Na infekčním oddělení, kde je primářem Aleš Chrdle, panují přísná opatření...

Na infekčním oddělení, kde je primářem Aleš Chrdle, panují přísná opatření nejen v této době. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Koronavirus do jižních Čech nepřivezli lyžaři, ale pendleři, říká primář

  • 9
Lékaři a sestry infekčního oddělení českobudějovické nemocnice jsou hlavním garantem zdravotní péče o pacienty s koronavirovou nákazou v kraji. „Na oddělení u nás leželo 30 pacientů s touto diagnózou, ale ve virtuální ambulanci se staráme o všechny covidové pacienty v kraji,“ říká primář Aleš Chrdle.

Jak virtuální ambulance funguje?
Když je klinický stav pacientů dobrý, jsou doma, ale my je dvakrát třikrát týdně kontaktujeme, abychom věděli, že jsou opravdu v pořádku. Protože u covidu je zrádné to, že ze začátku to vypadá jako by nic a potom pátý až sedmý den začne najednou jít do tuhého. A když je těmto pacientům hůř, zveme je na hospitalizaci.

Čím je koronavirová infekce ještě záludná?
Velkým rozsahem klinických projevů navíc nejen v prostoru, ale i v čase. Některým nemocným není skoro nic a přitom mají virus v dýchacích cestách a mohou nakazit okolí. A potom jsou ti, kteří mají kašel, zvýšenou teplotu, jsou unavení, hůř se jim dýchá a nerozlišíte, kdo z nich za několik dní bude bez potíží a kdo bude na ARO připojený na ventilátor kvůli těžkému zápalu plic.

Můžete uvést nějaký případ?
Měli jsme tu pacientku, jejíž rentgen plic zprvu vypadal normálně, a po pěti dnech nevelkých teplot a rozvoje lehké dušnosti cétéčko ukázalo oboustranný těžký zápal plic. Zdánlivě se nic neděje, a najednou je průšvih. A proto si myslím, že koronavirová infekce tak zaskočila Číňany, Italy i Američany.

Jak vypadá péče o pacienty s covidem-19?
Z hlediska pacienta se péče příliš neliší od péče o pacienty s chřipkou nebo zápalem plic. Dostávají podobné léky, infuze, kyslík. Ale rozdíl je v tom, jak to děláme. Protože se potřebujeme před nákazou chránit, říkám, že chodíme ve skafandru, to znamená, že používáme ochranné prostředky, roušku nebo respirátor, brýle nebo obličejový štít, rukavice a plášť a všechno musíme dělat ve dvou. Jeden je u pacientů, druhý ho zajišťuje venku za dveřmi. Jako potápěči, jeden je pod vodou a druhý na hladině ho hlídá.

Znáte průměrnou dobu hospitalizace covidového pacienta?
Je to hodně velký časový rozptyl. Někdy tu stráví den dva a zjistíme, že to není tak hrozné a mohou domů. Někdy tu zůstanou řadu týdnů a někdy bohužel i zemřou. Teď tu máme pacienty, kteří jsou tu třetím týdnem a zatím ještě nevidíme dobu, kdy by mohli jít domů. Záleží na celkovém zdravotním stavu, hlavně na jejich souběžných nemocech a také na tom, jaké mají doma zázemí, nakolik byli soběstační před tím, než onemocněli.

Máte dost personálu, není pro oddělení problém, že se někteří rodiče musí postarat o děti v době zavřených škol a školek?
Báli jsme se toho, ale překvapivě celý náš tým se k tomu postavil takovým způsobem, že jsme vlastně zavření škol a školek nezaregistrovali. Máme prostě úžasný pracovní kolektiv, který se k tomu postavil naprosto věcně a konstruktivně. Kolegové a kolegyně si to zařídili tak, že mohou být v práci a jeden druhého podržíme.

Aleš Chrdle

Jednapadesátiletý rodák z Českých Budějovic je absolventem Lékařské fakulty v Plzni, má atestaci v oborech interna a infekční lékařství. Po promoci nastoupil do českobudějovické nemocnice na infekční oddělení, kde působí dodnes. Od ledna 2019 je primářem oddělení. Má za sebou dvouapůlletou stáž na infekci v univerzitní nemocnici v anglickém Liverpoolu. Specializuje se na klíšťovou encefalitidu, tularemii a onemocnění způsobená zlatým stafylokokem. Je ženatý, má dceru a dva syny ve věku od 12 do 23 let. Rád cestuje a tančí, jezdí na kole, lyžích, kolečkových bruslích a běhá.

