Změna se týká katastrů deseti obcí, jejichž starostové už mají roky zkušenosti se žádostmi o výjimky ke stavění v zakázaném pásmu. Týká se to například Purkarce, Dobřejovic, Litoradlic, Kostelce či Poněšic.
Podle architektky Lenky Holubové ze stavebního úřadu v Hluboké nad Vltavou je zájem o přístavby stávajících objektů dlouhodobý. „Většinou žadatelé výjimky od kraje stejně dostávali. Nová vyhláška administrativu zjednoduší,“ myslí si Holubová.
Instituce daly kladné vyjádření
Nová stavební uzávěra má přesto limity. Její hranice vedou po kótě 374,6 metru nad mořem, což je výška stoleté vody. Přístavby domů nebo chat v této zóně mohou být maximálně do deseti procent stávající plochy objektu. Naproti tomu nástavby nejsou omezené.
Výjimka v uzávěře, to znamená možnost stavby, platí také pro strategické státní projekty, pro údržbu památek a rozvody energií. V návrhu kraj píše, že je třeba zohlednit současné životní trendy a nároky a umožnit obyvatelům přiměřený rozvoj jejich zájmů.
„Návrh vyhlášky schválila rada kraje. Je to veřejností hodně sledovaná a citlivá záležitost,“ uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí a rozvoj František Talíř.
Návrh už prošel připomínkovým řízením, všechny instituce se k němu vyjádřily kladně. Kraj zamítl pouze žádost jednoho chataře v katastru Kostelce, který chtěl změnu samotné hranice stavební uzávěry.
Opatření se týká hlavně majitelů rekreačních objektů, většina z nich vznikla v minulém století. Vodní nádrž hojně využívají rybáři a výletníci na malých lodích.
Původní stavební uzávěru vydal českobudějovický okresní národní výbor v únoru 1980, tedy v době, kdy československá vláda rozhodla o výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Hněvkovická přehrada budovaná jako zásobárna technologické vody později zaplavila desítky stavení.
Pod vodou zmizela část Purkarce a kus vysídlené obce Jaroslavice založené v roce 1382. Domy u řeky, jež jsou dnes na dně přehrady, se stávaly častou zastávkou vorařů. Místní obyvatelé je museli opustit před 35 lety, tedy v roce 1988.
Původní stavební uzávěru vydal českobudějovický okresní národní výbor v únoru 1980, kdy československá vláda rozhodla o výstavbě Temelína.
