ilustrační snímek | foto: koláž iDNES.cz

PŘEHLEDNĚ: Peníze, nebo stravenky? Otázky a odpovědi na chystanou revoluci

  • 844
Ministryně financí přišla s návrhem nabídnout zaměstnavatelům alternativu ke stravenkám: místo nich by mohli zaměstnancům dávat rovnou peníze, a to nezdaněné, stejně jako se dnes nedaní stravenky. „Stravenkovou revoluci“ doprovází řada otázek, MF DNES přináší odpovědi na nejčastější z nich.

Chce ministerstvo financí zrušit stravenky?
Ne, zvažuje vedle závodního stravování a papírových a elektronických stravenek dát zaměstnavatelům možnost místo toho lidem dávat peníze. Pracovníkovi by tak na účtě přistály „dvoje“ peníze – řádně zdaněná výplata zkrácená o pojistné a vedle toho nezdaněné peníze v podobě „stravenkového paušálu“. 

Výše těchto nedaněných peněz by byla ze zákona omezená a odvozuje se od „maximální výše stravenky“. Ta je dnes 123 korun, přičemž zaměstnanec si platí skoro půlku ze svého. Maximálně mu tak může na účtě přistát nezdaněných 2 583 korun měsíčně (21 pracovních dní), přičemž 1 420 z toho je stravenkový příspěvek zaměstnavatele.

Není to první krok ke zrušení příspěvku na stravování?
Kritici návrhu tvrdí, že jakmile na penězích nebude napsáno „stravenka“, ztrácí se účelovost stravovacího benefitu, a hned je tu tedy záminka pro jeho zrušení. Takové úvahy ministerstvo financí odmítá. Už dnes lze běžně stravenku utratit i za jiné věci, než je údajně zdravé teplé jídlo k obědu (hlavní argument stravenkových firem a kupodivu i odborů pro existenci stravenek). 

Stravenky v číslech (13. srpna 2019)

Stravenkami lze platit v obchodech s potravinami – smlouvy se stravenkovými firmami mají například Billa, Albert, Coop a další, nemluvě o neoficiálním placení stravenkami ve večerkách či přivírání očí nad placením alkoholu stravenkami v hospodách. 

A menší vydavatelé digitálních stravenkových karet (Benefitka) dokonce umožňují kartou platit u obchodníka vše – stačí, když má formálně v předmětu podnikání napsáno například také prodej potravin. A navíc se vždy najde někdo, kdo stravenku s patřičnou slevou rád vymění za hotové peníze – ostatně stačí se podívat na inzeráty na internetu. „Navíc stravenka kantýnu nevykouzlí a za stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu,“ dodává ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI Filip Matějka.

Dostanou se k benefitu i lidé, kteří na něj dosud nedosáhli?
Mohli by. Jak bylo uvedeno, firmu stravenky něco stojí, je to benefit k výplatě. Stravenkový paušál by mohla využít k navýšení platu, aniž by z tohoto přidání musela platit daně a pojistné. Pokud by přidávat ze svého nechtěla, mohla by provést daňovou optimalizaci. Se zaměstnancem by se domluvila, že mu oficiální plat o něco sníží, ale dorovná a mírně vylepší mu ho platbou v podobě stravenkového paušálu. Zaměstnanci by mohla přidat to, co ušetří na daních a pojistném – odhadem může jít o stokoruny.

Zkrachují hospody, když lidé nebudou mít stravenky?
Pro tvrzení stravenkových firem, že stravenky nutí lidi chodit na jídlo do hospody, neexistuje žádný důkaz. Hypotetické průzkumy na téma „přestal byste chodit na oběd do restaurace, kdybyste neměl stravenky?“ jako důkaz sloužit nemohou. Na oběd do hospody lidé chodí, protože se tam chtějí najíst – a AHR ČR je přesvědčena, že tomu tak bude i bez stravenek. Všichni dnes vědí, že stravenky se dají utratit i jinde.

Stravenková revoluce. Plán ministerstva financí: místo stravenek peníze

Zavedením poukázek stravenkové firmy pokřivily trh, takže hospoda, která dnes alternativní měnu nepřijímá, má konkurenční nevýhodu při placení. Systém přitom sází na psychologii – když lidé utrácejí poukázky od zaměstnavatele, připadá jim to výhodnější, než když vydávají hotové peníze. 

Často nevědí, že téměř polovinu hodnoty stravenky si uhradili z vlastní kapsy a že jsou nuceni vyhledávat místa, kde část své výplaty zakletou ve stravenkách vymění za protihodnotu. A musí to stihnout dřív, než jim skončí platnost. 

Hospody stravenky sice dobrovolně, ale nerady přijímají, protože na stravenkách tratí. Podle Asociace hotelů a restaurací činí náklady na provize, DPH a manipulační poplatek 10 % hodnoty stravenky. To restauratérům citelně snižuje zisk.

Kdo má z existence stravenek největší výhodu?
Stravenkové firmy, které udržují papírky v oběhu. O tom, že by například ručily státu (který jim zajistil lukrativní podnikání) za to, že se za stravenky nebude kupovat něco jiného než jídlo, nemůže být řeč. Nemají na to dostatek zaměstnanců, kteří by to kontrolovali a sankcionovali. Největší stravenková firma Sodexo Pass v roce 2018 při tržbách 886 milionů korun dosáhla čistého zisku 346 milionů, dvojka Edenred utržila 588 milionů a vydělala 160 milionů čistého. 

O stravenkách hovořila v Rozstřelu ministryně financí: