Celkově podle ČSÚ loni spotřeba potravin v Česku stoupla. V meziročním srovnání se loni v Česku zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny. Menší zájem byl o pekárenské výrobky, brambory, tuky a oleje a nealkoholické i alkoholické nápoje.
„Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásma připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami.
Z potravin používaných převážně jako přílohové byla vloni rekordní spotřeba rýže a luštěnin. V průměru každý Čech snědl téměř osm kilogramů rýže a 3,6 kilogramu luštěnin, jako jsou čočka, fazole či hrách. „Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948,“ konstatovali statistici.
Naproti tomu spotřeba brambor loni klesla meziročně téměř o 4,5 kilogramu na 65,1 kilogramu na osobu. Menší zájem měli lidé také o těstoviny.
Mléka a mléčných výrobků loni Češi meziročně spotřebovali 262,5 kilogramu na obyvatele. Oproti předchozímu roku to byl nárůst o 5,4 procenta. Více než o mléko stoupl zájem o sýry či tvaroh. U mléčných konzerv statistici loni zaznamenali nárůst spotřeby o polovinu.
Češi díky pandemii ušetřili. Za potraviny, alkohol a zdraví ale utratili víc |
Spotřeba masa se loni meziročně zvýšila o 800 gramů na 84 kilogramů na obyvatele. Zatímco zájem o drůbeží a vepřové maso v posledních letech stoupá, spotřeba hovězího se loni nepatrně snížila.
O více než tři kilogramy na 103,5 kilogramu v přepočtu na osobu loni klesla spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků. Lidé kupovali méně jak chleba, tak i pšeničného a trvanlivého pečiva.
Výraznému poklesu zájmu spotřebitelů loni čelili výrobci nápojů. „Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů,“ potvrdil Radek Matějka z ČSÚ. Nižší spotřebu nealkoholických nápojů než v roce 2020 statistici zaznamenali naposledy v roce 2001.
U alkoholických nápojů se spotřeba snížila na nejnižší úroveň od roku 1996. U piva klesla konzumace meziročně o šest litrů na osobu, takže v průměru vypil každý Čech 140 litrů. U vína klesla spotřeba o půl litru na téměř 20 litrů na člověka.
