Zdařilá a současnému bydlení přizpůsobená kopie původního stavení, které tu...

Zdařilá a současnému bydlení přizpůsobená kopie původního stavení, které tu stávalo od poloviny 19. století. Fasádu kryje dřevěný plášť s laťováním, na sokl a zpevněné plochy byla použita místní žula. | foto: Tomáš Dittrich

Ze staré chalupy zbyl jen kamenný roh. K němu postavili novostavbu

Kolemjdoucí si možná řekne, jak pěkné chalupy se kdysi stavěly na našich horách, případně pochválí dobrou rekonstrukci. Je to ale jinak, manželé Jiří a Renata koupili novostavbu, která je citlivou kopií více než sto let starého originálu.

Manželé milují moře a hory. Jiří je zakladatelem a majitelem cestovní kanceláře, procestoval velkou část světa a možná i díky tomu nedá dopustit na domov v Čechách. S Renatou a třemi dětmi roky jezdili na plachetnice, do přírody a na chalupy svých rodičů. Před časem se rozhodli pořídit si konečně vlastní.

Dříve než dům stál na pozemku
dřevěný zahradní altán. Stavitel
do něj nechal zavést vodu i elektřinu.

Na otázku, zda neuvažovali o stavbě či rekonstrukci venkovského domu svépomocí, Jiří s úsměvem odpovídá: „S klienty trávím na cestách až čtyři měsíce v roce, takže moc volného času nezbývá. Kromě toho nejsem vůbec manuálně zručný.“

Renata k tomu doplňuje: „Lákaly nás hory, nicméně volné pozemky na novostavbu v těchto regionech víceméně nenajdete. Staví se hlavně na zbytcích něčeho, co bylo zbořené.“

Zhruba dva roky podrobně sledovali situaci na realitním trhu, prohlíželi inzeráty, o víkendech objížděli nemovitosti, které byly na prodej, a připomínají: „Nic nás dlouho nenadchlo tak, že bychom si spontánně řekli, to je ono. Pokaždé bychom museli přistoupit na velký kompromis. K domům patřil často malý pozemek, na nějž bychom si postavili tak akorát lavičku. Někteří majitelé je nabízeli dokonce bez potřebné dokumentace.“

Vzduch je príma a to klíma…

Při hledání manželé cílili naJizerky. Kromě toho, že mají tyto hory ze všech nejraději, důvodem byla i praktická stránka, bydlí totiž na kraji Prahy blízko výpadovky na Liberec. Vysněné lokality a rekreace se nakonec přece jen dočkali. Na realitním webu zachytili inzerát na rozestavěný dům v Janově nad Nisou.

Vzpomínají, že okamžitě volali a jeli se na něj podívat: „Stál na prudkém svahu rozestavěný a zasněžený. Prvně jsme tu zažili pocit, že jsme našli, co hledáme. Realitní makléř nám doporučil, ať počkáme a vše si raději prohlédneme se stavitelem. Napadlo nás aspoň se pozeptat nejbližšího souseda. Od něho jsme dostali výbornou referenci na stavební firmu a také doporučení, že pokud chceme dům koupit, máme to udělat ihned.“

Novostavba zapadá do krajiny a tvarem navazuje na originál. Okna v dřevěných rámech, na střeše falcovaná plechová krytina.

Po „komentované“ prohlídce ještě tentýž den poslali finanční zálohu společnosti kouzlohor.cz. Její majitel a stavitel Lukáš Brada prozrazuje začátek příběhu: „Šel jsem na procházku se psem a všiml si otevřených dveří chalupy. Zavřel jsem je a na internetu dohledal majitelku, která v té době už svěřila prodej realitce. Nemovitost jsem pořídil původně pro sebe, ale nakonec jsem ji nabídl k prodeji. Brzy jsem zjistil, že část parcely vlastní jiný majitel. Abych ji získal, musel jsem koupit celý ,balíček’ pozemků. Proto dnes k domu patří zhruba půl hektaru půdy včetně divoké horské louky a dvou jezírek.“

S úctou k tradici

Chalupu z druhé poloviny 19. století se vinou špatného stavu nevyplatilo rekonstruovat. Po její demolici zbyl jen kamenný roh a na původním půdorysu vyrostla nová, ale ve stejném tvarosloví.

