V regálech je víc špatných brambor. Kazí se v řetězcích nebo na cestě

Možná jste si toho všimli. Brambory zakoupené v obchodech vám doma rychle změknou, zezelenají nebo naklíčí. Problém, který je podle výsledků potravinářské inspekce letos častější než loni, vzniká až na cestě do řetězců nebo u prodejců. Nejvíc bramborům podle odborníků škodí voda, umyté se však lépe prodávají.

Ošklivých brambor v českých obchodech přibývá. Podle odborníků za tím je špatné skladování a mytí zeleniny a přiliš dlouhý prodej. | foto: Iva Špačková, iDNES.cz

Čísla letošních kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) mluví jasně: loni bylo při kontrolách brambor 12,8 procenta špatných šarží (76 z 591), letos do konce září však už 19,3 procenta (94 z 486). Přitom od loňského ledna byl až na dva případy vždy problém v maloobchodě.

Brambory mají vady dužniny, jsou prohnilé, zelené nebo naklíčené, shrnula inspekce nejčastější problémy. Podle odborníků mohou za rychlé kažení nejlevnější zeleniny nároky řetězců. "Je to požadavek maloobchodu vůči pěstitelům, aby brambory, které jdou na krám, byly umyté a nakalibrované, to znamená aby byly velikostně stejné a zabalené. Kvůli tomu se z brambor stává velmi citlivá komodita.Voda je prostředí, ve kterém se množí choroby," říká Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly SZPI a odborník na brambory.

Brambory

• Jedné z nejlevnějších zelenin spotřebuje každý Čech 65 kilogramů ročně (9 % všech potravin).
• Dlouhodobě u nich nejsou problémy s nadlimitním výskytem chemických kontaminantů.
• letos je úroda v Česku nejslabší od 20. let minulého století (637 tisíc tun) a o pětinu nižší než loni, proto zdražují.
• Brambory ve slupce chutnají mnohem lépe, uvařené v páře jsou nejzdravější, protože dochází k nejmenším ztrátám vitamínu C. "Přichází asi o 10 procent vitamínu, ve vodě až 25 procent," říká Pokora ze SZPI.
• Bramborářský svaz usiluje o značení kvality jakosti brambor, značené i logem na balení brambor. Značení by neslo stopy konkrétního zemědělce.
• Připravuje se chráněné krajinné označení původu pro brambory z Vysočiny.

"U brambor bohužel prodává slupka," posteskl si předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Miroslav Chlan. Podle něj si obchodník přisadí téměř 100procentní marži (farmářská cena je nyní 6 až 7 Kč za kilogram) a chce doprodat všechno. "To, že brambory umyjete, je trochu zvěrstvo, protože byste je potom správně měli maximálně do čtyř dní sníst," říká. Jen cesta do regálu nicméně může trvat jeden až dva dny.

Problémy nezpůsobuje jen voda. Brambory zelenají, protože jim škodí světlo a v teple klíčí. "Po zásahu vodou brambory potřebují teplotu kolem 5 °C, což v provozovnách není ani ve skladech. A v prostředí, kde chodí zákazníci, je teplota kolem 20 stupňů. Za dva tři dny se brambory dají jak se říká do pochodu a začnou téct," popsal Pokora z potravinářské inspekce.

Albert: Na brambory nesvítíme

"Prané brambory se po umytí mohou kazit, ale pouze za předpokladu, že jsou mokré," namítá mluvčí prodejen Albert Judita Urbánková. "Proto důsledně dbáme na to, aby se brambory před expedicí a před balením sušily," popsala. Perou se proto, že si je někteří zákazníci chtějí lépe prohlédnout. Skladovány jsou podle mluvčí řetězce v originálních obalech a shora zakryté, aby na ně nesvítilo světlo. "Stejný systém funguje i při skladování brambor v distribučních centrech."

Řetězec Kaufland přímo brambory neskladuje, objednává si denní dodávky určené k rychlému prodeji a zákazníkům radí v případě brambor, ale i ovoce a zeleniny nenakupovat čerstvé zboží do zásoby, ale raději menší nákupy a častěji. Podle mluvčího Michaela Šperla má mytí brambor také hygienické důvody. "V opačném případě hrozí znečištění prodejních vozíků a pásů pokladen zeminou ulpělou na hlízách," řekl.

Přes větší problémy s kvalitou si Češi letos oproti loňsku za brambory výrazně připlácejí. Například v září stál kilogram 15,42 Kč, o téměř 6 korun více než loni.

Podle šéfa bramborářského svazu Chlana se trend mytí brambor nezlomí, lidé by ale měli vědět, že brambory v řetězcích jsou určeny k okamžité spotřebě a obchody by je neměly po nějaké době nabízet. V Evropě se prodává dle jeho odhadu až polovina brambor ze dvora, v Česku je to prý mnohem méně.

Přece jen je však dnes situace v maloobchodu lepší než v minulosti. Před deseti lety bylo časté falšování brambor, v některých případech se smíchalo dohromady až pět různých odrůd (jen v Česku se jich pěstuje 200). V té době se falšovalo až 30 procent šarží, uvádí záznamy SZPI, letos nebyl žádný případ a loni dva.