Opuštěný dům z konce devatenáctého století v centru Valencie padl při letních prázdninách do oka mladému španělskému manažerovi, který žije a pracuje posledních pár let v Londýně.
S rozhodnutím koupit podkrovní byt, ve kterém se dlouhé dekády nepohnulo ani smítko, si pospíšil a ještě před podepsáním kupní smlouvy zkontaktoval architektonickou kancelář RDDA vedenou mladým Italem Robertem Di Donatem, taktéž žijícím v Londýně.
Di Donanato funguje pod vlastní značkou teprve čtyři roky, ale stihl zaujmout veřejnost i odborníky svými neobvyklými rekonstrukcemi bytů a domů realizovanými ve Velké Británii, Španělsku i Itálii. Řídí se heslem, že kvalitní architektura nemá limity a dobré dílo lze ušít na míru každému klientovi, domu a zejména rozpočtu.
Ze staré půdy vykouzlil alternativní městský byt s vybroušeným stylem, o kterém se netají, že není pro každého. Syrový vzhled holých zdí s historickou pamětí, odhalených ocelových trámů a záplavy poctivé truhlařiny z pevného dubu nenechává nikoho chladným.
Di Donato rozdělil prostor na tři základní zóny, které nechal mezi sebou volně plynout. Vchodové dveře ústí přímo do hlavní obytné zóny. Směrem do ulice je umístěna kuchyňská linka s prodlouženým barovým pultem, který zároveň slouží jako jídelní stůl.
Středová část bytu patří relaxační zóně s pohovkou a televizorem a směrem do dvora je za posuvnou stěnou klidová část s lůžkem. Dubová stěna není jen optickou bariérou, je v ní zabudované kromě úložného prostoru i osvětlení.
Di Donato rozdělil prostor na tři základní zóny, které nechal mezi sebou volně plynout.
V bytě jsou odděleny jen dvě koupelny: menší se sprchovým koutem a druhá s vanou. Velkorysé řešení prostoru bez jakýchkoliv kompromisů umožnila skutečnost, že investor hodlá byt užívat jen jako staromládenecké doupě pro lenošivé volné chvíle a v případě, že se rozhodne založit rodinu, bude apartmán na atraktivní adrese pronajímat.
Historii stavby si majitel považuje. Na jeho přání se na stěně mezi vchodem a kuchyní skví dřevěná písmena, která dohromady skládají jméno „Musico“, jako pocta španělskému dirigentovi a klavíristovi José Iturbimu, který v domě prožil dětství a mládí.
Dřevěné staré nápisy se jmény, které zdobí hlavní stěnu, jako je například Bethenal Green Road a další, také nejsou jen tak náhodným úlovkem z blešáku. Jsou to názvy londýnských ulic, které má majitel spojené se svými začátky v Británii a oblíbil si je natolik, že si je chce stále připomínat i při pobytech ve Valencii.