„Kvůli komfortnějšímu bydlení bylo nutné upravit výšku stropů v přízemí i v patře. Dispozici jsme zcela změnili, zvenku jsme domu zachovali autentický vzhled. Venkovní plochy zpevňují kusy místní žuly. Půjde-li bývalá majitelka kolem, bude mít pocit, že vidí stejně barevný, jen ,opravený’ dům. Prosadit zelenou barvu fasády u CHKO nebylo snadné. Chtějí totiž všude hnědou. Bojoval jsem i o tvar a velikost střešních vikýřů,“ vypráví stavitel.

Prostor v horní části schodiště na galerii slouží k odpočinku. Křeslo z 50. let je repasované.

Konstrukce je vyzděná z Ytongu, dům zateplený a obložený smrkovými prkny a latěmi, odvětrávanou střechu pokrývá falcovaný plech. Okna jsou dřevěná včetně dvou falešných ve štítu, což je řešení kvůli ucelenému vzhledu fasády. Na vnitřní podlahy stavitel vybral keramickou dlažbu a vinylovou krytinu. Kromě rohu z kamene spojuje novostavbu s originálem starý sklep. Specializovaná firma navrhla pro zdvih jeho těžkého poklopu dokonce plynové písty (stejné jako u kufru auta).

Pitnou vodu majitelé berou z nového vrtu, odpadní vody jsou svedené do septiku se zemním filtrem. Dříve než dům vyrostl na parcele altán s přivedenou vodou a elektřinou. Lukáš Brada je totiž přesvědčený, že některé věci se musejí udělat rovnou, protože ve finále na ně nezbývají peníze. Dům si měli majitelé převzít kompletně hotový na klíč během podzimu.

Firma kouzlohor.cz přerušila v červenci práce, aby vyšla vstříc rodině, která se nemohla dočkat první letní dovolené. „V dnešní době nepotkáte často někoho, kdo je naprosto spolehlivý. Neměli jsme ani potřebu jezdit stavbu kontrolovat,“ chválí Jiří a Renata pokračuje: „Vždy když sem přijedeme, říkáme si, jaké jsme měli štěstí!“

Skoro na samotě u lesa

„Máme tu naprostý klid. Na horách známe i místa, kam lidi moc nechodí, a další taková vyhledáváme,“ říkají manželé a Jiří k tomu pobaveně dodává: „Když si dnes chcete užít třeba Jizerku bez lidí, musíte přijet v listopadu v úterý v šest večer, když prší.“

Interiér domu volně navazuje na atmosféru horských chalup, není však prvoplánově rustikální. Lukáš Brada jej zařizoval moderně a s přesvědčením, že všechno si spolu musí „povídat“, promýšlel každý sebemenší detail.

Z místnosti mají majitelé výhled na dominantu Jizerských hor. Kuchyňská linka s podsvícenými skříňkami je vyrobená na zakázku.

„Udělal to opravdu s vkusem, nic jsme nemuseli předělávat. Koupili jsme jen pohovku, židle, ručníky…“ spokojeně chválí manželé. Renata zmiňuje i velkou přednost nemovitosti: „Když jsme sem poprvé přijeli, bylo krásné počasí a okouzlil nás dechberoucí výhled. Pan Brada nenechal ani v tomto případě nic náhodě a zeptal se mě, jestli i při vaření chci koukat na horizont a Ještěd. To zohlednil v návrhu kuchyňské linky. Vidím na horu, na krmítka pro ptáky, jsme v bezprostředním kontaktu s okolní přírodou.“

Aby majitele zahřál nejenom výhled, je tu nainstalované ústřední teplovodní vytápění, elektrický kotel napojený na výměník krbových kamen. „Dostali jsme souhlas k pokácení pěti letitých uhnilých buků. Topíme v kamnech a díky zásobám dříví dlouho budeme,“ připomíná Jiří a závěrem hodnotí: „Nechtěl jsem se nikdy vázat na nějakou nemovitost. Toto je výjimka, zkrátka to tu milujeme!“