Jihočeští ovocnáři už sklízejí třešně, začali o několik týdnů dřív

  • 7
Ovocnáři na jihu Čech letos začali se sklizní třešní o několik týdnů dříve, než je obvyklé. Někde se vypořádávají s nástrahami počasí, oproti předchozím rokům předpokládají, že se ovoce urodí více. Nedostatek vláhy a malé teplotní výkyvy nesvědčí chorobám, které jinak ovoce sužují.

„Sezona sběru třešní už začala, plody dozrávají nerovnoměrně, takže je musíme pořád probírat a dbát na to, aby třeba nepopraskaly. Nejsou ale v žádném případě naším hlavním ovocem, takže se je snažíme sbírat vlastními silami a nenabíráme na ně žádné brigádníky. Asi polovinu úrody třešní nám poničily kroupy, na další části se podepsalo sucho, hodně plodů popadalo. Například u hrušek je to ale ještě horší, tam nám kroupy pobily až 80 procent plodů,“ popisuje předseda firmy Zeas Agro z Rábína nedaleko Netolic Milan Müller.

Podobná situace je všude v celé Chelčicko - Lhenické ovocnářské oblasti. V třešňových sadech už se sbírá dozrálé ovoce, pěstitelé ale musí dbát i na péči o jabloně, hrušky nebo švestky.

Když je sucho, nedaří se plísním, ale vyhovuje to škůdcům

Letošní sezona se znovu výrazně liší od těch předchozích. Na rozdíl od loňska a předloňska, kdy velkou část úrody zničily pozdní mrazy a ochlazení, letos nastalo na konci března rovnou velmi teplé počasí. Ani na to nejsou pěstitelé zvyklí.

„Vysoké teploty se projevily pozitivně třeba tím, že když je teplo a sucho, nedaří se tolik plísním a různým dalším chorobám, jako je například padlí nebo strupovitost. Pěstitelé tak mohli začít s pozdější aplikací chemických postřiků. Naopak to ale vyhovuje škůdcům. Teplo v lednu naštěstí stromy dokázaly přečkat bez větších problémů, tedy kromě meruněk, které později v únoru zmrzly a zbyla ani ne čtvrtina květů,“ popisuje ovocnář Pavel Fríd, který má své sady v okolí Lhenic a je předsedou Unie ovocnářů jižních a západních Čech.

Letošní jaro se podle něj vyznačovalo především tím, že scházely typické chladnější noci. Teplota se i za tmy držela nad deseti stupni, a všechny ovocné stromy tak šly velmi rychle do květu. Kvůli nedostatku vody byla ale část květů nekvalitních.

„Zajímavé bylo například i to, že i když kvetly višně a třešně a bylo hezky, na spoustě květů letos chyběly včely. Podle včelařů to je tím velkým horkem. Nektar v něm příliš zhoustl a včely na to nejsou zvyklé. Nevěděly, co si s tím počít,“ podotýká Fríd.

Sucho se promítne v dalších sezonách

Dřívější nástup sklizně nedělá ovocnářům větší problémy. „Ovoce je sezonní zboží, takže když zraje, trh na to reaguje a prostě se prodává, co je,“ vysvětluje vedoucí střediska sady chelčické společnosti Zemcheba Michal Kortan.

Zatímco pokračuje sběr třešní a už skončil třeba sběr jahod, zraje další ovoce. Například jabloně nasadily letos více plodů než loni. Aby je udržely, stojí to ale pěstitele hodně úsilí.

Stabilní počasí stromům vyhovuje, ale stále je patrnější deficit vody v půdě. Ten znamená, že i ovocnáři jsou stále více závislí na zavlažování sadů - a to ve všech částech jihočeské ovocnářské oblasti stejně.

„Zatímco loni a předloni byly velké vlny mrazů a na odbyt šly všemožné systémy, které stromy před mrazy chránily, mám pocit, že letos bude velký zájem o zavlažování. Je patrné, že sucho z roku 2015 ještě nepominulo, a naopak se stále prohlubuje. Kdo bude mít do budoucna vodu, vyhraje,“ míní Fríd a připomíná, že na Lhenicku před nedávnem napadlo za dva dny 30 milimetrů srážek, což je stejně, kolik předtím spadlo za dva měsíce.

Plody kvůli suchu nerostou tak dobře, takže i když stromům stabilnější počasí vyhovuje, plody těžko dorůstají bez závlah do potřebných velikostí.

„To je problém i u třešní. Pokud nemají dostatečný průměr, jdou automaticky na zpracování, čímž samozřejmě klesá jejich cena,“ dodává Fríd.

A suché počasí už letos ovlivňuje i vývoj stromů do dalších let. „Samozřejmě že se kvůli suchu nemohou pořádně vyvíjet třeba letorosty, což se potom promítne zase v dalších sezonách,“ dodává Milan Müller.