Na rozkopané a rozježděné louce na okraji Budějovic leží potrubí. Kolem nikdo, práce stojí. A takový obrázek se na stavbě horkovodu z Temelína do Českých Budějovic už dlouhé týdny nemění.
Rozestavěných je přitom hned 2,5 kilometru směrem k temelínské elektrárně. Důvod, proč tam nikdo nedělá, jsou peníze. Tedy hlavně ty, na které měsíce marně čekají subdodavatelské firmy od generálního dodavatele nákladné akce.
MF DNES už loni v září jako první informovala o zpoždění projektu za stovky milionů korun. Horkovod měl přitom teplo do domácností na českobudějovická sídliště dodávat už od podzimu 2020. Teď redakce zjistila, že se od té doby potíže jen prohloubily.
Zásadní komplikace přiznává zhotovitelská společnost Tenza a komentuje je i ČEZ jako investor akce. Tenza dokonce už v srpnu požádala o vyhlášení moratoria za pomocí zákona Lex covid, tedy o odklady splatnosti.
„Došlo k posunu platebních milníků na některých významných projektech,“ uvedla mimo jiné za Tenzu Barbora Vraná, vedoucí oddělení propagace. Zjednodušeně to znamená, že společnost nezaplatila za některé práce na výstavbě tepelného napáječe – horkovodu a pak také na výměníkových stanicích přímo v elektrárně.
Výsledek je takový, že jsou z toho milionové dluhy, podle dostupných informací jde dokonce o desítky milionů, kdy na peníze čekají subdodavatelské společnosti. MF DNES to potvrdil i zástupce jedné z takových firem. „Na peníze stále čekáme,“ uvedl s tím, že v pracích nyní nepokračují.
Lidé se o teplo bát nemusí
Minimálně od léta se snažila Tenza situaci řešit, jenže marně. „Bohužel ani za podpory a spolupráce věřitelů, bankovních institucí a dalších dotčených stran se po několika měsících intenzivních a náročných vyjednávání nepodařilo nalézt variantu přijatelnou pro obě strany,“ konstatovala Barbora Vraná.
Nyní vedení společnosti vyhodnocuje další možnosti řešení. „Podání insolvenčního návrhu je jednou z možných variant,“ potvrdila.
ČEZ následně upřesnil, že z celkových 26 kilometrů potrubí je hotovo 17 kilometrů, rozpracovaných zůstává 2,5 km.
„Vzhledem k přerušení prací ze strany dodavatele nemůžeme termín dokončení předjímat,“ zmínil Marek Sviták, mluvčí Jaderné elektrárny Temelín.
Práce jsou aktuálně zastavené. „Důvodem jsou problémy dodavatele stavby, společnosti Tenza, které odůvodňuje především pandemií koronaviru a s tím spojenými problémy s dostupnými kapacitami a financováním,“ vysvětlil Sviták. Koronavirus a s tím spojené potíže uvádí i samotná Tenza.
„Naší prioritou je dokončit projekt při dodržení všech zákonných i smluvních požadavků,“ navázala Barbora Vraná. ČEZ zdůraznil, že on řádně a včas plní všechny závazky podle smlouvy. Detaily, jak hodlá zpoždění a přerušení prací s Tenzou řešit, zda bude požadovat například penále, neuvedl. „To nemůžeme komentovat,“ dodal Marek Sviták.
Pro samotné obyvatele krajského města tento obrovský problém naštěstí neznamená nic. Topení budou mít horké tak jako tak a Teplárna České Budějovice jim bude dodávat stejně jako doposud. Ani jí však samozřejmě nejsou tyto komplikace lhostejné.
Třetí nejdelší v České republice
Přivaděč z Temelína bude třetí nejdelší v České republice, 34 kilometrů měří teplovod mezi Elektrárnou Mělník a Prahou, o čtyři kilometry méně má potrubí mezi Opatovicemi a Chrudimí.
Temelín už 20 let ohřívá i Týn nad Vltavou. Díky tomu tam mohli zrušit například 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny, město tak patří mezi oblasti s nejčistším vzduchem v jižních Čechách.
Potrubí mají být dvě, druhé je takzvaná vratka z Budějovic. Obě budou minimálně 1,3 metru pod zemí. I přes mimořádnou délku předpokládají odborníci minimální tepelné ztráty, chtějí je omezit na úroveň kolem tří procent. V zimě bude do Budějovic proudit voda až o teplotě 140 stupňů Celsia, v létě bude stačit 90 stupňů. Ohřívat má domácnosti zejména na sídlištích Vltava, Šumava, Máj a na Pražském předměstí.
Smlouvu o dodávkách tepla podepsaly ČEZ a Teplárna České Budějovice na konci roku 2018. Podle ní bude jihočeská elektrárna dodávat teplo krajskému městu minimálně dvacet let. Životnost samotného potrubí je ještě delší. Kolik stavba stojí, nikdo přesně nesdělil, ale odhady byly více než miliarda korun.
Počítá se s tím, že Temelín pokryje zhruba 30 procent českobudějovické výroby tepla. Zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů.
„Temelín bude fungovat prakticky jako jeden z výrobních zdrojů českobudějovické teplárny, zákazníci tedy vůbec nic nepoznají. Temelínské teplo přijmeme v centrální předávací stanici na Vltavě a dál ho rozvedeme prostřednictvím naší distribuční soustavy,“ vysvětlil už dříve Tomáš Kollarczyk, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.
1. srpna 2019 |
