Odlesk vodní hladiny dokáže rozsvítit každou zahradu. Aby se z čerstvě vybudovaného zrcadla stala pýcha zahrady, je třeba ujít ještě notný kus cesty při výběru a kompozici rostlin.
Mít dokonale promyšlené plány ještě před tím, než se rypadlo nenasytně zakousne do země, je v případě stavby jezírka mnohem důležitější než při ostatních zásazích v zahradě. "Špatně umístěný záhon se dá celkem jednoduše zrušit a umístit jinam, o něco hůř se přesadí vzrostlý strom, ale rušit hotový rybníček a stěhovat ho o pár metrů dále, to je jako zlý sen," vzpomíná na svůj první nezdařený pokus Petr Benda z Prahy. "Místo v zahradě se totiž musí vybírat nejen podle toho, kde se bude jezírko nejlépe vyjímat, ale je potřeba také myslet na to, jestli tam bude dostatek sluníčka. Většina vodních rostlin potřebuje alespoň pět hodin slunce denně. Jinou poměrně častou chybou je jeho umístění pod stromy. Nejenže tam nevynikne, ale pravidelné vybírání spadaného listí přidělá mnoho práce, hlavně na podzim," upozorňuje ostravský zahradní architekt Roman Plšek. Hladké neosázené vodní plochy působí formálním dojmem, a budou se proto dobře vyjímat před moderními budovami. Jezírko před domem by však naopak mělo zvát k venkovnímu posezení. Aby dokonale zapadlo do stylu zahrady, je zapotřebí vybrat vhodné rostliny. A to nejenom takové, jejichž listy plavou na hladině nebo rostou pod vodou, ale i ty, které porostou na březích a změkčí tak přechod z vody na souš.
Na hladině a pod ní
Zrcadlo překryté závěsem moc hezké není. Totéž platí i o vodní hladině. Jezírko úplně zarostlé rostlinami bude připomínat močál. Aby se nevytratil efekt daný zrcadlením, měla by vodní hladina zůstat z větší části nezakrytá. Kromě toho se tak člověk úplně nepřipraví o možnost pozorovat podvodní život. Lekníny bývají prvními rostlinami, které si člověk vybaví v souvislosti se zahradním jezírkem. Neporostou však v kdejaké louži. Ke zdárnému životu totiž potřebují přibližně metrovou hloubku s klidnou, osluněnou hladinou. Dva lekníny potřebují přibližně hladinu o rozloze 10 metrů čtverečních, aby vůbec mohly vyniknout. Ozdobou leknínů nejsou jen půvabné květy, které mohou mít nejrůznější barvy od bílé, nažloutlé, růžové, fialové až po sytě purpurovou. Krásné jsou i jejich hladké listy často do bronzova zabarvené, které hladinu ještě zvýrazní. Obzvlášť pěkně působí kontrast kulatých listů v hranatých nádržích. Vhodné je rostliny zasadit do plastových košů naplněnými hlinitou zeminou. Dá se s nimi totiž hýbat a snadno tak měnit aranžmá plovoucích listů. Zajímavě a zároveň přirozeně působí nepravidelné uspořádání rostlin, které vyvolá pocit napětí. Jinou rostlinou, která se leknínu podobá je stulík. Jeho květy sice nejsou tak velké, ale zato mají zářivě žlutou barvu. Méně nápadná je voďanka žabí s drobnými bílými květy. Mezi rostliny, jejichž listy se vznášejí na hladině, patří i rdesty. Nejznámější je rdest vzplývavý s oválnými listy a rdest kadeřavý, jehož listy mají zvlněné okraje. Pod vodou se bude dařit i několika dalším rostlinám třeba stolístku, hvězdoši či vodnímu moru. Zajímavou ozdobou je řezan. Jeho hvězdice listů volně plovou těsně pod hladinou, aniž by byly uchycené kořeny v zemině.
