Chalupa v Jizerských horách opět ožila: v zimě získává zasněžená chalupa až...

Chalupa v Jizerských horách opět ožila: v zimě získává zasněžená chalupa až idylický vzhled. | foto: Aleš Jungmann

Po rekonstrukci a přestavbě je z chalupy skvělé místo pro odpočinek

  • 27
Z průmyslového objektu v Jizerských horách vznikla chalupa, která měla sloužit jako penzion. Jenže situace se změnila stejně jako majitelé, a tak pro stavbu nastal „třetí život“. Zadáním byla přestavba chalupy na moderní rekreační objekt určený pro odpočinek a relaxaci.

Studio SENAA architekti přistoupilo k rekonstrukci chalupy na svažité mýtině uprostřed lesa v Kořenově velmi zodpovědně. Jenže stavba, ačkoliv vypadala vzhledem ke svému stáří zachovale, se začala během prvních zásahů doslova rozpadat.

Stav před rekonstrukcí: chalupa, která měla sloužit jako penzion, vznikla z průmyslového objektu. Záměr se však příliš nepovedl.

Skryté statické poruchy nosné konstrukce nakonec vedly k tomu, co nikdo neočekával, a to k demolici značné části stávajícího objektu.

Nová chalupa však zachovává původní tvar i umístění. K výchozímu obdélnému půdorysu chalupy přidali architekti novou přístavbu v úrovni prvního podlaží, která viditelně odděluje historickou část domu a rozšiřuje hlavní obytný prostor.

Dům doplnily střešní vikýře, které dostatečně osvětlují horní koupelny, a schodiště. Třípodlažní chalupu tvoří tři samostatné apartmány se společným vstupem v suterénu, na který navazuje centrální schodiště.

V přízemí je hlavní obytný prostor s privátním schodištěm do podkroví, kde jsou dvě soukromé ložnice a koupelna. Ve druhé polovině přízemí je druhý apartmán 3+kk, třetí umístili autoři projektu do podkroví. V suterénu je společné wellness s finskou saunou a technickým zázemím.

Chalupa v Jizerských horách opět ožila: v zimě získává zasněžená chalupa až idylický vzhled.

Materiálové řešení vychází z tradičního kontextu CHKO Jizerských hor a ze stávajícího domu. Suterén je obložený kamenem a vytváří „podnoží“ celého domu. Nechybějí dřevěná okna, kamenné parapety a přírodní vápenná štuková omítka.

Přístavbu nechali architekti obložit tradičním deštěním, používá se i výraz táflování, které označuje obkládání stropů, stěn či soklů pomocí dřevěných tabulí, desek, destiček či polí, které bývají spojovány na polodrážku na lišty v omítce či zdivu. Jeho vznik se datuje do konce 15. století.

Na rozdíl od původní hmoty domu zde architekti použili velké formáty oken. Střecha je z falcovaného plechu, typického pro horské oblasti.

O projektu

Autor: SENAA architekti, Václav Navrátil, Jan Sedláček, Kateřina Zabadalová a Jan Gadziala

Realizace: 2017 – 2019

Zastavěná plocha: 181 m2