Jak se změnil život na infekčním oddělení v době koronavirové?
Změnil se v tom, že máme méně obvyklých infekčních nemocí. Při nástupu epidemie jsme mysleli, že tu budeme mít pouze pacienty s covidem, k tomu naštěstí v našem kraji nedošlo. Jižní Čechy jsou z tohoto pohledu nejčistší ze všech českých regionů.

Co za tím stojí, když kraj má v této souvislosti nevýhodnou polohu vedle Rakouska a Německa s vysokým počtem nakažených?
Podle mě je to výsledek těsné a dlouhodobě funkční spolupráce nemocniční laboratoře molekulární genetiky, našeho oddělení, epidemiologů a jihočeských nemocnic mezi sebou. Naše laboratoř začala covid vyšetřovat hned na začátku, jako druhá v republice za Národní referenční laboratoří. A velmi brzy se k ní přidali akademici. Proto jsme mohli nakažené i ohrožené lidi rychle diagnostikovat, včas podchytit jejich kontakty a tím pádem se covid nemohl v kraji tak rozšířit.

Odkud se v regionu vzala první ohniska epidemie?
Koronavirovou nákazu do jižních Čech nepřivezli lyžaři, ale hlavně pendleři z Rakouska a Německa a potom už buď Jihočeši ze svých cest do oblastí, kde je vysoký výskyt, kam patří nejen zahraničí, ale i Praha a nyní nově západní Čechy, nebo naopak nakažení z těchto oblastí přijedou s koronavirem k nám.

V poslední době jsou infekční oddělení spojována hlavně s nemocí covid-19. Kolik práce máte s dalšími infekcemi?
V současnosti už máme obvyklých infekcí opět víc než pacientů s covidem. Už tu leží první pacient s klíšťovou encefalitidou, léčíme průjmová onemocnění, zhruba před měsícem jsme tu měli velké množství mladých lidí s těžkými zápaly plic. Přišli s podezřením na covid, ale ukázalo se, že to je těžký zápal plic bakteriální, a nikoli virový.

Tušíte, kde k němu přišli?
Někteří mohli doplatit na to, že se nedostali k praktikovi. Čekali několik dní doma, jenže zánět mezitím pokročil a zhoršil se natolik, že přišli už s rozvinutým zápalem plic. Bylo to v době, kdy doznívala chřipková epidemie a začínal covid. V prvních dvou březnových týdnech měla většina pacientů, kteří k nám přišli, chřipku nebo její komplikace včetně těchto zápalů plic. A od poloviny března už začal být výraznější covid.

Jaký je rozdíl mezi nástupem chřipky a covidu?
Chřipka vás skolí během pár hodin, s vysokou horečkou, bolestí hlavy, svalů a velkou únavou se svalíte do postele a nikam nejdete. Když se nakazíte koronavirem, ještě několik dní celkem fungujete, pokašláváte a říkáte si – dneska si musím odpočinout, protože mi není dobře. Ale mezitím roznášíte tento nakažlivý virus ve svém okolí.

Kolik lidí u nás už může mít protilátky proti koronaviru?
Testování na protilátky proti koronaviru u nás teď probíhá. Ale třeba v Rakousku, kde epidemie začala dřív, zjistili, že protilátky má zhruba půl procenta populace. To je nebezpečně málo, když mluvíme o tom, že nákaza se přestane šířit, až když je v populaci kolem 70 procent lidí s protilátkami. Musíme to brát, že jsme naprosto netknutá skupina lidí, a připravit se na to, že koronavirus tu s námi může být ještě dlouho.

Není už informační smršť o koronaviru pro lidi spíš škodlivá?
Jednoznačně ano. Já třeba média sleduji krátce a jen jednou denně, protože každou hodinu přicházejí nové zprávy a nová nařízení, dneska je to takhle, zítra zase jinak. Negativní důsledky pak vidíme i na našich pacientech, kteří mají jen mírné potíže, ale pod vlivem mediální masáže a internetu mají pocit, že už sedí hrobníkovi na lopatě.

Cítíte podporu veřejnosti?
Obrovskou. Lidé se začali ke zdravotníkům chovat slušněji, doufám, že ne přechodně. Když komunikujeme s pacienty a jejich rodinami, vnímáme mnohem větší stupeň vstřícnosti a snahu domluvit se. Dlouhodobě se snažíme o partnerský vztah s pacienty, to znamená, že pacient a jeho rodina jsou součástí ošetřujícího týmu a podílejí se na rozhodování o diagnostice a léčbě, a v současné době se nám to daří lépe než jindy.