Ven z vody
Další skupinou rostlin jsou ty, které sice ještě vyrůstají z vody, ale ke své spokojenosti nepotřebují vysoký vodní sloupec. Jejich listy a hlavně květy ční nad vodu. Střelovité listy a bílé květy má šípatka. Hezky vypadá také skoro metr vysoký šmel. Jeho úzké listy rostou v rozložitých trsích, a proto se hodí spíše do větších nádrží. Nejkrásnější je uprostřed léta, kdy ho zdobí okolíky z růžových kvítků. Jiné rostliny, které se uplatní jako vertikální prvek jsou orobince a puškvorec. Orobincům se lidově říká doutníky. Jejich květy jsou nenápadné, rostliny jsou však ceněné pro svá krásná tmavohnědá plodenství, která se často používají do aranžmá se suchými rostlinami. Maličký druh orobinec nejmenší se pak může uplatnit i v malinkém jezírku. Jeho minidoutníčky nejsou větší než dva centimetry a mají kulovitý tvar. Na okraji se také uplatní malý ďáblík bahenní, který má bílé květy podobné kalám.
Pobřežní rostliny
Neméně důležité jsou rostliny, které rostou na pobřeží a v bezprostřední blízkosti vodní plochy. Členitá vegetace může vytvořit zajímavý kontrast s vodní hladinou. Právě osázením okrajů jezírka se dá v zahradě dosáhnout malých optických zázraků. Vyšší rostliny na vzdáleném břehu jezírko opticky přiblíží, zatímco osázení po stranách dodá zákoutí optickou hloubku. Při osazování bezprostředního okolí nádrže je potřeba vybírat z rostlin, které v přírodě rostou v pobřežním pásmu a mokřinách. Mezi takové například patří kyprej vrbice, blatouchy, sítiny, máta vodní, pomněnka bahenní či některé kosatce. Vlhko rozhodně nebude vadit ani devětsilům, kostivalu, konopáči, tužebníku, kontryhelům, pryšcům a skřípině. Hezky vypadají i bohyšky, které se dají sehnat i s panašovanými listy, bergénie nebo čemeřice se zajímavými jarními květy. Skupinou, která se k vodě vyloženě hodí, jsou kapradiny. Nízké koberečkovité porosty zajistí některé půdopokryvné rostliny. Hezká je například plazivá, žlutě kvetoucí vrbina penízková, ale i klasický břečťan.
Jak zasadit vodní rostliny
Vodní rostliny, které mají kořenový systém pod vodou, se mohou sázet několika způsoby. Nejpřirozenější je vysazovaní mezi velké kameny na dně. Taková výsadba je však trvalá a hodí se proto zejména pro rostliny, které v našich podmínkách přežijí zimu a nebo pro ty, které na zimu odumírají a na jaře se vysazují znova. Pro ostatní rostliny jsou praktické výsadbové koše, které se naplní vhodným substrátem. Takové rostliny se pak nejen snadno vytáhnou k přezimování, ale omezují bujnější druhy v nekontrolovatelném růstu. Kladem také je, že se dají v průběhu sezóny přemisťovat a měnit tak aranžmá v jezírku. Aby se zabránilo vyplavování půdy a zněčišťování vody, je možné koš vyložit netkanou textilií. Podobnou službu jako výsadbový koš udělá i obyčejný pytel z juty. Povrch výsadbových nádob by se měl vždy zasypat vrstvou kaménků nebo štěrku.
Do jezírek patří i ryby
Kromě pěkného osázení mohou jezírko zdobit i živé rybky. Vybírat se dá z několika běžně dostupných drobnějších druhů, jako jsou například závojnatky, karas zlatý, jesen, koi kapr a dalších. Při nákupu rybek je zapotřebí brát v úvahu velikost jezírka. Do nádrže, jejíž vodní hladina má přibližně deset metrů čtverečních se vejde přibližně deset až patnáct deseticentimetrových rybek. Dařit se jim bude v takových jezírkách, které mají v nejhlubším místě alespoň jeden metr vodního sloupce. Obzvláště v mělčích jezírkách rybky ocení v parných dnech vzduchování. V osázeném jezírku se ryby povětšinou uživí samy, přikrmovat se mohou krmivem pro okrasné ryby.
