Osm fakult, 220 oborů, 13,5 tisíce studentů a téměř dva tisíce zaměstnanců. K tomu spousta vědeckých pracovišť a učeben. To vše tvoří dohromady kolos zvaný Jihočeská univerzita. Jeho tváří je rektor Libor Grubhoffer, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty.
Máte raději, když vás studenti oslovují pane rektore, nebo pane profesore?
To jste mě zaskočil. Já mám rád, když o mně mluví jako o Liborovi.
Ptám se proto, že o Jihočeské univerzitě se ví, že její současný rektor má pro studenty stále dveře otevřené. Pořád to platí? Neunavil jste se už?
Bez studentů bych nemohl v této pozici fungovat a cítit se dobře. Potřebuji mladé lidi kolem sebe, dodávají mně energii, i když přicházejí s problémy.
Kdybyste měl Jihočeskou univerzitu představit někomu, kdo o ní v životě neslyšel, jak byste to shrnul do několika vět?
Vyzdvihl bych půvab jihočeského regionu a umístění univerzity přímo v hlavním městě kraje. Zdůraznil bych, že je lokalizovaná v regionu, ale její význam má daleké přesahy, a snažíme se o to, aby se o ní vědělo daleko za hranicemi naší země.
Jaké jsou pro to předpoklady?
Jsou to tradice vědeckého výzkumu na jihu Čech, které úzce souvisejí s přírodními vědami, se zemědělstvím, se zdravotnickými a teologickými otázkami, ekologickými vědami. A na ně jsou navázané velké společensko-vědní tradice sahající ke známým šlechtickým rodům. Je to vzácná souhra oblastí. V těchto záležitostech se naše univerzita profiluje dostatečným způsobem. Blízkost s Rakouskem a Bavorskem je také přínosem. To nám nepochybně univerzity v centrálních sídlech mohou závidět.
Jak vás vnímají kolegové v zahraničí. Změnilo se to za posledních několik let?
Univerzita zase o kus více pronikla do povědomí partnerských institucí. Máme na pět desítek aktivně fungujících smluv o spolupráci se zahraničními univerzitami po celém světě. To je pro nás signálem, že v těchto otázkách univerzita vykonala kus práce. Máme obory, které jsou chloubou. Patří sem převážně biologické disciplíny. Mezinárodně respektované týmy pracují v evropských konsorciích, případně ve světových programech. Společenské vědy mají dnes minimálně ve středoevropském kontextu velmi respektovanou pozici.
S jakými vědeckými pracovišti univerzita spolupracuje?
Stálo by za to vzpomenout tradiční spolupráce s jihočeskými pracovišti Akademie věd ČR. V Budějovicích je to Biologické centrum a jeho ústavy. Dále třeboňská pracoviště Mikrobiologického ústavu a Botanického ústavu. Mám radost, že konečně začneme naplňovat smlouvu o spolupráci s Jihočeským muzeem. Máme zárodek společného dokumentačního střediska, které by mohlo být základem archivu univerzity. Spolupracujeme s Národním památkovým ústavem a celou řadou pro nás důležitých odborných partnerů. Rád bych posílil spolupráci i s Museem fotoatelier Seidel.
Je nějaká slabina, kterou byste chtěl vylepšit?
Máme vynikající spolupráci s univerzitou Jana Keplera v Linci, ale rádi bychom více spolupracovali s pasovskou univerzitou. Je trochu jinak profilovaná. A to by pro nás měla být výhoda. Je tam důraz na společenské vědy, matematiku, informatiku a ekonomii. Další slabinou jsou přetrvávající překážky, které mají spíše tradiční a historické důvody. Nelze je jednoduše odstranit, protože za zvyklostmi jsou lidé.
Uchazeči se v těchto dnech rozhodují. Které nové obory v příštím akademickém roce nabízíte?
Překonali jsme období, kdy se univerzity předháněly, kolik nových akreditací nabídnou. Nyní se všichni snaží zrevidovat portfolio. Přesto stále musíme hledat možnosti pro nové atraktivní obory. Pro příští rok například Filozofická fakulta nabízí bakalářský obor Českoněmecká areálová studia.
Co si pod tím má student představit?
Je to v podstatě kulturní historie česko-německých vztahů s velmi kvalitním základem němčiny, respektive germanistiky.
A další obory?
Na Přírodovědecké fakultě kolegové úspěšně akreditovali navazující magisterské studium učitelství informatiky pro střední školy. Podařilo se také akreditovat nový doktorský studijní obor Infekční biologie.
Od vašeho zvolení mluvíte o mechatronice – moderním strojírenství. Jak to s tímto technickým oborem vypadá?
Máme vše připravené, ale na posledním jednání akreditační komise jsme zatím neuspěli. Od mechatroniky si hodně slibuji. Připravili jsme ji ve spolupráci s průmyslovým partnerem, společností Robert Bosch, a ČVUT. Je to obor, který naplňuje usnesení vlády o podpoře technického vzdělávání v zemi. V současné době se vážně zabývám myšlenkou, že vytvoříme technologický institut jako univerzitní ústav, který by se mohl stát základem pro technickou fakultu.
Mechatronika může úzce souviset i s biotechnologií, že?
Další vklad pro jihočeský region je v těsné vazbě s dokončovanou druhou etapou Jihočeského vědeckotechnického parku. Vidím perspektivu pro přenosy poznatků z vědy a výzkumu do praxe pro inovace tradičních technologií v oblasti biotechnologických výrob. To musí mít v jižních Čechách prioritu i do budoucna. Máme zde přeci kvalitní reprezentanty potravinářských výrob. Zahájili jsme registraci pro Národní biotechnologickou platformu CEBIO a scházíme se s představiteli potravinářských podniků, abychom nastavili spolupráci.
Jaké další novinky čekají univerzitu v příštím akademickém roce?
Blíží se dokončení společné budovy Zemědělské fakulty a Fakulty rybářství a ochrany vod v kampusu. Dále jsou v běhu opravy budovy Fakulty rybářství a ochrany vod na Husově třídě a původních pavilonů Zemědělské fakulty. V tomto roce bychom měli nalézt finanční zdroje na výstavbu mateřské školy, která by sloužila pro děti zaměstnanců. Druhou investiční akcí bude studentský klub. A doufám, že nový akademický rok zahájíme s dokončenou parkovou úpravou centrální části kampusu.
