Kromě vyšších trestů pro šéfy podvodných firem hodlá Bush přinutit auditorské firmy, aby neničily dokumenty ze svých kontrol, což se stalo právě v případě Enronu. Bush také spoléhá na samoregulaci amerických burz a samotných firem, a jeho postoj je tak kompromisem mezi snahou uklidnit investory a zároveň nenarušit fungování akciového trhu a podnikové sféry.
Enron špičkou ledovce
Finanční skandály podlamují důvěru investorů v době, kdy americká ekonomika vykazuje známky růstu po ročním útlumu. První ranou byl krach energetického gigantu Enron, ale pak přišly další skandály. Pro politiky jde o velice citlivé téma, protože například po pádu Enronu přišly o penzijní úspory tisíce zaměstnanců.
Téměř 80 milionů Američanů má značnou část svých úspor na stáří a důchod investovanou právě v akciích, jejichž cena v posledních letech spíše klesala.
Účetní machinace, jejichž společným znakem je snaha vykazovat zisk a udržovat tak kurz akcií na trhu na dobré úrovni, prováděla také telekomunikační společnost WorldCom. Americká komise pro cenné papíry firmu viní z toho, že v posledních pěti čtvrtletích nesprávným účtováním zakryla ztrátu celkem 1,22 miliardy dolarů. Náladu investorům pak rozhodně nespravili bývalí šéfové firmy, v čele s Bernardem Ebbersem, kteří využili svého ústavního práva a odmítli vypovídat v Kongresu.
Další finanční skandál propukl před několika dny, kdy se prezident Bush vracel z víkendového odpočinku v rodinném sídle v Maine.
Farmaceutická společnost Merck přiznala, že do svého účetnictví zahrnula 14 miliard dolarů, které však nikdy neměla, a akcie firmy se začaly řítit dolů. Společnost Medco, která je součástí firmy Merck, zahrnovala do svých příjmů částky, které na léky připláceli pacienti z vlastních příjmů. Tyto částky však fakticky zůstávaly jako příjmy lékáren.
Svým vystoupením Bush přiznal, že u problému finančních machinací jde o silnější trend. Po pádu Enronu totiž prezident hovořil jen o několika "shnilých jablcích".
Renomovaný týdeník Economist však píše, že další skandály se ještě provalí.
"Je téměř nemožné věřit tomu, že už nás minuly všechny špatné zprávy. Zdá se, že většina nepravostí souvisí s obrovskými pobídkami, jakými Wall Street v poslední dekádě lákal firmy k vykazování vzrůstajících zisků čtvrtletí po čtvrtletí. Půl tuctu firem, které na to reagovaly podvody v účetních knihách, nemohou být jediné případy." Podle Economistu je však Bílý dům ve složité situaci.
"Na jedné straně musí vybalancovat potřebu dobrých podnikových mravů a na druhé straně riziko paniky na trzích. Demokraté se zase bojí, že se jim vrátí pověst nepřátel podnikových kruhů, které se s takovou námahou zbavili za Clintonovy éry."
Ztráty jsou i v Česku
Dlouhodobé oslabování technologických akcií na celém světě a současné skandály v USA poškozují i investice tuzemských investorů. Například fond "ČSOB světový akciový" investoval hlavně na burze Nasdaq a v jeho portfoliu lze nalézt i společnosti Vivendi a WorldCom, které jsou známé falšováním účetních výkazů.
V akciových fondech mají tuzemští investoři zhruba 1,5 miliardy korun a ve smíšených téměř 31 miliard. Ztráta patnácti procent majetku za poslední měsíc není v případě "ČSOB světového" výjimkou. Podle statistiky Unie investičních společností ztrácely v posledních měsících všechny akciové fondy a naprostá většina smíšených. V případě ryze akciových byla průměrná ztráta za poslední měsíc kolem zmíněných patnácti procent.
Obavy investorů z amerických akcií však mohou podle odborníků pomoci právě jiným burzám, kam se může zájem investorů obrátit. Akcie na pražské burze včera rostly počtvrté za sebou a během týdne index PX 50 zpevnil o 11,3 procenta.