Mít dokonale promyšlené plány ještě před tím, než se rypadlo nenasytně zakousne do země, je v případě stavby jezírka mnohem důležitější než při ostatních zásazích v zahradě. "Špatně umístěný záhon se dá celkem jednoduše zrušit a umístit jinam, o něco hůř se přesadí vzrostlý strom, ale rušit hotový rybníček a stěhovat ho o pár metrů dále, to je jako zlý sen," vzpomíná na svůj první nezdařený pokus Petr Benda z Prahy. "Místo v zahradě se totiž musí vybírat nejen podle toho, kde se bude jezírko nejlépe vyjímat, ale je potřeba také myslet na to, jestli tam bude dostatek sluníčka. Většina vodních rostlin potřebuje alespoň pět hodin slunce denně. Jinou poměrně častou chybou je jeho umístění pod stromy. Nejenže tam nevynikne, ale pravidelné vybírání spadaného listí přidělá mnoho práce, hlavně na podzim," upozorňuje ostravský zahradní architekt Roman Plšek. Hladké neosázené vodní plochy působí formálním dojmem, a budou se proto dobře vyjímat před moderními budovami. Jezírko před domem by však naopak mělo zvát k venkovnímu posezení. Aby dokonale zapadlo do stylu zahrady, je zapotřebí vybrat vhodné rostliny. A to nejenom takové, jejichž listy plavou na hladině nebo rostou pod vodou, ale i ty, které porostou na březích a změkčí tak přechod z vody na souš.
Na hladině a pod ní
Zrcadlo překryté závěsem moc hezké není. Totéž platí i o vodní hladině. Jezírko úplně zarostlé rostlinami bude připomínat močál. Aby se nevytratil efekt daný zrcadlením, měla by vodní hladina zůstat z větší části nezakrytá. Kromě toho se tak člověk úplně nepřipraví o možnost pozorovat podvodní život. Lekníny bývají prvními rostlinami, které si člověk vybaví v souvislosti se zahradním jezírkem. Neporostou však v kdejaké louži. Ke zdárnému životu totiž potřebují přibližně metrovou hloubku s klidnou, osluněnou hladinou. Dva lekníny potřebují přibližně hladinu o rozloze 10 metrů čtverečních, aby vůbec mohly vyniknout. Ozdobou leknínů nejsou jen půvabné květy, které mohou mít nejrůznější barvy od bílé, nažloutlé, růžové, fialové až po sytě purpurovou. Krásné jsou i jejich hladké listy často do bronzova zabarvené, které hladinu ještě zvýrazní. Obzvlášť pěkně působí kontrast kulatých listů v hranatých nádržích. Vhodné je rostliny zasadit do plastových košů naplněnými hlinitou zeminou. Dá se s nimi totiž hýbat a snadno tak měnit aranžmá plovoucích listů. Zajímavě a zároveň přirozeně působí nepravidelné uspořádání rostlin, které vyvolá pocit napětí. Jinou rostlinou, která se leknínu podobá je stulík. Jeho květy sice nejsou tak velké, ale zato mají zářivě žlutou barvu. Méně nápadná je voďanka žabí s drobnými bílými květy. Mezi rostliny, jejichž listy se vznášejí na hladině, patří i rdesty. Nejznámější je rdest vzplývavý s oválnými listy a rdest kadeřavý, jehož listy mají zvlněné okraje. Pod vodou se bude dařit i několika dalším rostlinám třeba stolístku, hvězdoši či vodnímu moru. Zajímavou ozdobou je řezan. Jeho hvězdice listů volně plovou těsně pod hladinou, aniž by byly uchycené kořeny v zemině.
