Půvabné historické uličky, tisíce turistů, ale i nevzhledná zákoutí s kontejnery na tříděný odpad. Několik těchto míst chce krumlovská radnice už v příštím roce změnit. Například u obnovených klášterů, na Horní Bráně mezi parkovištěm u hotelu Růže a Jednotou a pod mostem přes Vltavu u domu dětí.
„Inspirovali jsme se v Písku a Kutné Hoře, kde už mají s podzemními kontejnery značné zkušenosti. U nás k tomu byl dlouho odpor kvůli hranici podzemní vody, protože všude, kde je potřebujeme postavit, je to blízko řeky. Jenže dnes už se technologie vyvinula natolik, že to vystavět lze,“ řekl starosta Krumlova Dalibor Carda.
Bez grantu by se však Krumlovští do pořízení novinky nemohli pustit. V připravovaném rozpočtu na příští rok zbývá městu na investice jen 15 milionů korun, proto musí hledat další zdroje. Přitom pořízení podzemních kontejnerů se radnicím proti klasickým plastickým kontejnerům citelně prodraží.
„Jedno sběrné místo podzemních kontejnerů stojí 300 až 400 tisíc korun, klasický kontejner vyjde od 7,5 do 8 tisíc. A k tomu ještě musíte připočítat náklady na stavební práce na umístění kontejnerů pod zem, které mohou být ještě vyšší než pořizovací cena nádob na odpady,“ srovnala Lucie Klimešová ze strakonického odboru životního prostředí.
V Písku už mají třináct sestav
Strakoničtí instalovali tři podzemní stanoviště v přilehlých ulicích okolo Velkého náměstí. Mají v nich po třech kontejnerech na papír, plasty a sklo. „O rozšíření zatím neuvažujeme. Jejich svoz je drahý, musí k němu vyjíždět dvoučlenná posádka. Občas se stane, že tam lidi narvou velkou krabici a otvor zacpou. Totéž u plastů, lidi tam tlačí celé pytle, a když ucpou otvor, musí ho přijet uvolnit svozová firma a zase se celý systém prodraží,“ podotkla Klimešová.
Nejvíc zkušeností s podzemními kontejnery na tříděný odpad má písecká radnice. Prvních 15 zapustili pod dlažbu v historickém jádru už před sedmi lety, a to dvě sestavy na Velkém náměstí a po jedné na Alšově náměstí, v Palackého sadech a na Bakalářích.
„Aktuálně máme třináct těchto sestav. Ty první byly s kapacitou tři tisíce litrů na každou surovinu, teď už dáváme na papír a plast nádoby na čtyři tisíce litrů. Je to, jako kdyby na povrchu stály čtyři běžné modré a čtyři žluté kontejnery,“ popsal šéf píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra s tím, že cílovým stavem radnice je pořízení dvojnásobku stanovišť podzemních kontejnerů v Písku.
„Provoz je úspornější. Kontejnery jsou větší, proto tam nemusí svozová firma jezdit tak často. A protože lidi musí do menšího otvoru odpad lépe zpracovat, nevozíme vzduch,“ uvedl Šatra.
Táborští si provoz kontejnerů v podzemí také pochvalují. Před třemi lety začínali se dvěma stanovišti v historickém centru na Tržním náměstí a u hotelu Dvořák, o rok později pořídili další čtyři. Zajímavé je, že první dvě město zaplatilo zcela ze svého rozpočtu bez dotací.
„Teď chceme žádat o dotace na další dvě místa: náměstí Mikuláše z Husi a prostor před nádražím. Vstupní náklady jsou drahé i s dotací. Je pravda, že je to hezké, líbilo by se nám to i na sídlištích, ale o tom zatím vůbec neuvažujeme,“ dodala Lenka Koubková z táborského odboru životního prostředí.
Na první stanoviště s podzemními kontejnery by si měli začít v příštím roce zvykat i lidé v Českých Budějovicích. „Pilotním projektem bude Piaristické náměstí. V rozpočtu už na to máme nachystaných 1,1 milionu korun,“ potvrdil náměstek primátora Petr Podhola.
