Za 50 let už nebudeme řešit, jestli tady poroste smrk, nebo buk, ale jestli tady přežije člověk. Veškeré negativní jevy spojená s globálním oteplováním nabírají takovou rychlost, že i dnešní padesátníci ještě budou muset naprosto změnit svůj způsob života.

Ale Češi si nakoupí letenky na Zanzibar a Mauricius a stráví příjemné svátky, že?

Cp udělají Češi je dočista jedno. Dneska záleží jenom na tom, co udělá Čína.

Lestostep z toho neudelal kurovec, ale clovek. Obnova uplne vykaceneho lesa trva dele, nez "mrtveho lesa". Chybi tam stin, chybi tam x pater dalsich rostlin, chybi tam zvirata, pudu nechrani nic proti erozi (asi nejvetsi problem), chybi tam hnijiici drevo, ze ktereho se tvori lesni puda.... Takhle se tam les v puvodni kvalite vrati za par set let. Ale za to z toho bylo par korun za KPZtky. Skoda.

Pokud to zavčas osází vhodnou kombinací dřevin, pak nemáte pravdu.

Možná nebylo lepšího dřeva než smrku, ale to už neplatí. Klima se mění v jeho neprospěch a přinejmenším dalších sto až dvě stě let bude měnit, i kdyby už zítra došlo k nemožnému obratu dlouhodobých trendů.

Ať si nepoučitelní soukromníci sázejí pořád dokola smrky, ať lkají, že jim je nepochopitelně sežral nějaký škůdce, ať se dál modlí, že sucho pomine. Jejich věc. Ale neměl by to pak kompenzovat daňový poplatník.

a znova vysazi smrk...

Lépe smrk, než nic a pokud smrk ve směsi s jinými druhy dřevin, pak jedině dobře.

Blaboli se o tom, ze smrkove monokultury jsou zranitelen cca uz 20 let. Na tomto dezinformacnim platku neustale opakuji zdejsi pisalkove, ze se bude vysazovat vice listnacu.... ale realita je porad stejna

Hloupě kopete do novinářů, kteří ale jen informují o tom, co říkají politici.

Kůrovec s sebou nosí motorovou pilu? Zajímavé...

Co jsem tak v posledních letech viděl v různých oblastech, tak to na mě spíš působí, že kůrovec je záminkou pro rychlé vytěžení zdravého, mladého lesa a schrábnutí dotace. Např. u nás za humny udělali paseku 100 x 300 m. Pár metrů vedle jsou už roky stromy evidentně napadané, ale na místě kam se nedostane stroj... a ty tam nechali. Stejně tak na mýtinách nechávají roky ležet odpad včetně kůry. Ani jedno mi nepřijde jako boj s kůrovcem.

Harvester od Unilesa musí udělat 600-800 kubíků denně. Tady jde o ekologii a zisk. Nikoliv o les.

Peter Wohlleben: Moudrost lesa

Objevil, že nejlepší školou je sama moudrost lesa. Mladý Peter Wohlleben toužil po tom, aby mohl chránit přírodu. Vydal se na lesnickou dráhu, kterou si v mladickém idealismu s ochranou lesa a prostředí spojoval. Brzy se ale dostal do konfrontace s vysazováním plantáží jehličnanů a s průmyslovým přístupem k lesu zaměřeným na těžbu dřeva a dobrou ekonomickou bilanci, která ale podle něj jen ničí půdu, kvalitu lesa i celý ekosystém. Setkal se s opakováním podle něj nefunkčních postupů, které končí třeba i kůrovcovou kalamitou. Za ní nevidí ani tak vnější příčiny jako globální klimatickou změnu, ale spíš špatnou péči o les. Jak píše: „Plošné napadení kůrovcem či housenkami motýlů prozrazuje, že zde došlo k narušení ekosystému. Pozorný hajný by měl být za toto varování vděčný, znovu zvážit své dosavadní konání a v případě potřeby učinit nutnou změnu.“

Problém je, že Petere Wohlleben je stejný případ jako třeba Michel Odent v porodnictví. Samozřejmě, že má pravdu. Ale většině je to jedno protože jí padesát let lili do hlavy něco jiného.

Pán z článku říká, že kromě smrků namíchá i nějaké douglasky, zdá se, že se pomalu učí.

Nepůvodní douglasky místo původních jedlí je ekologické, nikoliv přirozené.

Vysazuje po kůrovcové kalamitě nové stromky, a pro jistotu opět smrky.

Jistě to budou smrky. Není totiž lepšího dřeva.

Stačí trochu myslet a uvědomit si že lesy nejsou státní, ale soukromé. A jako každý má majitel les z důvodu profitu.

Nebo si snad myslíte, že ti co mají pole a na nich pěstují plodiny pouze proto že chtějí. Nikoliv, prostě musí se na tom uživit.

Stejné je to s lesem. To že si stále mnoho lidí v komunistické ČR myslí, že může kam chce a v lese si dělat a sbírat co chce, ještě neznamená že je to dobře.

Stačí se zeptat truhlářů a stavebníků jaké dřevo potřebují. Jestli rovné, pružné a pevné smrky. A nebo zkroucené, křehké a smolné jiné dřevo. A takové otázky vypěstujeme buky nebo duby, to je všechno na 200-300 let. A ty sázeli pouze "páni" jako solitéry. Pouze nejbohatší Lichnštejni měly bukové lesy na Břeclavsku, a stejně o to přišli!