak lépe umožnit integraci žen do pracovního procesu.
"Jednou z příčin rozdílů je obrovský rozdíl v poměru žen a mužů v různých oborech," říká norská socioložka Kristine Nergaardová z Institutu aplikované sociologie. "Muži stále dominují v lépe placených oborech, zatímco ženy převládají ve státní správě a ve službách."
Evropa brojí za mzdy žen
Naše členství v Evropské unii by ženám mohlo pomoci. Lepší platové podmínky žen jsou jednou z priorit v evropském programu zaměstnanosti.
Už když Evropská komise požádala tehdejších deset kandidátských zemí o jména budoucích komisařů, doporučila, aby mezi nimi bylo co nejvíce žen. Ty budou vydělávat stejně jako jejich mužští kolegové. Přitom v celé unii činil rozdíl v platech mužů a žen vloni průměrně 18,6 procenta, přitom v posledních dvou letech se pokaždé rozdíl snížil o procentní bod.
Průměrné platy ve vyspělých zemích stagnují. Podle nadace narostly reálné platy loni v EU dohromady jen o 0,2 procenta. V nových členských zemích platy reálně rostly daleko rychleji až o 3,9 procenta meziročně. To svědčí o postupném sbližování platů nových a starých členů.
Například Česku by to však mělo stávajícím tempem trvat více než 30 let, odhadují ekonomové. Nadace sledovala růst platů, jak se jej podařilo dojednat odborům, které v EU reprezentují zhruba 72 procent zaměstnanců.
