Snahu Frymburka podpořil už dříve například i bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který městys na Lipensku navštívil. „Čeká nás ještě mnoho schvalování, ale pokud dopadne vše dobře, bude to pro nás největší událost od listopadu 1989. Pro celé Lipensko,“ zdůraznil starosta Frymburku Oto Řezáč.
Podotkl, že zatím pokorně čeká, jak žádost dopadne na ministerstvu i později na vládě. Frymburk by se tak stal čtvrtým lázeňským městem na jihu Čech a 36. městem v zemi. Léčebné procedury chce postavit na místní rašelině v Blatné, jejíž ložisko peloidu Frymburk vlastní a MZČR ho prohlásilo za přírodní léčivý zdroj. V říjnu 2022 stanovilo ministerstvo v jeho okruhu ochranné pásmo.
Ložisko leží nedaleko obce Světlík na pravé straně od silnice z Větřní směrem na Frymburk. Okolní zdroje využívá firma Rašelina Soběslav. „Tento přírodní léčebný zdroj je to, na čem naše samotné lázeňství dle zákona můžete postavit,“ doplňuje starosta.
„Vyhlášení přírodních léčebných lázní, tedy vytýčení území pro lázeňství, je předstupněm dalších kroků. Následovat bude stanovení statutu lázeňského místa, což je nezbytný krok, aby mohl v místě někdo uvažovat o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Podle MZČR musí zájemce o tuto péči vybudovat v prostoru vhodné zařízení pro její poskytování. Úlohou ministerstva není rozhodovat o síti poskytovatelů, ale zajistit minimální podmínky v rámci legislativy. To se týká například zájmu zdravotních pojišťoven o úhrady za klienty.
„Tento další krok podléhá výběrovému řízení a ochotě konkrétní pojišťovny uzavřít s poskytovatelem smlouvu k vysílání pojištěnců do předmětného zařízení,“ připomněl mluvčí Ondřej Jakob.
Podle starosty Řezáče má zájemce o provoz dodávky léčebné rašeliny zajištěné. Zpracovávat a používat k léčbě ho má podle smlouvy s městysem soukromá akciovka Wellness Hotel, která vlastní ve Frymburku největší hotelový wellness komplex v zemi.
Podle zdroje z frymburské radnice postaví akciovka ve svém frymburském areálu o celkové ploše 6,5 hektaru nový ubytovací pavilon a technické zázemí na zpracování rašeliny.
Další projekty výstavby budov pro lázeňství podle Řezáče v plánu alespoň pro nejbližší dobu nejsou. Samotný Wellness Hotel s bohatou nabídkou služeb, zábavy a dalších zážitků nabízí ve své kategorii nadstandard. Skoro 200 lůžek s doplňky jako aquapark, vodní svět. Dvoulůžkové pokoje v ceně od tří do pěti tisíc korun za noc.
Projekt Lázní Frymburk i snahu města o zařazení mezi lázeňská místa sledují s očekáváním jeho obyvatelé. S nadějí, že taková značka k nim přinese větší prosperitu. Zároveň někteří z nich kritizují plány developerů stavět v okolí městyse apartmánová sídliště. Jenom na nedalekém poloostrově Kovářov se chystá letovisko se skoro 900 lůžky, dalších 250 míst plánuje projekt hotelu Leyla.
„Nemáme nic proti lázeňství, ale obávám se, že tyto záměry se s představou přívětivého a klidného lázeňského města neslučují. Frymburk bude muset změnit koncepci zastavování, upravit územní plány, čelit dopravní zátěži, nárůstu odpadů a vůbec agresivnímu turistickému průmyslu,“ míní hydrobioložka a členka spolku Šumava Ne Na Prodej Monika Krolová.
Tato rodačka z Frymburku strávila roky výzkumem kvality vody v Lipenské nádrži a jejího pobřeží. Lázeňské město Frymburk, jak zní budoucí název, se bude muset vypořádat také s přísnějšími nároky na klima a čistotu okolní přírody. Ty navrhuje novela zákona o lázeňských místech, kterou teď vydalo MZČR. Zabývá se například přísnějším měřením imisí.
