Obývací pokoj je stejně jako celý byt v bílé barvě, lehce doplněnou šedou a...

Obývací pokoj je stejně jako celý byt v bílé barvě, lehce doplněnou šedou a barvou taupé. | foto: Lukáš Hausenblas

Byt v domě ze šestnáctého století si předělali sami, respektovali památkáře

Byt v měšťanském domě z období šestnáctého století byl dva roky neobývaný. Noví nájemníci jej vlastními silami přebudovali na svěží a útulný interiér, ve kterém rádi přebývají. Návštěva byla fotografovaná pro časopis Bydlení.

Když se Jarka s Mírou poohlíželi po novém bydlení, naskytla se jim nabídka bytu k dlouhodobému pronájmu, a to přímo v historickém centru města. Hned, jak do něj vstoupili, jim bylo i přes jeho neutěšený stav jasné, že toto je to pravé, co hledají.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.

Byt měl fantastickou atmosféru a krásný výhled přímo na náměstí. Oba jsou ma­nuálně zruční, takže se nebáli ani důkladnější rekonstrukce, kterou si víceméně dělali sami. Na odborné práce si samozřejmě přizvali elektrikáře, instalatéra a zedníka, ale obešli se bez architekta a dalších pomocníků.

Přestože jde o dům z 16. století, jediným omezením bylo, že památkáři trvali na zachování dřevěného táflování (kazetový obklad výklenku u oken) a štukovaného ornamentu na stropě. To partnerům vůbec nevadilo a obojí pojali jako ozdobu interiéru, která se se zvoleným stylem zařízení doplňuje.

Dřina po práci

Po vyřízení agendy začal únavný kolotoč, kdy partneři chodili přes den do práce a po večerech budovali byt. Likvidovali nábytek po předchozích majitelích, odstraňovali šest vrstev výmalby a rovněž několik vrstev obkládaček v koupelně a kuchyni.

Původní parkety se nepodařilo zachovat, a tak Míra pokládal novou vinylovou podlahu, což byl jeden z největších oříšků, neboť dům má křivé zdi i podlahy. Denně také vynášeli z bytu ven tuny odpadu a dovnitř zase tuny materiálu. Díky tomu, že se do práce vrhli s plným nasazením, měli za tři měsíce hotovo a mohli se nastěhovat.

Památkáři trvali na zachování štukovaného ornamentu na stropě.

Drobné dispoziční úpravy

Aby bylo bydlení přesně podle představ majitelů, museli mírně pozměnit dispozici. Původní kuchyň byla na místě dnešní koupelny a šatny, tedy v tmavé a malé místnosti bez oken. Jarka ji přesunula do rohu největší místnosti, která je nově spojená s obývacím pokojem a jídelnou. Šlo to však jen díky tomu, že tam bylo možné natáhnout vodu i odpady.

Z původní kuchyně vznikla koupelna s přilehlou šatnou. Z původní koupelny je technická místnost. Další drobnou stavební úpravou bylo zbourání malé polopříčky v obývacím pokoji a upravení výklenku mezi hlavní místností a pokojíkem, aby byl více funkční.

Dětský pokoj je příjemně světlý.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.