Dlouhý most funguje dvacet let, jehlou na něm se protahují studenti

  • 0
Dlouhý most od architekta Romana Kouckého měří skoro sto metrů a výjimečně unese až 196 tun. Výročí otevření jednoho z hlavních symbolů Českých Budějovic připomenou přednášky i výstava. První Dlouhý most byl ovšem ve městě už ve 14. století.

Zas tak dlouhý není, přesto ho tak v Českých Budějovicích nazývají po staletí. V časech dávno minulých býval totiž jediným přes široké koryto řeky Vltavy a spojoval město se Čtyřmi Dvory. Byl také jedinou spojnicí s cestou na Písek a Plzeň.

Dlouhý most. V krajském městě i okolí ho znají snad všichni obyvatelé. Na konci příštího týdne oslaví kulatých 20 let života. Měl ale celou řadu předchůdců, na které už mnozí pozapomněli.

Historici upozorňují, že už v době začátků Budějovic právě v těchto místech lidé překonávali řeku po mostě. A z roku 1369 je první zmínka, kdy nese jméno Dlouhý.

„Nejdříve byl dřevěný, a tak ho museli často opravovat. V roce 1741 ho dokonce francouzská armáda spálila, aby tak zadržela rakouské vojáky,“ líčí historik Daniel Kovář v Encyklopedii Českých Budějovic.

První železný pak postavili podle návrhu Václava Koudelky v roce 1880. Stál na třech žulových pilířích a sloužil až do roku 1932, kdy ho nahradil vylepšený, který zvládl větší dopravní zátěž.

I ten nakonec přestal stačit. Když v roce 1998 začínala stavba dnešního Dlouhého mostu, musel starší ustoupit a přesouvali ho nejdříve o více než 18 metrů proti proudu. To byla tehdy velká atrakce pro mnoho obyvatel, kteří šestihodinové stěhování pozorovali.

Slavnostní otevření končilo diskotékou

Pak ovšem nastala ještě mnohem větší sláva. Na jedné straně už soustředěně postávaly mažoretky, kus od nich byli připraveni skauti se standartami, do toho hrála hudba a pak ještě vzácné okamžiky umocnily fanfáry.

Všemu přihlížely tisíce lidí, kteří už se nemohli dočkat, až se projdou tam a zase zpátky. Tak to vypadalo u Dlouhého mostu 28. října 1998.

Kromě projevů a stříhání pásky tehdy nechyběl ani ohňostroj a také ukládání dobových dokumentů do pamětní schránky, která je ukrytá a zabetonovaná v hlavici středního pilíře.

Už od začátku se dílo, které navrhl architekt Roman Koucký, obyvatelům, ale i lidem pravidelně dojíždějícím z okolí líbilo. Nicméně se našla i řada těch, kteří si nejdříve museli na novou dopravní stavbu zvyknout, než ji přijali za „svou“.

To dnes už Dlouhý most k Českých Budějovicím neodmyslitelně patří, spousta občanů je na něj hrdá a stal se jedním z hlavních symbolů města. Navíc zlidověl natolik, že se k němu váže i jedna především studentská tradice.

Party středoškoláků i vysokoškoláků se čas od času scházejí na mostě v místě pro chodce u takzvané jehly, jejímž uchem se pak protahují. Teprve potom mohou říct, že jsou „Budějčáci“. Také se traduje, že kdo proleze na mostě, proleze i všechny zkoušky na vysoké. Nutno dodat, že s přibývajícími kily už se to každému nemusí podařit.

Chystá se výstava o historii

Ocelová konstrukce Dlouhého mostu je dlouhá 96,5 metru. Jeho běžná nosnost je 32 tun, výjimečná až 196 tun. Zajímavostí, jež upoutá na první pohled, jsou například velké odlehčovací oválné otvory. Pozitivně ho hodnotí i mnozí odborníci.

„Je jedním z mála budějovických mostů, na kterých spolupracovali architekti a inženýři. Město na něj vypsalo architektonickou soutěž, což se tu nikdy předtím ani potom u takové stavby nepovedlo. Vítězný návrh od Romana Kouckého poměrně dobře spojuje estetické i technické požadavky. Po dvaceti letech se dá říci, že se stal jedním ze symbolů města,“ zhodnotil architekt Miroslav Vodák ze spolku CBArchitektura.

A kladně ho hodnotí i fotograf, vydavatel a místní patriot Milan Binder.

„Na začátku jsem byl k této stavbě trochu skeptický, ale brzy mi sedla. Jako máme v Budějovicích spoustu věžiček a pak tu naši Černou věž, tak je zde spousta mostů, ale ten Dlouhý je top. I když i ostatní jsou krásné a hlavně zkracují vzdálenosti a přibližují lidi,“ řekl Binder, který rovněž vydal knihu o mostech.

Teď ve spolupráci s kolegy ze spolku CBArchitektura a kavárnou Lanna připravuje výstavu o historii a stavbě s řadou zajímavých, dosud nepublikovaných fotografií. Připravena je i diskuse s tehdejším vedením města, architekty a stavaři.

„Fotografie budou vystavené v kavárně Lanna, která je právě poblíž Dlouhého mostu. Uvnitř bude šest velkoplošných snímků, které nabídnou pohled do historie, a ve vedlejším prostoru jich bude dalších čtrnáct ze samotné stavby,“ přiblížil Binder. Protože se most slavnostně otevřel 28. října, je i nyní zahájení výstavy naplánované na státní svátek u příležitosti vzniku Československa, tedy na poslední říjnovou neděli.

Pamětníci vzpomínají, že po otevření mostu lidé neustále přecházeli sem a tam, a testovali ho tak vlastní vahou. Součástí byla i světelná show na symfonickou báseň Vltava od Bedřicha Smetany, pak se z akce stala trochu improvizovaná diskotéka u břehu Vltavy.

Ne každý si pamatuje, že původně byl most, který je součástí Husovy třídy a spojuje levou a pravou část města, trochu jiný. Tedy vozovka byla jinak uspořádaná. Její součástí byly i cyklopruhy.

„Tehdy to bylo hodně odvážné a průlomové, na úrovni měst jako Vídeň nebo Kodaň. Kvůli kapacitě řadicích pruhů nedaleké křižovatky na Dlouhé louce ale poměrně brzy došlo k odstranění těchto cyklopruhů a tento problém dodnes nikdo nevyřešil,“ upozornil Vodák.

Roman Koucký chtěl podle něj vytvořit především městský most, který by redukoval dopravu na vjezdu do Husovy třídy. „Což by měla být svým charakterem městská ulice, a ne tranzitní průtah. Samozřejmě v té době nepředpokládal, že po dvaceti letech nebudou mít Budějovice ani dálnici, ale ani žádný další most přes Vltavu,“ navázal Vodák.

Místo je dlouhodobě jedním z dopravně nejvytíženějších v Českých Budějovicích a každý den tudy projede více než 20 tisíc vozidel.

Je to dané i tím, že přes Vltavu vedou dále už jen dva mosty na jihu a severu města a dlouhodobě se mluví o tom, že je potřeba vybudovat další. Poslední návrhy o přemostění s vyústěním u nemocnice se však přes odpor některých obyvatel prozatím nepodařilo prosadit.

„Určitě by měly vzniknout další mosty v trase severní spojky a jižní tangenty. Tyto silnice mají sloužit především k napojení celé budějovické aglomerace na dálnici. Pak je otázka, kde by měly stát další mosty pro vnitroměstskou dopravu, ať už jde o auta, MHD, nebo pěší a cyklisty. V územním plánu je to prostor u výstaviště a pak u papíren,“ dodal Vodák.