Ven z vody
Další skupinou rostlin jsou ty, které sice ještě vyrůstají z vody, ale ke své spokojenosti nepotřebují vysoký vodní sloupec. Jejich listy a hlavně květy ční nad vodu. Střelovité listy a bílé květy má šípatka. Hezky vypadá také skoro metr vysoký šmel. Jeho úzké listy rostou v rozložitých trsích, a proto se hodí spíše do větších nádrží. Nejkrásnější je uprostřed léta, kdy ho zdobí okolíky z růžových kvítků. Jiné rostliny, které se uplatní jako vertikální prvek jsou orobince a puškvorec. Orobincům se lidově říká doutníky. Jejich květy jsou nenápadné, rostliny jsou však ceněné pro svá krásná tmavohnědá plodenství, která se často používají do aranžmá se suchými rostlinami. Maličký druh orobinec nejmenší se pak může uplatnit i v malinkém jezírku. Jeho minidoutníčky nejsou větší než dva centimetry a mají kulovitý tvar. Na okraji se také uplatní malý ďáblík bahenní, který má bílé květy podobné kalám.
Pobřežní rostliny
Neméně důležité jsou rostliny, které rostou na pobřeží a v bezprostřední blízkosti vodní plochy. Členitá vegetace může vytvořit zajímavý kontrast s vodní hladinou. Právě osázením okrajů jezírka se dá v zahradě dosáhnout malých optických zázraků. Vyšší rostliny na vzdáleném břehu jezírko opticky přiblíží, zatímco osázení po stranách dodá zákoutí optickou hloubku. Při osazování bezprostředního okolí nádrže je potřeba vybírat z rostlin, které v přírodě rostou v pobřežním pásmu a mokřinách. Mezi takové například patří kyprej vrbice, blatouchy, sítiny, máta vodní, pomněnka bahenní či některé kosatce. Vlhko rozhodně nebude vadit ani devětsilům, kostivalu, konopáči, tužebníku, kontryhelům, pryšcům a skřípině. Hezky vypadají i bohyšky, které se dají sehnat i s panašovanými listy, bergénie nebo čemeřice se zajímavými jarními květy. Skupinou, která se k vodě vyloženě hodí, jsou kapradiny. Nízké koberečkovité porosty zajistí některé půdopokryvné rostliny. Hezká je například plazivá, žlutě kvetoucí vrbina penízková, ale i klasický břečťan.
Jak zasadit vodní rostliny
Vodní rostliny, které mají kořenový systém pod vodou, se mohou sázet několika způsoby. Nejpřirozenější je vysazovaní mezi velké kameny na dně. Taková výsadba je však trvalá a hodí se proto zejména pro rostliny, které v našich podmínkách přežijí zimu a nebo pro ty, které na zimu odumírají a na jaře se vysazují znova. Pro ostatní rostliny jsou praktické výsadbové koše, které se naplní vhodným substrátem. Takové rostliny se pak nejen snadno vytáhnou k přezimování, ale omezují bujnější druhy v nekontrolovatelném růstu. Kladem také je, že se dají v průběhu sezóny přemisťovat a měnit tak aranžmá v jezírku. Aby se zabránilo vyplavování půdy a zněčišťování vody, je možné koš vyložit netkanou textilií. Podobnou službu jako výsadbový koš udělá i obyčejný pytel z juty. Povrch výsadbových nádob by se měl vždy zasypat vrstvou kaménků nebo štěrku.
Do jezírek patří i ryby
Kromě pěkného osázení mohou jezírko zdobit i živé rybky. Vybírat se dá z několika běžně dostupných drobnějších druhů, jako jsou například závojnatky, karas zlatý, jesen, koi kapr a dalších. Při nákupu rybek je zapotřebí brát v úvahu velikost jezírka. Do nádrže, jejíž vodní hladina má přibližně deset metrů čtverečních se vejde přibližně deset až patnáct deseticentimetrových rybek. Dařit se jim bude v takových jezírkách, které mají v nejhlubším místě alespoň jeden metr vodního sloupce. Obzvláště v mělčích jezírkách rybky ocení v parných dnech vzduchování. V osázeném jezírku se ryby povětšinou uživí samy, přikrmovat se mohou krmivem pro okrasné ryby.
