Příliš velká očekávání, nebo špatná rozvaha či pokusy o podvody? Pokud by se naplnily představy jihočeských politiků, jak prezentovali některé projekty s předpokládanými dotacemi od Evropské unie, vypadal by dnes kraj poněkud jinak.
Příklad? Na Jihočeském letišti České Budějovice už dávno přistávají a vzlétají velká dopravní letadla, v budějovické městské části Čtyři Dvory kvete na místě bývalých kasáren luxusní zahradní město se sportovišti a kulturními centry.
V Budějovicích vozí turisty koněspřežka a řeka Vltava je splavná pro výletní parníky až do Prahy a opuštěná kasárna v Písku, Táboře a jinde v kraji se změnila na sídliště nebo domy pro seniory. Břehy lipenské nádrže spojuje most a na Smrčině dovádějí na sjezdovkách lyžaři.
Co se to ale s očekávanými příspěvky v eurech stalo? „Primátor musí být vizionář, ne jenom údržbář,“ řekl v jednom z dřívějších rozhovorů pro MF DNES k městským projektům českobudějovický politik Juraj Thoma.
Dnes k tomu dodává: „Některé projekty, jako zahradní město, zastavila ekonomická krize.“
V rovině vizí skončily některé další obří projekty. Třeba obnovení koněspřežky. Pokulhává dostavba letiště, splavná Vltava se zarazila v Týně nad Vltavou. Důvody jsou ve skutečnosti i v době ekonomické konjunktury stejné. Nezájem Evropské unie.
Na pozemcích po bývalých čtyřdvorských kasárnách, které dostaly Budějovice v roce 1998 od státu zdarma, mělo vyrůst podle projektu pořízeného za 15 milionů korun městečko pro čtyři tisíce obyvatel.
Zadání dostaly firmy Mane a PMH. Do roku 2008 tu měly vyrůst až dva tisíce bytů včetně občanského vybavení. Spojnice mezi ulicemi Strakonická a Milady Horákové měla vést v tunelu. Do toho obchody, poliklinika, sportoviště, cyklostezky, plovárna, zeleň a další benefity.
Projekt za tři miliardy korun se zastavil, aniž se vůbec rozjel. Očekávané peníze z Evropské unie nepřišly, město totiž po četných konzultacích o ně z opatrnosti ani nepožádalo. I když na počátku s nimi počítalo.
Další z neúspěšných plánů, jako obnovení bývalé koněspřežky, už nikdo ekonomickou krizí neobhajuje. Zde se spoléhalo tehdejší vedení radnice na takzvané norské fondy EU, které dotovaly památky. Jediné, co vizionáři nakonec představili obyvatelům města, byl model několikametrové dráhy na náměstí. Bez unijní dotace ale dráha ztratila smysl.
Jiné plány zase narušil audit evropské komise, která v nich viděla víc soukromý byznys než veřejný zájem. To platí například o letišti, splavnění Vltavy nebo rekonstrukci budějovické čistírny odpadních vod, která patří soukromému subjektu.
U letiště přišli vlastníci Jihočeský kraj a město České Budějovice o 414 milionů korun dotace, která dodnes chybí a je příčinou zpoždění. „Z hlediska udržitelnosti považujeme tento projekt za problémový,“ napsala v hodnocení evropská komise.
Podobně jako u splavnění Vltavy, které má přijít ve finále na minimálně pět miliard korun. Z dotačních fondů Unie se podařilo investorovi získat pouze necelou miliardu na první dva úseky z Budějovic na Hlubokou a na vybavení jezů na Hněvkovické přehradě.
„S další podporou od Evropské unie už nepočítáme,“ sdělil nedávno za investora zástupce ředitele Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.
U tohoto díla vytkl Evropský účetní dvůr Česku nehospodárné investice týkající se například výstavby přístavišť pro malé a soukromé čluny. Přitom se podle něj nenaplnil hlavní záměr, to znamená splavnost pro nákladní dopravu.
Podvody, pokuty a audity
Kromě nereálných nadějí na evropské dotace se vyskytly stovky drobných i větších podvodů kolem dotací. Některé stavby jen těsně přežily audity, jiné jsou ostudou a jejich investoři museli v lepším případě peníze vracet, v horším skončili ve vězení.
Problém má například Relaxační a regenerační centrum Hluboká nad Vltavou, dnes Wellness Hotel Diamant, které policie podezřívá ze zneužití evropské dotace. Podezřelých z podvodů je pět jeho manažerů, podle obvinění neoprávněně získali 50 milionů korun.
Jeden z podvodů už projednával soud. Byla to kauza táborské zoo, kde trest za neoprávněně požadovanou evropskou dotaci dostal její bývalý ředitel Libor Hrubý. Potřebnou garanci na stavbu relaxačního centra za 40 milionů korun kryl fiktivní smlouvou o své solventnosti, na podvod se ale přišlo ještě před vyplacením dotace.
Podle manažerů Regionálního operačního programu Jihozápad (ROP), přes které žádosti o příspěvky jdou, sice tento případ nepoškodil zájmy Unie, ale blokoval jiné žádosti, které mohly být vyhodnoceny kladně.
S ostudou skončila stavba hotelu v Libínském Sedle u Prachatic, kde projekt financoval muž z Táborska s dcerou. Od evropských fondů získali 13,5 milionu korun pomocí nepravdivých plných mocí informujících o jejich kapitálu. Zatajili, že jsou nesolventní.
Na některé nesrovnalosti v žádostech přišli auditoři ještě před vyplacením dotací. Právě kontroly jsou často postrachem žadatelů, tedy soukromých subjektů i obcí. Někdy je příčinou i neúmyslná administrativní chyba a hrozbou vysoká sankce za ni. To je případ třeba rekonstrukce Domova důchodců v Horní Plané nebo Domova pro seniory Staroměstská v Českých Budějovicích.
Složitý proces výběru žádostí o evropské dotace přitom semlel i samotné vedení ROP Jihozápad. Jeho ředitel a zástupce čelili šest let obžalobě ze zneužití evropských dotací. Detektivové se domnívali, že se seznamem žádostí o dotace nedovoleně manipulovali. Ačkoliv vyšetřovatelé zprvu vyčíslili škodu na více než 300 milionů korun, soud obviněné v roce 2016 obžaloby zprostil.
