Novelu přichystalo ministerstvo zemědělství a chce tak reagovat na jinou novelu, kterou poslanci schválili loni na podzim. Ta počítala právě s dokládáním částí zvěře, ale i s tím, že by plán lovů stanovovaly samy obce s rozšířenou působností. MF DNES se dotazovala jihočeských myslivců, ti reakci v podobě ministerské novely vítají.
„Pro myslivce to bude jednodušší než odevzdávat takzvané markanty, tedy například slechy nebo spodní čelisti. Je tu ale jeden problém, že ne všichni myslivci mají chytré telefony. Pro ty starší to bude, minimálně ze začátku, s focením a posíláním úlovků drhnout,“ předpokládá Václav Zumr, předseda Okresního mysliveckého spolku České Budějovice a lesní znalec.
Myslivec bude muset úlovek nafotit a snímek odeslat do 24 hodin mysliveckému hospodáři, který ho po kontrole přepošle obci k evidenci. „Jak to budeme řešit, se teprve ukáže. Když uloví někdo s tlačítkovým telefonem, bude muset zavolat někomu, kdo by mu to přijel vyfotit. Podrobnosti budeme znát, až se k novele budou schvalovat vyhlášky,“ přidává Zumr.
Podle Romana Urbance ze společnosti Agrowald z Rožmberka nad Vltavou, která se myslivostí zabývá, si budou muset režim fungování nastavit jednotlivé spolky. Myslivecký hospodář nebo někdo pověřený bude muset technologicky méně zdatné kolegy zaškolit nebo jim pomáhat.
„Elektronická dokumentace může být pro starší myslivce oříšek, ale doba jde dál, s tím se nedá nic dělat. Donášet uříznuté slechy nebo nohy je z veterinárního a hygienického hlediska složité a neodpovídá to 21. století,“ míní Urbanec.
Podle současných zákonů musí myslivci jednou měsíčně odevzdávat papírové hlášení o lovu. „Oproti tomu bude aplikace v telefonu a elektronická evidence administrativně jednodušší, levnější a prakticky stále aktuální,“ konstatuje ministr zemědělství Miroslav Toman. Novela nyní poputuje do sněmovny.
Výměr honitby by měl zůstat 500 hektarů
Systém evidence myslivosti má také shromažďovat informace o škodách způsobených zvěří, které bude státní správa vyhodnocovat a popřípadě zasáhne do mysliveckého hospodaření. Může například nařídit zvýšení lovu, když bude les nadměrně poškozený. Pokud nebudou myslivecké spolky plány plnit, hrozí jim pokuta až 200 tisíc korun.
„Novela prospěje v tom, že by časem mělo dojít k souznění vlastníků ploch s myslivci, stav zvěře by měl být úměrný životnímu prostředí a mělo by se efektivněji bránit škodám na lesním i zemědělském majetku,“ věří Václav Zumr.
Oproti novele z loňského podzimu vidí myslivci výhodu také v tom, že plánování lovu nepadne na rozpočty obcí. Vycházelo by z pětiletých posudků pro každou honitbu zvlášť. Podle propočtu ministerstva zemědělství by si takový proces vyžádal při 5 700 honitbách v Česku přes 1,7 miliardy. Podle ministerské novely však bude skutečný stav lesa zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů spadající pod stát.
„Teď už musíme jen doufat, aby odborně a relativně slušně zpracovanou novelu poslanci nepřetvořili v nedokonalý polotovar. Někdo chce tlačit na snížení minimální výměry honitby z pěti set hektarů na půlku, což by vedlo ke zhroucení státní správy myslivosti na pověřených obcích,“ tuší Urbanec.
„Snižování vyměry honiteb je nelogické“
S požadavkem na snížení výměry, která v novele zatím není, mají přijít nevládní organizace při druhém sněmovním čtení. „Při českém způsobu hospodaření je snižování výměry honiteb nelogické. Zvěř má větší nároky než žít na tak malé ploše, je třeba uvážit velkoplošné hospodaření našeho zemědělství,“ vysvětluje Václav Falada, předseda Okresního mysliveckého spolku Tábor.
Jihočeští myslivci se shodují, že letošní škody způsobené spárkatou zvěří nejsou mimořádně. „Škody od vysoké jelení zvěře klesají, její stav rapidně ubývá. Na jihu Čech se nyní nachází jen v oblastech u hranic s Rakouskem. Co se týče srnčí zvěře, ty škody jsou na stejné úrovni jako každý rok. I její stavy však podle statistik klesají,“ objasňuje lesní znalec Václav Zumr.
Roman Urbanec dodává, že škody od divočáků v zemědělství zůstávají vysoké. „Díky dotačním titulům od ministerstva zemědělství to vypadá, že se bude lovit více divočáků, což škody sníží. Ale na velkých lánech není šance s nimi bojovat,“ uvádí.
