Potřebujete na vybudování zimní zahrady stavební povolení? Jak kde... Některá města (a jejich stavební úřady) totiž berou zimní zahradu jako stavbu, jiné zase ne. Ze všeho nejdřív se tedy vyplatí navštívit příslušný úřad s dotazem, protože ve většině případů budete potřebovat nejméně stavební ohlášení. A vždy byste měli mít vypracovaný statický výpočet kvůli zatížení střešní konstrukce.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Tu zatěžuje nejen zasklení, ale také vnější vlivy, z nichž nejvýznamnější roli hraje sníh. Na základě sněhové mapy ČR tak musíte ke statice dopočítat zatížení sněhem (podle oblasti: běžně 50 až 150 kg/m2, ale v horských oblastech až 400 kg/m2).
Pro zjednodušení administrativy se nabízí možnost takzvaného zkráceného stavebního řízení za pomoci autorizovaného inspektora.
Ze zákona není nutné stavební povolení ani ohlášení pro jednopodlažní nevytápěné budovy bez pobytových místností či hygienických zařízení do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, třeba pro zahradní domek nebo dílnu. Ohlašovat se nemusí ani samostatně stojící zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 plochy.
Stavební příprava
„Než začnete stavět vlastní zimní zahradu, je třeba předpřipravit řádnou základovou desku, která by ideálně měla být armovaná železnými pruty,“ připomíná Ing. Miroslav Culka, obchodní ředitel jihlavské firmy Dafe-Plast.
Terasová střecha nabízí vnitřní nosnou konstrukci z jakostního hliníku a možnost instalace protisluneční ochrany či bočních ochran proti větru.
„V přední části by měl být základový pas vybavený hydroizolací a tepelnou izolací. Vyztužená přední část desky navíc účinně přenáší zatížení střechy. Čím strmější je sklon střechy, tím je toto zatížení větší,“ dodává Miroslav Culka.
Zimní zahradu lze vybudovat buď současně se stavbou domu, nebo připojit ke stávajícímu. Varianta výstavby současně s domem je ideální. Administrativní i stavební příprava je pak podstatně jednodušší a ve výsledku levnější. Navíc odpadnou problémy s dodatečným kotvením konstrukce k rodinnému domu a se ztíženým přístupem k místu realizace.
Orientace
Zimní zahrada zcela na sever? To se hodí tak nanejvýš pro umělecký ateliér nebo pěstování stínomilných rostlin, neměla by prakticky žádné slunce. Takže na jih? To také není šťastný nápad: Za letního poledne a v brzkém odpoledni se v takovém prostoru doslova „uvaříte“. Ideální je nasměrování na jihovýchod nebo naopak pootočení co nejvíce k západu.
Zimní zahrada obrácená k jihu vám nabídne dostatek tepla i světla po celý rok, ale vyplatí se zvolit speciální reflexní skla nebo vhodnou stínící techniku. Zimní zahrady orientované na sever bývají chladné a stinné, ale díky termoizolačnímu sklu a speciální tepelné izolaci stěn i podlahy se mohou rovněž proměnit v příjemné zázemí.
Zimní zahrada s otevřenou posuvnou střechou. Elektricky otvíraný posuvný systém zastřešení má elektronické ovládání. Rozměr 650 × 440 cm, cena realizace 577 000 Kč.
Orientace na východ vám zaručí rána zalitá sluncem a pokud použijete speciální zasklení, teplo se udrží až do odpoledne. Pro většinu lidí však bude nejlákavější západní orientace, která nabídne pohodové posezení s teplem i světlem navečer.
Materiál
Na materiálu konstrukce se rozhodně nevyplatí šetřit. Nejčastěji padne volba na hliník: je pevný, trvanlivý a ne náročný na údržbu. Především esteticky mu konkuruje dřevo, které ovšem vyžaduje opravdu poctivou údržbu. Cenově jsou oba materiály srovnatelné.
Výplňové prvky do svislých částí zimní zahrady lze osaditi jako plastové. Pro konstrukci střechy je však plast krajně nevhodný. Hlavními nevýhodami polykarbonátových střech jsou barevná nestálost, kondenzace vlhkosti uvnitř komůrek (hrozí vznik plísní či mechů) a hlučnost při dešti, větru i změnách teploty.
Zimní zahradu lze ovšem vyrobit také v „ekonomické“ variantě: střecha a přední statické nohy z hliníku (vše samonosné), zatímco boční výplně mohou být z plastu.
Střešní systém
Kvalitní profily střešní konstrukce musí zajistit odvod vnitřního kondenzátu. Důležitý prvek tvoří okapový žlab se svody, které odvádějí vodu ze střechy pryč, ideálně v systémovém řešení.
Nejlepší variantou je dvouúrovňový žlab, který má ve dně vedenou drážku pro topný kabel. Ten zajistí, že v zimě voda ve žlabu nezamrzne, ale bude odváděna tak, aby se netvořily led ani rampouchy.
Žlab je uzpůsobený i k odvodu kondenzátu, vody vniklé mezi profil a sklo. Navíc může mít žlab speciální tvar se sníženou přední hranou, aby voda nemohla přetékat směrem dovnitř, nýbrž jedině ven. Hodí se i další detail: koš proti listí, který zabraňuje ucpání žlabu.
Zasklení
Pro správné fungování zimní zahrady je klíčová kvalita okenních výplní. Vnější sklo by mělo být kalené, aby se maximálně zvýšila odolnost proti kroupám, padajícímu sněhu nebo uvolněné tašce ze střechy. Vnitřní sklo se hodí mít bezpečnostní a především se zvýšenou izolační schopností, aby bránilo přehřívání zimní zahrady.
Časté a osvědčené řešení představuje fólie Heat Mirror, která se používá i pro pasivní domy. Zasklení je možné ze standardních dvojskel nebo trojskel, popřípadě v kombinaci s bezpečnostním sklem. U zimní zahrady orientované k jihu se vyplatí průhledné protisluneční sklo.
Jak rychle, za kolik?
Montáž běžné zimní zahrady (půdorys do 16 m2) na základovou desku by neměla trvat déle než tři dny. Vliv může hrát počasí, přístup k místu stavby, atypický tvar nebo její umístění v patře.
A cena? Záleží na vaší peněžence. Nejzákladnější model (obdélník 3 × 2 metry, konstrukce z bílého plastu, izolační dvojskla) můžete pořídit už od 150 000 korun, rozsáhlá zimní zahrada z hliníku či dřeva vás přijde klidně i na milion.
Za příznivého počasí se dá zimní zahrada zcela otevřít. Nejjednodušší způsob představují shrnovací čili zlamovací dveře Nabízejí jak částečné, tak i úplné otevření. Při úplném „zlomení“ dveřních křídel (v tomto případě k vnitřní stěně, ale lze i ven) dosáhnete důsledného propojení domu se zahradou.
Výhody zimních zahrad
|
Další zajímavé články a návštěvy najdete v časopise Domov.
