„Jsem pyšný na to, že tito lidé ukázali svou odvahu a šli vstříc nebezpečnému pachateli při záchraně dalších lidských životů. Jakub Krygel utrpěl zranění, se kterým se ještě teď léčí. Jsem přesvědčen, že to neovlivní jeho pohled na práci policie a pevně věřím, že se po uzdravení vrátí do služby. Také Dana Kramplová zůstává také v našich službách,“ prohlásil při slavnostním předávání ocenění policejní prezident Tomáš Tuhý.
Dvaačtyřicetiletý policista Jakub Krygel se ocitl 24. listopadu tváří v tvář smrtelnému nebezpečí. Ve Vodňanech ho napadl muž s nožem ruce. Přesto, že útočník policistu bodl, Krygel zachoval chladnou hlavu, použil služební zbraň a agresora zneškodnil (více čtěte zde).
Máte rodinu a děti. Jak reagovali na to, co se stalo ve Vodňanech?
Řešil jsem s naším psychologem, jakou formou jim mám celou událost podat. Rodina mě podržela a děti, myslím, to nějakým způsobem pochopily. Snaží se mě podpořit i kolegové včetně vedení. Dostal jsem odbornou a morální pomoc. Ihned po zákroku jsem měl k dispozici psychologa.
Neuvažoval jste, že byste odešel po této zkušenosti od policie?
Ne, chci u policie zůstat.
Jako policista jste byl dopředu na podobné situace připravovaný. Když jste se ale do ní opravdu dostal, bylo to těžší, než jste čekal?
Možná si zatím to, co se stalo, vlastně nepřipouštím. Občas se k samotnému zákroku vrátím, něco mi probleskne hlavou, ale zatím to neřeším. Snažím se to vytěsnit, i když nevím, jestli se mi to někdy úplně podaří.
Dá se vůbec popsat, co vám ve chvíli, kdy na vás útočil muž s nožem, probíhalo hlavou?
Cítil jsem se v úzkých a neviděl jsem jiné řešení, tak jsem udělal, co jsem udělal. Není to nikdy jednoduchý zákrok. Ani nevím, jestli na to mám být hrdý.
Na místě s vámi zasahovala kolegyně. Měl jste pocit zodpovědnosti i za ni? Sice policistka, ale stále je to žena...
V tomto případě nebyl čas přemýšlet nad těmito věcmi. Útočník zareagoval bezprostředně po našem příjezdu. Jsem samozřejmě rád, že se jí nic nestalo.
U policie pracujete už dvaadvacet let. Ocitl jste se někdy v podobně nebezpečné situaci?
Sloužil jsem v Praze, zažil jsem tam složité zákroky, ale vyloženě v ohrožení života jsem ještě nebyl. Toto bylo nejzávažnější z toho, co jsem kdy zažil.
Změnilo to, co jste prožil, váš pohled na život?
Jsem rád, že žiji, vážím si chvil s rodinou a užívám si teď o to víc předvánočního času.
